Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Na pohřbu Anny Kareniny

    Loutkář Matija Solce vystrojil za doprovodu hudební skupiny Fekete Seretlek pohřeb Anně Karenině.

    Hercům v Kar stačí lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně FOTO ARCHIV DAMÚZA

    Hercům v Kar stačí lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně FOTO ARCHIV DAMÚZA

    Začíná to jako setkání pozůstalých – název Kar totiž neznačí jen zkratku jména Karenina, ale především označuje smuteční hostinu. U vchodu si diváci berou svíčky a za oltářem, postaveným před pódiem v sále Paláce Akropolis, se shlukne šest hudebníků – a zároveň čino- i loutkoherců. Ti nám postupně vyjevují, s kým jsme se vlastně přišli rozloučit a jaký prožil(a) život. Je to ponejvíce živelný koncert, v němž zazní harmonika, perkuse, housle, violoncello, kontrabas a trubka, s kabaretními výstupy – v těch Anna Bubníková jako femme fatale Anna Karenina a Jiří N. Jelínek, namaskovaný k nepoznání, jako její nerudný manžel prezentují zlomové okamžiky svého vztahu.

    Nejpozoruhodnější jsou ovšem mezihry – scénky s předměty, v nichž se především lahve a štamprlata stávají postavami našeho příběhu. Skvělá je zdánlivá jednoduchost, s jakou Solce a spol. vytvářejí z běžných předmětů asociativní mikrosituace. Stačí jim lahev od šampusu, chladicí nádoba a dvě lžičky, aby divákům zprostředkovali velkolepou scénu domácí lázně. A co teprve, když v propojení jednoho husího brku, paliček na perkuse, ubrousků a skleniček po scéně-oltáři vznešeně pochoduje pták.

    Tolstého Annu Kareninu Fekete Seretlek sice nepohřbili, nečekejte však, že vám během necelé hodiny převypráví celý její osud. Vlastně se dozvíte pouhé zlomky. Předností projektu Kar je kontrastní atmosféra, kterou vytváří hudba ve zběsilém rytmu, vy­uží­va­jící ruské motivy, a také originální, mírně dekadentně působící scéna, jež nastoluje ponurost až posvátnost našeho společného večírku.

    Kar je inscenace naplněná nespoutanou fantazií a hravostí. Diváci nejsou vyčleněni – mohou si třeba s hudebníky připít vodkou, ale především jsou nuceni mnohé si dovyprávět sami.

    Fekete Seretlek a Studio DAMÚZA: Kar. Režie a hudba Matija Solce, scénografie Marianna Stránská. Premiéra 16. května 2016 v Paláci Akropolis.


    Komentáře k článku: Na pohřbu Anny Kareniny

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,