Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného tance DOT504 uvedla premiéru s účastí mezinárodní skupiny excelentních tanečníků, vesměs formovaných současnou belgickou taneční školou, kterými byli Korejka Hyaejin Lee, Řekyně Ioulia Zacharaki, Angličan Robert Anderson a Pavel Mašek z Prahy. Choreografem je Slovák Anton Lachky, jenž prošel stejnou zkušeností.

Zdá se, že rodinné vztahy jsou Lachkému zdrojem nekonečné inspirace… FOTO PETR OTTA

Nová inscenace – a řekněme hned zkraje, že strhující – je výsledkem důsledné dramaturgie umělecké vedoucí DOT504 Lenky Ottové, která s úspěchem dlouhodobě oslovuje pro svůj label choreografy z okruhu belgické školy, přesněji z okruhu Wima Vandekeybuse (Jozef Fruček, Linda Kapetanea, Thomas Steyaert, a nyní tedy Anton Lachky).

Family Journey navazuje na Lachkého Side Effects – loňskou inscenaci uvedenou v Praze. Byly to taneční i textové výrony mysli šílené manipulativní matky a obrazy jejího hystericko-magického světa. Světa plného paranoických pravidel, schopných připravit o rozum všechny kolem. Tanec zde byl sérií tělesných metafor, které vyjadřovaly zničující důsledky paranoického tlaku na lidské duše.

Ani nová inscenace rozhodně není pro staromilce; těch by se mohla zmocnit srdeční slabost, když korejská tanečnice Hyaejin Lee oblečená v apartních nachových koktejlových šatičkách skočí in medias res na jeviště a začne sebou šíleně – jakkoli expertně – škubat, křepčit a svíjet se. I obličej jí tančí v nekontrolovaných grimasách – sestřička Jin. A stejně záchvatovitý bude i tanec ostatních zúčastněných. Celé představení je třeskutou taneční – a pozor, nikoli lacinou ani snadnou – groteskou, při které se publikum královsky baví.

Zdá se, že rodinné vztahy jsou Lachkému zdrojem nekonečné inspirace. V tomto případě jde o karikaturní obraz rodiny na cestě, v jejímž průběhu se vzájemné vztahy rozkrývají. Jsou to ve skutečnosti vztahy mezi klauny; neboť tančícími klauny jsou tu všichni, nejen sestřička Jin. Vidíme obraz rodinné či jakékoli jiné neformální skupiny, obraz její intimity až na spodní prádlo, obraz skupiny blízkých lidí, kteří znají své úlety, slabosti, půvaby a triky, které na sebe vzájemně zkoušejí. Možná je to obraz reálné vzájemné tolerance a lásky v jakékoli člověčí skupině.

Role jsou rozdány jednoduše, ale s odvěkou účinností potulných profíků – komediantů. Starší bratr (Robert Anderson) „dělá děsně chytrýho“, káže ostatním v rodině (vede průběžný mluvený monolog) – takový Harlekýn. Mladší bratr (Pavel Mašek) je submisivní bloud – takový Pulcinella. Sestřička (Hyaejin Lee) a sestřička (Ioulia Zacharaki) jsou typy Colombiny a Arlecchiny.

Těla Lachkého tanečníků překypují, ba praskají napětím a toto napětí se vybíjí v absurdní grotesce. Tomuto tanečnímu humoru (a že je to jedna z nejnesnadnějších disciplín) se publikum chechtá hlasitě jako hospodským vtipům. Tanečníci se trumfují v šílených tanečních „kameňasech“. Lachky je – dalo by se říci – šéfem odboru Ministerstva máklých kroků Monty Pythonů.

Jeviště je zcela čisté; čirý prostor. Výtvarný prvek tu představují elegantní společenské kostýmy (vytvořil si je choreograf sám). Ale v mžiku oka se Bloud ocitne místo v sametovém saku skoro nahý. Tančící histrión se mění na klauna ve spoďárech. Pánské spodky se, z důvodu, který by stál za zvláštní rozbor, staly koncem minulého století pevnou součástí jevištní garderóby současného tanečníka. Ostatně klaunem ve spoďárech byl i Edgar z Shakespearova Krále Leara!

DOT 504, Praha: Family Journey. Koncept, choreografie, koncept kostýmů Anton Lachky, Eleonore Valère Lachky, grafika scény Jiří Votruba, animace František Pecháček, kostýmy Agáta Seeháková, světelný design Jan Tomšů, zvuk Matěj Urban, Tomáš Novotný. Premiéra 3. listopadu 2017 v divadle Ponec.

  • Autor: Nina Vangeli
  • Publikováno: 27. listopadu 2017

Komentáře k článku: Ministerstvo máklých kroků

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,