Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Dokořán 2018 (No. 1)

    Obnovený festival Dokořán pro hudební divadlo zahájil 9. června představením Děsnej pátek pořádajícího Městského divadla v Brně a Kiss Me, Kate Východočeského divadla Pardubice.

    Před představením byly potřetí vyhlášeny výroční Ceny magazínu Musical-opereta. Moderovala elegantní Jana Musilová, ceny předával šéfredaktor Vítězslav Sladký a pochlubil se, že muzikálový portál slaví desáté výročí a obešel se bez grantů a dotací, na rozdíl od Opery Plus. No, měl být myslím obezřetnější: opravdu profesionální publicistika se zdarma dělat nedá, což si neuvědomuje hodně lidí, i odborníků.

    Hlasovalo 3258 čtenářů a rozhodli, že nejoblíbenější herečkou je Monika Absolonová, nejoblíbenějším hercem je Václav Noid Bárta a nejoblíbenější inscenací Krysař v Divadle Kalich. Všechny ceny převzali z rukou Sladkého a redaktora Petera Stoličného náhradníci, ocenění z různých důvodů nedorazili. Dramaturg Jan Šotkovský převzal odbornou cenu za inscenaci Městského divadla Brno Bítls, hlasovalo pro ni jedenáct publicistů. Bardem hudebního divadla byla vyhlášena Hana Horká.

    Alena Antalová, Viktória Matušovová, company FOTO MDB

    Děsnej pátek je brilantní ukázkou současných možností Městského divadla Brno. Komedie pro celou rodinu, připomínající nejen filmy Mezi námi děvčaty a Podivný pátek, které byly jejím základem, ale řadu filmových excentrických bláznivin, které k nám poprvé vtrhly tituly typu Sám doma či Beethoven. Šestnáctiletá Ellie nemůže vystát pedantskou matku Katherinu, která se má zítra podruhé vdát za podle Ellie odpuzujícího slušňáka, hádá se s mladším bráškou Fletcherem, do toho spousta dalších lidí – a v nejnevhodnější okamžik si ty dvě vymění těla: dcera je matkou a matka dcerou. Samozřejmě to vede nejen k řadě bláznivých excentrických situací, ale také k poznání, že z druhé strany se lidé a jejich jednání jeví jinak.

    Ivana Vaňková, Josef Gazdík FOTO MDB

    Nic světoborného, ale z dobré zábavy dělají událost právě špičkové možnosti a dovednosti zdejší scény. Počínaje výtečně hrající kapelou Dana Kalouska, přes vymyšlenou funkční scénu hodně dynamizovanou světly a projekcemi, skvěle vizuálně charakterizované postavy, a samozřejmě to hlavní: precizně do detailů promyšlené a provedené jednání postav, pohybově a choreograficky rozehrané. Nejvíc se nadřou Ivana Vaňková (Katherine) a Kateřina Marie Fialová (Ellie), dost zábavné je už jen to, jak si vzájemně předají životní role. Paráda! Ale zmiňme režiséra Petra Gazdíka v roli rozpačitého ženicha Mikea, a Josefa Gazdíka coby malého Fletchera. Syn šéfa souboru, alternuje s bráškou Adamem a oba zřejmě po otci podědili jevištní schopnosti. A to si otec Gazdík hru ještě hodně pěkně přeložil. Vypadá to hrozně jednoduše, ale takovou show u nás sotva vidět jinde, režijně vymyšlenou, rozhýbanou, choreograficky domyšlenou a zahranou na doraz – protože bez schopností a zkušeností všech, co se na tom podílejí, se něco takového prostě vyrobit nedá.

    Milan Němec a Petra Janečková, FOTO ROMAN ČERNÝ

    Na pardubickém muzikálové pojetí Zkrocení zlé ženy v klasickém muzikálu Cole Portera Kiss Me, Kate je nejzajímavější vtipný překlad Jiřího Joska. A to, že se v poměrech regionálního divadla muzikál hraje s živou a dobrou kapelou, to nebývá zvykem. Ale představení samo bylo unavené, jen mechanicky a naivně zrežírované, táhlo se bez potřebného temporytmu. Vlastně trochu ošuntělá činohra se zpěvy. Milan Němec samozřejmě zahraje chlapáckého a přitom vnitřně něžného Petruccia, Petra Janečková stejně tak pěkně ostrou Kateřinu, ale party neškolenými hlasy sotva odzpívají, se spoustou intonačních chyb. Ten muzikál je, pravda, skoro určený pro činoherní soubory, ale přinejmenším ony dvě hlavní postavy nevystačí s činoherními dispozicemi. Nejslabší je ovšem režie, které jakoby hudba překážela. Pardubičtí jistě měli trochu smůlu na nepřiměřenou konkurenci předchozího představení, které by smázlo i speciální muzikálové produkce, natož představení činoherního souboru, byť pardubický má značné muzikálové zkušenosti.

    Jana Ondrušková, Josef Láska, Petra Janečková a Milan Němec FOTO ROMAN ČERNÝ

    Diváci ovšem, jak je v Brně dobrým zvykem, aplaudovali vstoje oběma představením. A večer poseděli pod vínem při koncertu skupiny Kabinet. Každý večer tu hraje někdo jiný. Přes den se ve dvoře griluje, restaurace připravila festivalové menu a čepuje skvělé pivo v předmražených půllitrech.

    Jen by to chtělo i hostujícím souborům vyvěsit ve foyer denní obsazení, však jde o festival a ne nějakou jen tak hostovačku, no ne?

    Městské divadlo Brno– Tom Kitt, Brian Yorkey, Bridget Carpenter: Děsnej pátek. Překlad Petr Gazdík a Zuzana Čtveráčková, režie Petr Gazdík, hudební nastudování Dan Kalousek a Jakub Žídek, dirigent Dan Kalousek, kostýmy Eliška Ondráčková – Lupačová, dramaturg Klára Latzková a Miroslav Ondra, scéna Emil Konečný, sbormistr Karel Škarka, choreografie Carli Rebecca Jefferson, světelná režie David Kachlíř, zvuková režie Michal Hula, projekce Dalibor Černák a Petr Hloušek. Premiéra 21. října 2017 na Hudební scéně, na festivalu Dokořán 9. června 2018.

    Východočeské divadlo Pardubice– Cole Porter, Bella Spewack, Samuel Spewack: Kiss Me, Kate. Překlad Jiří Josek, režie Kateřina Dušková, scéna Pavel Kocych, kostýmy Kristina Marie Křížová, hudební nastudování Radek Škeřík, choreografie Alena Pešková. Premiéra 25. března 2017, na festivalu Dokořán 9. června 2018 na Činoherní scéně.

    Dokořán 2018 (No. 2)

    Resty Josefa Hermana (No.1): Dokořán (No.3)


    Komentáře k článku: Dokořán 2018 (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,