Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Na pohřbu Anny Kareniny

Loutkář Matija Solce vystrojil za doprovodu hudební skupiny Fekete Seretlek pohřeb Anně Karenině.

Hercům v Kar stačí lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně FOTO ARCHIV DAMÚZA

Hercům v Kar stačí lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně FOTO ARCHIV DAMÚZA

Začíná to jako setkání pozůstalých – název Kar totiž neznačí jen zkratku jména Karenina, ale především označuje smuteční hostinu. U vchodu si diváci berou svíčky a za oltářem, postaveným před pódiem v sále Paláce Akropolis, se shlukne šest hudebníků – a zároveň čino- i loutkoherců. Ti nám postupně vyjevují, s kým jsme se vlastně přišli rozloučit a jaký prožil(a) život. Je to ponejvíce živelný koncert, v němž zazní harmonika, perkuse, housle, violoncello, kontrabas a trubka, s kabaretními výstupy – v těch Anna Bubníková jako femme fatale Anna Karenina a Jiří N. Jelínek, namaskovaný k nepoznání, jako její nerudný manžel prezentují zlomové okamžiky svého vztahu.

Nejpozoruhodnější jsou ovšem mezihry – scénky s předměty, v nichž se především lahve a štamprlata stávají postavami našeho příběhu. Skvělá je zdánlivá jednoduchost, s jakou Solce a spol. vytvářejí z běžných předmětů asociativní mikrosituace. Stačí jim lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby divákům zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně. A co teprve, když v propojení jednoho husího brku, paliček na perkuse, ubrousků a skleniček po scéně-oltáři vznešeně pochoduje pták.

Tolstého Annu Kareninu Fekete Seretlek sice nepohřbili, nečekejte však, že vám během necelé hodiny převypráví celý její osud. Vlastně se dozvíte pouhé zlomky. Předností projektu Kar je kontrastní atmosféra, kterou vytváří hudba ve zběsilém rytmu, vy­uží­va­jící ruské motivy, a také originální, mírně dekadentně působící scéna, jež nastoluje ponurost až posvátnost našeho společného večírku.

Kar je inscenace naplněná nespoutanou fantazií a hravostí. Diváci nejsou vyčleněni – mohou si třeba s hudebníky připít vodkou, ale především jsou nuceni mnohé si dovyprávět sami.

Fekete Seretlek a Studio DAMÚZA: Kar. Režie a hudba Matija Solce, scénografie Marianna Stránská. Premiéra 16. května 2016 v Paláci Akropolis.

  • Autor: Lenka Dombrovská
  • Publikováno: 06. června 2016

Komentáře k článku: Na pohřbu Anny Kareniny

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,