Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Dopis z Brém

Ještě před pár měsíci se mi v souvislosti s Brémami nevybavilo nic víc než pohádka bratří Grimmů o brémských muzikantech, tedy o muzicírujících zvířátkách, která přemohla zlé loupežníky. Tak úplně mimo jsem nebyla, protože motiv čtyř zvířátek – oslíka, psa, kočky a kohouta – se tu objevuje úplně všude, nejvíc ze všeho na různých tretkách pro turisty. Brémy toho ale nabízejí mnohem víc, je to město velmi půvabné, starobylé a k pobytu příjemné. Řada jejich památek přežila ve zdraví válku a můžete se těšit jejich typickým severoněmeckým stylem, fasádami s oblouky, římsami, věžičkami, arkýři a vikýři umně vyzdívanými z červených cihel, což je dovedeno k art deco umělecké dokonalosti v pitoreskní uličce Böttcherstrasse, něčím připomínající domy Hundertwasserovy. Krásná je gotická radnice s renesanční fasádou nebo úzké křivolaké uličky čtvrti Schnoor.

Osobně nejvíc oceňuju, jak si v Brémách lze užívat život v zeleném pásu parků, zahrádek, sportovišť a restaurací kolem řeky Vesery a jejích ramen, kde se po odpoledních s velkým požitkem projíždím na vypůjčeném kole. Místní se v řece dokonce i koupou, ale to jsou otužilí seveřané.

Co se kultury týče, Brémané tvrdí, že frekvenci různých akcí jim prý závidí i Berlíňáci. Jen během mého pobytu tu proběhl Evropský týden, Muzejní noc a mezinárodní básnický festival On the Road, a k tomu spousta dalších nezávislých událostí. Nemluvě o četných galeriích, z nichž třeba v takové Kunsthalle mají úžasnou sbírku obrazů především z přelomu 19. a 20. století, s výraznou místní malířkou počátku 20. století Paulou Modersohn-Becker, která má navíc vlastní galerii ve zmiňované umělecké uličce Böttcherstrasse. A to nesmím zapomenout na výroční schůzi spolku Porta Bohemica, který sem zve české umělce a kde jsem také představila své texty.

Naposledy jsem byla na vystoupení amerického básníka Johna Giorna, spolupracovníka Andyho Warhola a protagonisty jeho slavného filmu Spánek. Je to čilý pětasedmdesátník, přednášející své básně velmi srozumitelnou (asi záměrně pomalou a zřetelnou) angličtinou. Nejprve se pochlubil nejnovější básní, inspirovanou pobytem v Peru a ztvárňující pověst o inckém bohu Virakočovi, který stvořil plemeno kamenných obrů a poněkud se mu to vymklo z rukou, a pak přišla na řadu jeho starší dílka jako báseň ztvárňující vzpomínky na smrt Williama Burroughse a na všechno kolem ní, nebo dílko nazvané Just say no to family values (Prostě řekni ne rodinným hodnotám, zjevně parodie na propagandu typu Prostě řekni ne drogám), z nějž dýchala hravost a současně subverzivita stejně jako ze závěrečné básně, přání, které si sám (i celému světu) napsal k sedmdesátinám a v němž nám jako publiku dával své požehnání, abychom si skvěle užívali drogy, alkohol, sex podle svého vkusu hetero- i homosexuální, třeba jen v představách se svými idoly, svoji chvíli hvězdné slávy a podobně.

Tak si užívejte i vy!

Eva Hauserová

spisovatelka

Literární noviny číslo 23/2012
vyšly 7. června 2012.

www.literarky.cz
predplatne@literarky.cz

  • Autor: Literární Noviny
  • Publikováno: 13. Červen, 2012

Komentáře k článku: Dopis z Brém

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 10.-27. 10. 2014

Číslo 17/2014 (14. 10.-27. 10. 2014)

Obsah čísla 17/2014

Komentář

Divadlo podle politiků

Čtete následující řádky po...

Osobnost měsíce

Pavel Zajíček

autor básní a ústřední performer...

Jak já to vidím

Alena Štréblová, Herečka

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Od divadla zpátky k rituálu

Podle antropologické teorie vzniklo...

Kronika

Bylo & bude 17/2014

Bylo Až do dna ponížení Televizní...

Kritika

Mukl A03915

V Brně rostou nezávislé produkce jako...

Upíří rej podle Glazarové

Titul Vlčí jáma je v povědomí...

Fyzika mořských vln

Tanečník Jiří Bartovanec, bývalý...

Voňavý svět snů

Ivo Dimchev, současný oblíbenec...

Zeměměřič K. jako produkt...

Uvidět a přečíst román Zámek v...

Orlando z knihovny nikam...

Když na podzim roku 1928 vyšla nová...

Návrat chlebíčkové kultury

Na rovinu – v Kalichu jsem byl poprvé...

Fantom opery je v Praze!

Producent František Janeček si k...

Divnej, vtipnej, poetickej...

Nebudu psát, že se zrodila hvězda....

Kritický žebříček 17/2014

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Martin Františák: Soubor má...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Blahodárné doušky ...

Fragmenty rozhlasu

Zdeněk, můj oblíbený…

Zdeněk Hořínek byl můj oblíbený...

O kritikovi, jenž miloval...

Poprvé jsem jméno Zdeněk Hořínek...

Panu Hořínkovi s láskou…

Ve středu se Zdeněk Hořínek, jak...

Burza

Fagi a divadlo

Chvála solidarity

Dva skladatelé, dva Magoři

3LO3

V Plzni postavili za velké peníze...

Městské divadlo Mladá...

Divadla regionů

Zpráva o setkání herců v...

Podpora Prezident HA požádal správní...

Rejžek píše Justovi

Málem bych se nedostal k tomu, abych...

Zahraničí

V Salcburku historicky i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Utrpení, vztek a zoufalství;...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Martin Marek (28. 8. 1956 Praha – 13....

Výročí

Výročí 21.–31. října

Sedláčková Jarmila, sólistka opery...

Paměti, záznamy, deníky

Bylo nás pět a půl...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2014



Obsah,