Editorial 13/2010

Proti profláklému sloganu když nejde o život, jde o hovno, který je v našem komentáři Česká divadlo jako svorník národní hrdost, myslím, že neprávem, přisuzován Janu Werichovi, staví Petr Kofroň maximu Rudolfa Medka: Jde víc než o život. Jde o duši. A o naši čest. Zapomenuté hodnoty a „vyšší“ mravnost je zapotřebí občas připomínat. Vlastně vždy!

Řekl bych, že „provokatér“ Petr Kofroň není jediná osobnost naší současné divadelní scény, která plave proti proudu. Lze je objevit – kupodivu – i mezi herci. Lukáš Hejlík z Městského divadla Brno je podobný samorost. Usuzuji tak z rozhovoru Jednou bych se chtěl živit chovem ovcí, který s ním vedla Lenka Suchá. Hejlík je až nekritickým obdivovatelem Otomara Krejči. Existuje mezi herci – čtyřicátníky ještě někdo takový?

Lámali  jsme si  hlavu, jaké téma v posledním čísle před prázdninami zvolit pro naši profilovou, „přesahovou“ recenzi. Nakonec jsme se rozhodli pro Fausta (nejen od Goetha). O tom, jak se v posledních dvou sezónách hrály a hrají „faustiády“ na českých jevištích píše zasvěceně a s espritem Vladimír Just.

V červnu prožilo Brno poprvé svůj mezinárodní divadelní festival. O tom, jaký byl  první brněnský festivalový ročník referují Richard Erml a Vladimír Hulec v dvoj-textu pod souhrnným titulem Bouře nad Špilberkem, spadané troleje na Kolišti. Hulec soudí, že to byl úctyhodný dort, upečený však příliš mnoha pejsky a kočičkami. Berme to s rezervou. Vladimír Hulec má vyhraněné názory.

V roce 2000 dostal čínský spisovatel a dramatik, exulant žijící v Paříži, Gao Xingjiang Nobelovu cenu. Letos v červnu zavítal na Pražský festival spisovatelů a náš spolupracovník Miro Procházka s ním při té příležitosti pořídil původní interview nazvané Každá z obětí byla i katem. Moc potřebuje nepřítele a v případě potřeby jej sama vytvoří…Nemám nic proti spisovatelům, kteří bojují za něco. Ale mě má zkušenost s politikou od ní odradila. Pochopil jsem, že v politice se neustále vede hra zájmů. Zájmů, o které ale já vůbec zájem nemám. Tak pravil Gao Xingjian.

Přeji milostivé léto – a v září nashledanou. Při četbě Divadelek!

P.S.
Dodatek z internetu: iDN pokračují i o prázdninách. Na síti se na vás těšíme i přes léto…  Vladimír Mikulka