Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných obrazů diváky čeká jen prázdný white box, který trčí z klasického black boxu žižkovské Akropole. Ihned je tak rozehráváno deklarované překračovaní hranic mezi galerijní a jevištní prezentací umění. White box se začne postupně zaplňovat – nejprve performery a po chvíli uměleckými artefakty Veroniky Bromové, Michala Pěchoučka, Lukáše Houdka a dalších. Někdy se jedná o videoart, jindy o figurativní kresbu i sochu. Autor konceptu a režisér Petr Boháč nejenže připojil své vlastní dílo (snad inspirované Kafkovou Proměnou), ale účastní se inscenace také jako performer. Prochází scénu coby uvaděč, komentátor beze slov, nebo – pro galerijní white box příhodněji – průvodce. Později se ovšem dostává do fyzického souboje s tanečníkem (skvělý Roman Zotov) a efekt pozorovatele je tak už nenávratně narušen.

Průvodce Petr Boháč mezi tanečníkem a uměleckými objekty FOTO VOJTĚCH BRTNICKÝ

Každé výtvarné dílo ve Fragmentech explicitně ovlivňuje dění na jevišti. Ne vždy je tento princip beze zbytku jasný, hlavně v případech, kdy některá díla divák nevidí. Z náznaků a útržků slov lze poskládat základní partnerský vztah muže (Petr Boháč) a ženy (Miřenka Čechová). Neurčitou počáteční situaci následuje už čitelnější milostný čtyřúhelník, znázorněný výhradně pohybově. Inscenace se tak skládá z vybroušených pohybových etud: Starší muž vyučuje mladšího (milence své ženy?), zatímco ten se prkenně učí „stát na vlastních nohou“ podle toho, jak starší udává rytmus. Jindy je to zase synchronní choreografie dvou žen (manželky a milenky?), které si ve zdánlivé shodě notují, vyjadřují pochopení, zatímco si každá přece jen „tancuje pro sebe“.

Ze začátku tyto etudy, stejně jako celý white box, působí samoúčelně. Postupně ale dostávají hlubší smysl: To když se např. tanečník s tanečnicí (Inga Mykshina) nad „propastí“ mezi dvěma podstavci proti sobě vzpírají, aby ani jeden neupadl, což v tu samou chvíli může vyjadřovat jak rostoucí důvěru, tak i nenávistný souboj. Tento moment spolu s téměř neutichajícím soulovým zpěvem Alice Bauer a hudbou Elišky Cílkové jsou nesmírně silnými součástmi inscenace.

Jakmile je jeviště přeplněno nejrůznějšími objekty, „interpretační úvod k výstavě“ končí a diváci jsou pozváni na jeviště, do galerie. Dostavuje se pocit určité pospolitosti, divadlo jako by díky galerii nikdy nemělo skončit. U Fragmentů je ovšem třeba – na rozdíl například od podobných intervencí v některých inscenacích Dušana D. Pařízka – cosi dopovědět. Divadelní část, ačkoli propůjčuje spitfirovské pop-up galerii určitou energii a pocit společně vykonané práce, působí neúplně, jako fragment sám o sobě. Ani po zhlédnutí výstavy se ovšem nic bližšího o zkoumaném partnerském vztahu divák nedozví. Střípky se buď jen opakují, nebo subtilní téma nijak nerozvíjejí (např. zohýbaný hákový kříž). Galerie tak nakonec k tématu zhlédnuté performance vlastně nic podstatného nepřidává.

Ondřej Škrabal

Spitfire Company, Praha – Divadlo DRAK, Hradec Králové: Fragmenty milostných obrazů. Koncept, režie, scénografie Petr Boháč, Miřenka Čechová, dramaturgie Dominika Špalková, hudba Eliška Cílková, kostýmy Miřenka Čechová, light design Martin Špetlík. Premiéra 15. května 2017 v Divadle DRAK. (Psáno z pražské premiéry 20. května 2017 v Paláci Akropolis.)

  • Autor: Ondřej Škrabal
  • Publikováno: 16. června 2017

Komentáře k článku: Divadelní galerie

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,