Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

František Venclovský – patron české opery

Český národ má hezkou tradici politicko-angažované písně. Festival politické písně, Zlatý palcát a podobné kuriozity. V poslední době bodují protestsongy Tomáše Kluse, Davida Kollera, navazující na krásné politické písně Karla Černocha, Marty Kubišové, Karla Kryla…

Stojí za tím asi přesvědčení, že píseň je nejsilnější zbraň. V jádru tohoto přesvědčení je zřejmě vzpomínka na paní učitelku a její krásné nohy, když nám na základní škole vyprávěla, jak křižácké vojsko uteklo ještě před bitvou, protože zaslechlo husitské vojsko jednohlasně hřímající chorál Ktož sú boží bojovníci.

Politická píseň prožívala zlatá léta také v 50. letech minulého století, kdy se pomocí písní překračoval plán.

Traktory vyjedou na pole lán

tralala

Splníme a překročíme plán

Tralala

Těmito krásnými dobami se pak inspirovaly všechny možné protestantské denominace oslavující Boha kytarou.

Ježíši, ty jsi můj pán

tralala

S tebou překročím plán

Tralala

A podvědomě stojí za tím vším jistě naše vzpomínka na film Král Šumavy, kde Galapetr nosí sice houslový futrál, ale nakonec z futrálu vypadne samopal. Vypadá to jako hudba, ale ve skutečnosti může zabíjet! To vše se v našich myslích pohybuje v rámci vytvořeném sovětskou písní Священная война, která vyhrála Stalinovi druhou světovou válku.

Podstatný rozdíl a omyl tu však je. Zatímco s písní Священная война běželi sovětští vojáci se samopalem v ruce na smrt, dnešní pěvečtí úderníci stojí někde v poklidu studia, odběhnou si nanejvýš dát kávičku a kremroli, aby se pak tvářili dost bojovně.

Takže jak říkal Karel Čapek: Nech keců a písní, sráči, vem samopal a běž!

Přitom slovo a píseň mohou mít ohromnou sílu. Jirous jednou po bohoslužbě zvolal Pochválen buď největší čurák Ježíš Kristus!

To je věta kulometné ráže, po které bychom čekali, že na Jirouse spadne kometa. Co je v té větě pokory („největší“), co je v té větě vyzývavosti („čurák“) a obé napnuty k prasknutí vystřelují šíp do nebe.

My zpíváme písně proti kdejaké volovině, zatímco Jirous bojoval s Bohem.

  • Autor: Petr Kofroň
  • Publikováno: 25. června 2012

Komentáře k článku: František Venclovský – patron české opery

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,