Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Filip Nuckolls: Ztratili jsme hlavu pro České středohoří

 

Rozhovor s Filipem Nuckollsem, scénáristou a režisérem letního vlakového projektu Kredenc.

Proč se váš projekt jmenuje Kredenc?

Protože motoráčku řady 831, který diváky poveze, se slangově říká Kredenc. A náš scénář je vlastně taková stará sudetská kredenc, kde není důležité pořadí, nejsou tam priority, jen z ní vytahujeme zažloutlé fotky a zašlé předměty.

Jak byste ho charakterizoval?

Je to syntéza činoherního, pohybového, loutkového a hudebního divadla – takový nový cirkus na trati.

Kdo tvoří tvůrčí tým?

Nejdůležitější je samozřejmě producent Jan Kvasnička, který vše organizuje a shání peníze. V týmu jsou zatím čtyři herci – Anita Krausová, Jan Řezníček, Zbyšek Humpolec a Martin Tlapák, Daniel Fikejz skládá hudbu, která bude hrána naživo, plánujeme spolupracovat s ústeckou Základní uměleckou školou Evy Randové a lidmi z City Parkouru. Obrovské loutky nám zapůjčí Hura Collective. A také by v této inscenaci měli účinkovat němečtí herci a artisté.

Jak bude tato divadelní cesta probíhat?

V Lovosicích na nádraží diváky nabereme do vlaku a pojedeme asi čtyřicet kilometrů až do Libčevsi. Ve vlaku i za okny budou probíhat minisituace a bude se vyprávět – především o krajině. Měla by to být spíš ta humornější část. V Libčevsi dojedeme k nádhernému rybníku a vyhořelému zámku, kde by se mělo odehrát „ležení“ ve stylu Vančurova Rozmarného léta či letní pouti z třicátých let minulého století. A budeme čekat na tmu. Cesta zpět by měla mít mírně hororovou atmosféru. Hlavním tématem této části bude balada Lenora G. A. Bürgera, která silně připomíná Erbenovu Svatební košili. Scénář pro cestu tam je upovídaný a zpět už bude spíš náznakový a asociativní.

Emblémem projektu jsou ztracené hlavy, protože to k Českému středohoří patří. Z tohoto kraje pochází nejstarší ze sedmadvaceti pánů popravených na pražském Staroměstském náměstí v roce 1621, Václav Kaplíř ze Sulevic. Jeho hlava se nikdy nenašla. Ale to ztrácení je i metaforické, krajem se prohnali třeba husité a všichni se zde stali husity, později nacisty, komunisty, havlovci… Má to být ovšem především rodinné představení, tak se nebudeme pouštět do velkého filosofování.

Proč jste podstatnou část Kredence umístili do jedoucího vlaku?

To je taková vtipná historka, jak už to tak bývá. Líbilo se mi, když Divadlo Continuo uvedlo část inscenace Krajina ve vlaku. A jednou jsem Honzovi Kvasničkovi na pivu řekl, že bych chtěl vytvořit divadelní projekt, který se bude hrát z velké části ve vlaku. On se jen pochybovačně usmál. Na podzim ovšem přišel s tím, jestli to v létě opravdu realizujeme.

Nehodláme vytvořit nic velkého, spíš chceme udělat radost sobě a snad i divákům. A především plánujeme představit České středohoří, ztratili jsme totiž pro něj hlavu. Navíc máme spoustu krajových uměleckých inspirací. Žila zde Goethova mladičká láska Ulrika von Levetzow, zdejší krajinou se toulal Karel Hynek Mácha, těžil se zde český granát. Železnice, po které se vydáme, se původně jmenovala Švestková dráha, protože všude byly sady se švestkami a vlaky svážely úrodu do lovosického přístavu a pak se rozvážela do Evropy. A tato velkolepá historie skončila rokem 1938, respektive 1945, proto chceme ukázat, jak je pohoří velice romantické a inspirativní. Trať vede mezi Českým a Lounským středohořím, tak i kdyby se nedělo nic divadelně zajímavého, diváci mohou z okének sledovat jeden dlouhý „filmový“ záběr krajiny.

Kdy bude Kredenc uváděna?

Ve dnech 16. až 18. srpna a pak každý den od 24. srpna do 2. září. Začíná se v sedm večer v Lovosicích a končit budeme kolem půl jedenácté, kdy odjíždí poslední vlak do Prahy. Všechny informace najdou zájemci na adrese: www.kredenc.net.

Plánujete projekt oživovat i další léta?

Ano, měl by to být projekt, který se bude uvádět každé léto. Letos je to nultý ročník, kdy zjistíme, co funguje a co ne. Ale struktura by měla být taková, aby se každý rok mohla aktualizovat – něco se přidá, to nefunkční se odstraní. Náš divadelní vlak by měl koncem léta vyjíždět už na věky.

  • Autor: Lenka Dombrovská
  • Publikováno: 27. června 2017

Komentáře k článku: Filip Nuckolls: Ztratili jsme hlavu pro České středohoří

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,