Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Filip Barankiewicz: Přednější je osobnost tanečníků a jejich umělecké kvality než národnost

Rozhovor s novým uměleckým šéfem Baletu Národního divadla

Co vás přimělo k tomu, že jste se zúčastnil konkurzu na šéfa baletního souboru?

Na pozici uměleckého šéfa jsem byl pozván. V roce 2014 jsem ukončil aktivní taneční kariéru a od té doby jsem pracoval jako hostující baletní mistr. Dostal jsem nabídky působit ve Stuttgartském baletu jako baletní mistr a pedagog, zároveň učit v baletní škole Johna Cranka. Cítil jsem ale, že potřebuji změnu, a proto jsem přijal tuto výzvu. Chtěl jsem se podělit o svou zkušenost tanečníka, baletního mistra a kouče. Prahu jsem už znal, protože jsem zde od roku 2003 téměř každou sezonu hostoval v baletu Zkrocení zlé ženy nebo v Amerikaně III. Na pozici šéfa jsem byl jmenován již v roce 2014 a hned od ledna následujícího roku jsem začal plánovat premiéry na sezonu 2017/2018. Tento způsob výměny funkce je exkluzivním a ideálním případem, takto by to mělo fungovat, ale bohužel tomu tak vždy není. Už v roce 2015 jsem například požádal o spolupráci Emanuela Gata, který je jinak velmi časově vytížený. Mnoho šéfů by mi mohlo závidět, že se mi podařilo zařadit světovou premiéru jeho nové choreografie již do své první sezony.

V říjnu uvedete premiéru s názvem Timeless. Skládá se z technicky náročných choreografií od George Balanchina, Glena Tetleyho nebo Emanuela Gata. Není to pro soubor příliš náročná zkouška?

Sezonu jsme začali nejprve Sólem pro dva a pak La Bayadère, protože nejlepší pro svalovou paměť tanečníků je začít sezonu tím, čím ji skončili. Tančit klasickou La Bayadère dva týdny po začátku sezony je mnohem náročnější než nastudovat premiéru o šest týdnů později. Tento krok jsem učinil proto, aby se tanečníci rychle dostali po prázdninách zpět do formy. Po třetím představení La Bayadère jsem už cítil, že jsou v plné síle a že je ten správný čas začít pracovat na nové premiéře.

První částí Timeless je Balanchinova Serenade na hudbu P. I. Čajkovského, klasická choreografie téměř výlučně pro sbor dívek. Emanuel Gat postaví pro dvě osobnosti na hudbu F. Chopina novou choreografii Separate Knots. A závěr bude patřit prvnímu velkému dílu, které od Glena Tetleyho Národní divadlo uvede – Svěcení jara. Choreografie je na pomezí mezi klasikou a modernou a Tetley se v ní nechává inspirovat vlastní zkušeností s moderní taneční technikou Marthy Graham a José Limóna. Je ohromující vidět v sále naše tanečníky, jak dělají kompletně jiné pohyby, než na jaké jsou zvyklí. Najednou se vám ukážou v úplně jiném světle. Musí na to sice vynaložit spoustu síly, ale jak se říká – co tě nezabije, to tě posílí! Tento balet je tak náročný, že bude fungovat, jen když potáhnou všichni za jeden provaz.

Jak byste na začátku své šéfovské kariéry ohodnotil soubor?

Soubor je na velmi dobré úrovni. Cítím k souboru velkou odpovědnost a budu se snažit dále zlepšovat jeho kvalitu. Chtěl bych působit zároveň jako baletní mistr, ale obávám se, že na to nikdy nebudu mít dostatek času. Tanečníci by měli přímo ode mě vědět, jak si představuji jejich práci a co považuji za správné. Zároveň potřebuji ukázat baletním mistrům svou vizi. Zatím jsme ve fázi, kdy testujeme jeden druhého a zjišťujeme, kde jsou hranice toho, co si k sobě můžeme navzájem dovolit. V souboru máme 81 tanečníků, z toho 44 žen a 37 mužů. Počet cizinců a Čechů se v současné době téměř vyrovnal. Pestré národnostní složení je v baletních souborech zcela běžné. Také pro mě je přednější osobnost tanečníků a jejich umělecké kvality než národnost. Navíc zahraniční tanečníci podporují v souboru nejen zdravou soutěživost, ale i spolupráci. Každý z nich prošel jinou baletní školou a teď se mohou od sebe navzájem učit.

Můžete nám něco říct o dalších premiérách?

Druhou premiérou bude balet Marná opatrnost v choreografii sira Fredericka Ashtona – krásné klasické dílo pro celou rodinu! Jakmile se zvedne opona, úžasná přírodní scenérie vám hned vykouzlí úsměv na tváři. Zatančit tento komediální a lehce srozumitelný příběh bude ale technicky velmi náročné pro naše sólisty. V přísně klasickém a přesně definovaném stylu choreografie budou mít pouze nepatrný prostor pro vlastní interpretaci rolí. Poslední je Slovanský temperament. Vedle choreografie na české scéně již známého Ondřeje Vinkláta uvedeme nové dílo Katarzyny Kozielské s názvem Firebreather. V roce 2015 uvedla tento opus na slavnostním DANCE GALA ve Státní opeře. Třetím tvůrcem bude slavný ruský choreograf Andrej Kajdanovskij, který vytvoří nové dílo přímo pro Prahu. Jsem velmi zvědavý, jak budou reagovat tanečníci i diváci.

  • Autor: Libuše Hronková
  • Publikováno: 01. října 2017

Komentáře k článku: Filip Barankiewicz: Přednější je osobnost tanečníků a jejich umělecké kvality než národnost

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kauza

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,