Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Fidlovačka pod mostem

    Patrně všechna tuzemská divadla se v tomto roce tak či onak přihlásila ke stoletému jubileu republiky. Dá se říci, že Slovácké divadlo v Uherském Hradišti celou minulou sezonu s přesahem do té stávající dobře naplnilo prozkoumáváním smyslu hesla, jež si zdejší divadelníci určili: Kde domov tvůj? Nejnověji se na vytčenou otázku pokusili odpovědět inscenací hry, z níž vlastně pochází, Tylovy Fidlovačky. Hry, která je sice na českých jevištích v posledních sto letech přítomna trvale (byť po roce 1990 nápadně řidčeji), ale všeobecně známá je stejně jen tou Škroupovou písní, jež se stala československou a českou hymnou.

    Fidlovačka Slováckého divadla se odehrává pod rozestavěným Nuselským mostem FOTO MAREK MALŮŠEK

    Pochybnosti o kvalitě provázejí tuto obrozeneckou frašku či snad možná operetu (žánrové zařazení se časem posouvalo) od počátku a neskrývají je ani uherskohradišťští inscenátoři, když říkají, že visačka „umělecky bezcenná“ nelpí na Fidlovačce „zcela neprávem“. Zdá se být tedy namístě, že v pátrání po smyslu současného uvedení tohoto fenoménu českého divadla užili takřka archeologickou metodu, s níž sloupávali nánosy dobově podmíněných interpretací, až se prokutali k původní, dávno již neuváděné podobě Tylova textu z třicátých let 19. století. Ta se v jazykové rovině vyznačuje zejména pevným sepětím češtiny a němčiny, v níž je psána odhadem asi třetina textu, který tak odráží přirozený bilingvismus pozdně feudální Prahy; že je to pro současného diváka již nezvyklé, dokládá užití titulkovacího zařízení. Historickému ovzduší měšťanského biedermeieru odpovídají také kostýmy, jež jsou bohatou přehlídkou fraků, cylindrů, vycházkových hůlek, nabíraných šatů a zdobených klobouků.

    O „dobově poučenou interpretaci“ ovšem v inscenaci uměleckého šéfa a ředitele divadla Michala Zetela nejde. Text, jakkoli z větší části věrný původnímu znění, přece jen prošel jistou úpravou, která vedle drobných jazykových vtípků a doplňků zasáhla především včlenění meziher do dějového toku. A také přeskupení písní. Překvapivě třeba Kozelkova přestávková píseň s ostrým protiněmeckým výpadem, který v kontextu následného vývoje česko-německých vztahů dodnes budí pozornost, je sloučena s jiným popěvkem a zredukována do fraškové nevinnosti. Naproti tomu třeba ze slepého Mareše dojímajícího zpěvem Kde domov můj? se vyklube pouťový podvodník.

    Také jen v jeho písni je zachován Škroup, jinak zní hudba Maria Buzziho, která písničky Fidlovačky posouvá – s výjimkou závěrečného reggae – melodicky i zvukově (hraje živě kapela na jevišti) do československých šedesátých let. Tomu lze rozumět s pohledem na scénografii, jejímž dominantním prvkem je šedavé torzo rozestavěného nuselského mostu shlížející nehybně na dějiště staropražské frašky. Ano, tam je dodnes Folimanka a park Na Fidlovačce, kam je Tylova hra zčásti situována. To si divák spojí, pokud zná pražské reálie nebo si pročte program k inscenaci. Jinak se může kochat třeba elegancí kostýmů, v nichž herci velmi dobře disponovaného a ke kolektivnímu pojetí vedeného souboru (Pavel Hromádka, Jaroslava Tihelková, Pavel Šupina, Petra Staňková, František Maňák, Tereza Novotná, David Macháček, Josef Kubáník a další) energicky a s nasazením naplňují žánrové zákonitosti frašky.

    Ale jak se v tom všem vyznat, to už je jiná věc. Návrat k původnímu textu je v lecčem poučný a má svou hodnotu, není však pro zmíněné úpravy důsledný. A komunikace kostýmní podívané, byť herecky spolehlivě posazené do žánru, je s ostatními prostředky inscenace (najmě scénografií) povýtce jen vnějšková. Uherskohradišťská Fidlovačka se ve výsledku jeví jako postmoderní směsice přístupů a vlivů, takže nelze nakonec popřít, že nese vlastní dobovou pečeť. Ovšem jak odpovídá na otázku Kde domov tvůj?, nelze dost dobře říct.

    Slovácké divadlo Uherské Hradiště – Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka. Režie Michal Zetel, výprava Eva Jiřikovská, hudba Mario Buzzi, hudební nastudování Petr Čagánek, pohybová spolupráce David Strnad. Dramaturgie Markéta Špetíková. Premiéra 15. září 2018 (psáno z reprízy 30. září 2018).


    Komentáře k článku: Fidlovačka pod mostem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,