Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Na pohřbu Anny Kareniny

Loutkář Matija Solce vystrojil za doprovodu hudební skupiny Fekete Seretlek pohřeb Anně Karenině.

Hercům v Kar stačí lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně FOTO ARCHIV DAMÚZA

Hercům v Kar stačí lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně FOTO ARCHIV DAMÚZA

Začíná to jako setkání pozůstalých – název Kar totiž neznačí jen zkratku jména Karenina, ale především označuje smuteční hostinu. U vchodu si diváci berou svíčky a za oltářem, postaveným před pódiem v sále Paláce Akropolis, se shlukne šest hudebníků – a zároveň čino- i loutkoherců. Ti nám postupně vyjevují, s kým jsme se vlastně přišli rozloučit a jaký prožil(a) život. Je to ponejvíce živelný koncert, v němž zazní harmonika, perkuse, housle, violoncello, kontrabas a trubka, s kabaretními výstupy – v těch Anna Bubníková jako femme fatale Anna Karenina a Jiří N. Jelínek, namaskovaný k nepoznání, jako její nerudný manžel prezentují zlomové okamžiky svého vztahu.

Nejpozoruhodnější jsou ovšem mezihry – scénky s předměty, v nichž se především lahve a štamprlata stávají postavami našeho příběhu. Skvělá je zdánlivá jednoduchost, s jakou Solce a spol. vytvářejí z běžných předmětů asociativní mikrosituace. Stačí jim lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby divákům zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně. A co teprve, když v propojení jednoho husího brku, paliček na perkuse, ubrousků a skleniček po scéně-oltáři vznešeně pochoduje pták.

Tolstého Annu Kareninu Fekete Seretlek sice nepohřbili, nečekejte však, že vám během necelé hodiny převypráví celý její osud. Vlastně se dozvíte pouhé zlomky. Předností projektu Kar je kontrastní atmosféra, kterou vytváří hudba ve zběsilém rytmu, vy­uží­va­jící ruské motivy, a také originální, mírně dekadentně působící scéna, jež nastoluje ponurost až posvátnost našeho společného večírku.

Kar je inscenace naplněná nespoutanou fantazií a hravostí. Diváci nejsou vyčleněni – mohou si třeba s hudebníky připít vodkou, ale především jsou nuceni mnohé si dovyprávět sami.

Fekete Seretlek a Studio DAMÚZA: Kar. Režie a hudba Matija Solce, scénografie Marianna Stránská. Premiéra 16. května 2016 v Paláci Akropolis.

  • Autor: Lenka Dombrovská
  • Publikováno: 06. června 2016

Komentáře k článku: Na pohřbu Anny Kareniny

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Jiří Havelka koncem loňského roku...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,