Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

František Venclovský – patron české opery

Český národ má hezkou tradici politicko-angažované písně. Festival politické písně, Zlatý palcát a podobné kuriozity. V poslední době bodují protestsongy Tomáše Kluse, Davida Kollera, navazující na krásné politické písně Karla Černocha, Marty Kubišové, Karla Kryla…

Stojí za tím asi přesvědčení, že píseň je nejsilnější zbraň. V jádru tohoto přesvědčení je zřejmě vzpomínka na paní učitelku a její krásné nohy, když nám na základní škole vyprávěla, jak křižácké vojsko uteklo ještě před bitvou, protože zaslechlo husitské vojsko jednohlasně hřímající chorál Ktož sú boží bojovníci.

Politická píseň prožívala zlatá léta také v 50. letech minulého století, kdy se pomocí písní překračoval plán.

Traktory vyjedou na pole lán

tralala

Splníme a překročíme plán

Tralala

Těmito krásnými dobami se pak inspirovaly všechny možné protestantské denominace oslavující Boha kytarou.

Ježíši, ty jsi můj pán

tralala

S tebou překročím plán

Tralala

A podvědomě stojí za tím vším jistě naše vzpomínka na film Král Šumavy, kde Galapetr nosí sice houslový futrál, ale nakonec z futrálu vypadne samopal. Vypadá to jako hudba, ale ve skutečnosti může zabíjet! To vše se v našich myslích pohybuje v rámci vytvořeném sovětskou písní Священная война, která vyhrála Stalinovi druhou světovou válku.

Podstatný rozdíl a omyl tu však je. Zatímco s písní Священная война běželi sovětští vojáci se samopalem v ruce na smrt, dnešní pěvečtí úderníci stojí někde v poklidu studia, odběhnou si nanejvýš dát kávičku a kremroli, aby se pak tvářili dost bojovně.

Takže jak říkal Karel Čapek: Nech keců a písní, sráči, vem samopal a běž!

Přitom slovo a píseň mohou mít ohromnou sílu. Jirous jednou po bohoslužbě zvolal Pochválen buď největší čurák Ježíš Kristus!

To je věta kulometné ráže, po které bychom čekali, že na Jirouse spadne kometa. Co je v té větě pokory („největší“), co je v té větě vyzývavosti („čurák“) a obé napnuty k prasknutí vystřelují šíp do nebe.

My zpíváme písně proti kdejaké volovině, zatímco Jirous bojoval s Bohem.

  • Autor: Petr Kofroň
  • Publikováno: 25. Červen, 2012

Komentáře k článku: František Venclovský – patron české opery

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 03/2016

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


2. 2.-13. 2. 2016

Číslo 03/2016 (2. 2.-13. 2. 2016)

Obsah čísla 03/2016

Sloupek

Divadlo přeje nepřipraveným

Pro Honzu Nebeského jsem napsal...

Sukces měsíce

All Genius All Idiot v...

Prostor pro nové, nezávislé a...

Dotazník

Jiří Nekvasil

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Pořád se točí!

Život otáčivého hlediště v...

Názor

Pavana za mrtvý Ateliér

Šéfredaktorka čtrnáctideníku...

Glosa

Nudná budoucnost

Výstava Skvělý nový svět v Centru...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Festival nového cirkusu Cirkopolis...

Kritika

Blues svědomí versus...

Román Tsunami blues Markéty...

Špatně vyložený divadelní...

Buranteatr uvedl na Sokolském stadionu,...

Těžká cesta ze dna

Tragikomedii Top Dogs napsal...

Plout dál, zlou tmou…

Pluj dál, jen dál,/ Pán Bůh je s...

Se ctí a tajemstvím

Nejnovější inscenace strašnického...

Semafor a rubato

Myslím, že je omylem – jak se to...

Swing do nich teprve leze

Poslední premiéru Studia Ypsilon Swing...

Popelka v nepravých rukou

Popelka aneb Laskavost vítězí (La...

Bolestná klauniáda u...

Před třemi lety jsem v úvaze nad...

Z Kyliánovy líhně

Jedna z nejlepších choreografií...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2016...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Ondřej Sokol: Chci, aby lidi...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jaroslav Slánský: Chci...

Rozhovor s uměleckým šéfem...

Kauza

Kontext

Od Adamce po Žížalu

Napsat divadelněhistorickou práci v...

Fenomén Baarová

Úvahy filmové

Obejít se nedá aneb Odkaz...

Polský divadelní kritik, historik a...

Začíná rekonstrukce...

Hudební ředitel pražské Státní...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Jak to kdo vidí

Stručný obsah příspěvku zde není...

Došlo do redakce

Petr Váša: Sni Centrum pro studium...

HA za kulatým stolem v...

Herecká asociace informuje

Studio Hrdinů

Místa pro „nová“ divadla

Levínský píše Uhdemu

Jsem moc rád, že Tě úvod naší hry...

DVĚ LEGENDY – BOLEK...

Fotografie z výstavy Manéž na...

Zahraničí

Shakespeare ve vlastní...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Berlín se baví

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karel Koliš (17. 6. 1948 Praha – 21....

Výročí

Výročí 1.−15. února

Mlynářová Vlasta, herečka (1. 2....

Paměti, záznamy, deníky

Sto růží v bidetu (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 03/2016



Obsah,