Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Finita la Komedia!

Hodina i desetiletí, kdy jsme o sobě nevěděli, včera skončily… FOTO archiv PKD

To, co se vědělo rok a uhnětlo a strčilo do magistrátní trouby před tři čtvrtě rokem, se včera dopeklo. Soubor současného Divadla Komedie  a jeho vedení – tedy Pražské komorní divadlo Dušana D. Dařízka a Davida Jařaba – definitivně opustily prostory pražského Divadla Komedie. Loučily se důstojně, byť mírně chaoticky a trochu tábornicky.

Poslední „úřední“ den – v úterý 31. července ve 14 hodin – přišly do Divadla Komedie davy fanoušků, známých, přiznivců i zvědavců. Do sálu se nakonec dostali snad všichni, mnozí stáli po stranách hlediště či na balkoně. Hrála se poslední inscenace – Pařízkova adaptace Handkeho scénáře Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli. Přeplněný sál navodil fanouškovskou atmosféru. Všichni věděli, že se odehrává hitorická událost, jež vstupuje do české divadelní historie. Ať už se Pařízek, Jařab a spol. budou dále profilovat jakkoli a jajich kariéry budou zářit dál či pohasnou, éra PKD v Divadle Komedie je v dějinách českého divadla srovnatelná s érami Divadla za branou Otomara Krejči, Divadla Na zábradlí a Činoherního klubu 60., příp. 70. nebo i 80. let, Husy na provázku a HaDivadla 70. a 80. let, Rajmontovou v ČS Ústí 70. – 80. let, Léblovou s Jelo a v Divadle Na zábradlí, Pitínského s Ochotnickým kroužkem a v HaDivadle anebo Morávkovou v Klicperově divadle.

Poslední představení v Komedii bylo od herců plně soustředěné. Žádné zbytečné fórky, parodie či odstup. Jen Marek Daniel v jednu chvíli divoce objal v první řadě sedící překladatelku Danu Hábovou. Ovšem komunikaci s divačkou v první řadě má v té chvíli v roli, jen to objetí bylo vášnivější než obyvkle. Ale hned se vrátil do „obrazu“. Závěr byl zato rychlejší než na premiéře. Jakmile se objevili herci se šampaňským, začal mohutný potlesk, mohutnějící s diváky ve stoje. Přišel Dušan Pařízek s laťkou ze Spílání publiku s nápisem: DIVADLO KOMEDIE 2002-2012. A po něm i další a další včetně režisérů Davida Jařaba a Kamily Polívkové a mnoha přátel i „obyčejných“ diváků. Pilo se, diskutovalo, objímalo i sem tam slzelo. Nejdřív na jevišti a v hledišti, pak byli diváci „vytlačeni“ do foyer a kavárny. Kdo chtěl, odnesl si plakáty, pozvánky, programy.

V kavárně bylo čím dál vydýchaněji a vedro, někteří herci i další spolupracovníci a účastníci posledního dne čím dál opilejší. Kolem půlnoci se objevil i Jiří Štrébl, který ten den hrál na LSS na Hradě. A lehce po půlnoci se většina přesunula z chodníku před Komedií na Střelecký ostrov, kde se pálily další kulisy ze Spílání a tančilo a pilo dál. Kdo měl chuť, skočil do Vltavy, kdo ne, povídal si s kýmkoli, koho potkal. Já například – ještě v Divadle Komedie – s ředitelem ND Ondřejem Černým, překladatelkou Danou Hábovou, dramaturgyní ČRo Alenou Zemančíkovou či kolegou Janem Kerbrem, na chodníku v Lazarské pak s nedávnými abolventy DAMU, režiséry Michalem Hábou a Davidem Šiktancem, absolventkou divadelní vědy Míšou Žemlovou nebo s hercem Hynkem Chmelařem. A na Střeláku s Michalem Pavlatou z Činoherního klubu. Nejčastější úvahy se točily kolem konce Komedie. Je to dobře – skončit na vrcholu? Je to tragédie – skončit před vrcholem?

Možná dobré téma i pro tento Hyde Park…

///

DIVADLO KOMEDIE 2002-2012

/aktualizováno z poslední tiskové zprávy/

FOTO archiv PKD

Desetileté působení Pražského komorního divadla v Divadle Komedie, které z této scény udělalo jedno z nejúspěšnějších pražských divadel, 31. července definitivně skončilo. Poslední možnost vidět soubor bude v září na festivalu Divadlo v Plzni, kde uvede inscenaci hry Rainera Wernera Fassbindera Odpad, město, smrt. Do konce kalendářního roku by měla vyjít připravovaná publikace DIVADLO KOMEDIE 2002-2012, která bude mapovat desetiletou činnost PKD v Divadle Komedie.

Pražské komorní divadlo skončilo v Divadle Komedie po finančních neshodách šéfa souboru Dušana Pařízka s pražským magistrátem. Problém byl v dvou a půl milionech, o které v loňském roce nechtěl magistrát Prahy navýšit rozpočet divadla . Už v roce 2010 muselo divadlo kvůli snížení příspěvku od města dělat změny v repertoáru a rušit některé domluvené koprodukce se zahraničními scénami. Loni na jaře se Pařízek rozhodl nedělat dál kompromisy a působení souboru v Divadle Komedie ukončit.

Nejoceňovanější divadlo desetiletí

PKD v divadle působilo od roku 2002 a záhy z něj jeho šéfové Dušan D. Pařízek a David Jařab vytvořili jednu z nejprogresivnějších scén v zemi. I přes velkou náročnost inscenovaných kusů, kdy na česká divadelní prkna soubor uváděli Wernera Schwaba, Thomase Bernharda, Roberta Musila, Josepha Rotha, Josepha Conrada, Ladislava Klímu, Egona Hostovského, Johanese Urzidila či Franze Kafku, získalo početné, vesměs mladé, intelektuálně laděné publikum z celé republiky.

Soubor se stal kritiky nejoceňovanějším divadlem posledního desetiletí u nás. Třikrát byl Divadlem roku v rámci Radokových cen, ve kterých v několika ročnících bodovali i herci a inscenace. PKD ale mělo úspěchy i v zahraničí, zejména v německy mluvících zemích. Soustředilo se na současnou českou, rakouskou a německou dramatiku, na východiska této tvorby, tedy hlavně na meziválečnou modernu, a na práce překračující rámec klasické činohry.

Inscenace ožijí ve filmu

Inscenace Pražského komorního divadla na scéně Divadla Komedie budou mít druhý život ve filmu. Režisér Radim Špaček během poslední sezony připravoval dokumentární cyklus, ve kterém zaznamenal 12 inscenací tohoto souboru.

Cyklus záznamů představení vzniká v produkci Čestmíra Kopeckého a zachycuje stěžejní inscenace souboru: Proces, Srdce temnoty, Legenda o svatém pijanovi, Weissenstein, Antiklimax, Nadváha, nedůležité: Neforemnost, Spílání publiku, Poslední chvíle lidstva, Goebbels/Baarová, Petrolejové lampy, Utrpení knížete Sternenhocha a Odpad, město, smrt.

Souběžně s dokumentem natáčí režisér Jan Hřebejk v Kopeckého produkci i celovečerní hraný film podle hry Odpad, město, smrt. Režisér Jan Hřebejk vychází ze scénáře Reinera Wernera Fassbindera a divadelní inscenace Dušana Pařízka. Ve filmu hrají herci, kteří účinkovali i v divadelní inscenaci PKD. Premiéra se plánuje na druhou polovinu listopadu.

Divadlo bylo v tuzemských podmínkách výjimečné i organizační strukturou, chod divadla měl na starosti jen minimální produkčně-umělecký tým. Oproti zvyklostem nemělo PKD v zaměstnaneckém poměru techniky ani herce, přesto v Komedii vznikl výrazný soubor, který vedle dramaturgie byl jeho devizou.

Soubor sice zaniká, herci ale získávají angažmá na prestižních scénách počínaje Divadlem Na zábradlí (Roman Zach, Stanislav Majer) přes Činoherní klub (Martin Finger) po Národní divadlo (Martin Pechlát). Jiří Štrébl v Divadle Komedie zůstane a bude spolupracovat se souborem Company.cz. Herci a herečky Jiří Černý, Hynek Chmelař, Ivana Uhlířová, Dana Poláková ani Gabriela Míčová zatím angažmá nemají. Dušan D. Pařízek bude v příští sezoně režírovat v Národním divadle Havlovu Zahradní slavnost, David Jařab již v červnu inscenoval v Činoherním studiu v Ústí nad Labem autorské drama Artaud o životě francouzského divadelního vizionáře a má domluveno několik dalších hostování v různých divadlech.

Jako nástupce PKD vybralo město loni na podzim v konkursu Divadlo Company.cz, které dosud působilo ve Strašnickém divadle a s nímž uzavřelo smlouvu do konce roku 2016. Nový nájemce se chce orientovat především na slovanskou dramatiku, zejména na polské tvůrce.

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 1. Srpen, 2012

Komentáře k článku: Finita la Komedia!

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 8/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 4.-29. 4. 2014

Číslo 8/2014 (16. 4.-29. 4. 2014)

Obsah čísla 8/2014

Komentář

Dva diváci…

Nedávno přišli na představení do...

Sukces měsíce

Městské divadlo Kladno –...

Režie Jan Frič, premiéra 22. března...

Jak já to vidím

Marek Bečka, Loutkář

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Být idiotem, nebýt idiotem,...

Když jsem v roce 2006 před českého...

Kronika

19. března—1. dubna 2014

19. března V pražské malostranské...

Kritika

Soudě dle soudce to bude...

Nová inscenace ředitele Divadla na...

Veselá opera pro celou rodinu

Těsnohlídkova povídka, napsaná pro...

Staré dobré poetické

Federico García Lorca se prakticky...

Smrt pamětníků

David Jařab se po pěti letech vrátil...

Vzorec civilizace

Prostor je v inscenaci minimalizován na...

V domě smutku slunce vyjít...

Tato kniha nepatří na vánoční stůl...

Kritický žebříček 8/2014

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Rozhovor

Martin Zahálka: Hysteričtí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Neztrácím naději – Za...

Nenápadný, vždy jakoby skryt za...

Když zpívajícím komikům...

Jiří Šlitr nebyl u nás první ani...

Burza

Fagi a divadlo

IDU 2014: Prostor pro divadlo

Institut umění – Divadelní ústav...

Ctrl + S

Dva skladatelé, dva Magoři

3SES3

Určitě jste vy samy seděly v nějaké...

Thálie po roce (Alternativní...

Co se týká všelijakých divadelních...

Ceny Thálie za rok 2013

Činohra Ženský výkon: Tereza...

Upřímné Ceny Thálie

Herecká asociace informuje

Just píše Rejžkovi

Zarazila mě Tvá věta o dvouhlavém...

Zahraničí

Za humny je klasika

Stručný obsah příspěvku zde není...

Roald van Oosten: Vrátit...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Paměti, záznamy, deníky

Sbližování těla s duší...

Měla bych se ještě zmínit, proč se...

Dědova mísa

Dědova mísa

Bylo nečekané a překvapivé, že...

Příloha

Sbohem!

V březnu 1941 nařídil K. H. Frank...

Rekapitulace událostí, jež...

Nabízíme přehled událostí konce...

Činoherní studio Ústí nad...

Činoherní studio bylo založeno v...

Plzeň 2015

Evropské hlavní město vrcholné...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 8/2014



Obsah,