Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Lotři na kraji města

Královéhradecká inscenace Fligny, koks a kutilové je ukrutně vtipná podívaná. Vtipná je díky textu francouzského dramatika Mohameda Rouabhiho a hravému překladu Jana Tošovského (který mi například připomněl něžnou nadávku z dětství – ichtyl), podívanou vytváří režisér Jan Frič společně se scénografem Nikolou Tempírem. Možná je nadnesené tvrdit, že se sešel tým snů, ale dvě hodiny strávené v Klicperově divadle byly příjemné.

Fligny, koks a kutilové

Fligny, koks a kutilové v Klicperově divadle jsou ukrutně vtipná podívaná FOTO PATRIK BORECKÝ

A to i přesto, že pokud by chtěl někdo odvyprávět, o čem to bylo, tak strohá odpověď by zněla: o ničem, ta vstřícnější zní: o partě zlodějíčků, kteří se připravují na lup století a samozřejmě nechybí i malá love story. Důležitější totiž je, jak je to vyprávěno a jak přeneseno na jeviště. Neschopní, ukecaní pobertové jsou výrazné, rozmanité i roztodivné postavičky, které se utápí ve svých nicotných problémech se sexem (a homosexualitou), básnickým střevem, židovskou matkou, drogami, labilní psychikou… A Jan Frič si s takovýmto textem napěchovaným absurdnostmi, potrhlostmi a vulgarismy umí hrát. Rozvíjí ztřeštěné situace do působivých, ještě ztřeštěnějších obrazů, hýří barvami, živými hudebními vstupy posiluje dojem „béčkovosti“ (či spíše „céčkovosti“) díla, jež je na toto označení hrdé. Které staví na tom, že bude šílené, parodické, rozjuchané i trapné, protože si to může dovolit – je totiž vybudováno precizně, kameny, které do sebe většinou zapadají.

Ironii a bláznivost posilují kostýmy Vladimíry Fomínové – kožené hadry, teplákovky a sluneční brýle gangsterů vyvažují a oživují paruky a příčesky, zářivé oblečky jediné ženské postavy, sexy Pamely (nepočítáme-li „okrajové“ ženy, jako je Matka a mrtvola na začátku, ztvárněné mužskými herci). Nikola Tempír vystavěl na jevišti komplex zavšivených špeluněk z francouzského předměstí, kde nad arabským bistrem s kebabem bydlí židovská rodinka, milenci si dávají sraz na střeše, kde ční stožáry elektrického vedení a jako dovršení této dovádivosti na jeviště občas přijede torzo auta. Pokud se divák nenechá unášet zkoumáním každého detailu „naoko realistické“ scény, může se opět nechat okouzlovat některými hradeckými herci – především výrazně pěvecky a komediálně nadanou Pavlínou Štorkovou v roli servírky Pamely či Jiřím Zapletalem jako kápem Sergiem a Jakubem Tvrdíkem v roli Joa, jenž je více než penězi posedlý svým přirozením.

Diváci Klicperova divadla jsou zvyklí především na komedie Davida Drábka, které jsou přívětivější i ke konvenčním vnímatelům (či těm, kteří očekávají jazykově vytříbené inscenace s poselstvím). Taková inscenace Fligny, koks a kutilové není, nabízí „pouze“ hravou drsnost a drsnou hravost, rozptýlení. Je však dobře, že v Hradci umí riskovat a diváky pokoušet i pohor­šovat.

Klicperovo divadlo Hradec Králové – Mohamed Rouabhi: Fligny, koks a kutilové. Překlad Jan Tošovský. Režie Jan Frič, dramaturgie Jana Slouková, scéna Nikola Tempír, kostýmy Vladimíra Fomínová, hudba Jakub Kudláč. Premiéra 12. prosince 2014.

  • Autor: Lenka Dombrovská
  • Publikováno: 07. ledna 2015

Komentáře k článku: Lotři na kraji města

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,