Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Fyzika mořských vln

Tanečník Jiří Bartovanec, bývalý student konzervatoře Duncan Centre, od roku 2003 člen světově proslulého souboru Sasha Waltz & Guests, žije v Berlíně, zde začal i choreografovat – zpočátku vlastní sóla. Dvě z nich představil i v Praze – nejprve hledal svou identitu osobní, a nalezl tak své africké kořeny. Poté, jak říká, dospěl k „osvobození“.

Globe

V projektu Globe se pohyb skupiny valí podle složitých fyzikálních vlastností FOTO VOJTA BRTNICKÝ

Otázky identity chce řešit i v nové inscenaci s mezinárodním obsazením, odtud jeho název Globe. Spolu s Jiřím Bartovancem v ní vystupuje sedm tanečníků z Brazílie, Čech, Koreje (asijské typy jsou vždy na taneční scéně bonusem), Německa a Španělska. Jejich individuální energie si ponechaly v tomto strhujícím projektu svá osobitá zabarvení, nicméně to, co nejvíce vyvstalo na povrch a strhlo, bylo tsunami kolektivní dynamiky, které zaplavilo stěžejní část choreografie. Mohutné přívaly tanečního pohybu se valily scénou jako u pobřeží skalnatého moře. Skupina tanečníků byla živlem, přírodní silou. V té bezhraničnosti vln tanečního pohybu i v neohraničenosti hudebního tracku, který je větrem, jenž ty vlny žene, se mohli diváci snově válet.

Velmi silný je hned úvodní, silně dekadentní, obraz. V příšeří scény se vynoří ženská tvář jižního typu, aristokratická, leč zneklidňující – Kirké s dlouhými tmavými vlasy, které jí ve vlnitých pramenech spadají na ramena a mají pokračování v kuželovitém kostýmu z černého materiálu, pokrytém prameny vlnitých černých vláken, jež připomínají ženské vlasy. Jako by tanečnice byla oděna do svých až na zem dlouhých kadeří. Její pohyb a jakési němé utrpení, které z něho vyzařuje, odhalují chvílemi prosvítající nahotu, a už i tak silný vjem povyšuje až na vjem antický, mytický. Zejména, když se ukáže, že tanečnice má ještě další pár rukou, a nejenom rukou, ale že je pod prameny vlasů naze dvoutělá. A tato dvoutělost se mýtotvorně rozehrává, tanec se stává listováním fantastickým bestiářem na mnoho způsobů srostlých dvou tanečníků. Po této variaci, která je pro diváka slastí, pro dvoutělou bytost však tanečním utrpením, se vlasatá Kirké odplazí a zanechá za sebou nově narozeného holého Jiřího Bartovance, který se od ní v mukách oddělil.

Následuje snový střih. Další vývoj tanečního „příběhu“ rozvíjí motiv síly živlu. Pohyb skupiny, v níž převažují dívky, se valí podle složitých fyzikálních zákonitostí mořských proudů, neustávající, stále nepředvídatelný. Je tu jen jeden další mužský tanečník mezi ženami, ten má nutkavý sklon končit co chvíli v takovém či jiném postoji na hlavě jako balvan, který hnán vlnou narazil a zapříčil se. Jsou tu driftové vlny, na kterých tanečníci surfují, které přeskakují a podplavávají. Hřbety vln vynášejí tanečnice do výše.

Zdá se, že tanec, který používá současné taneční techniky – ty, které využívají široce i pohyb ve snížených polohách při zemi, rolování a nízké skoky –, se intuitivně podrobuje fyzice mořských vln a napodobuje její nepravidelné a komplikované, nikoli však nahodilé, zákonitosti. Vlnobití přejde v zamlžený sen, fata morgánu s velkou mizející postavou pohádkově záludné asijské dívky, promítaný na vzedmutou bílou vlnu elegantní scénografie, která ruší hranici mezi „nebem a mořem“.

Jakkoli ke konci představení choreograf rozmělnil své dílo nahodile působícími tanečními evolucemi i jakousi pseudodramaticky uječenou činohrou, a doplnil i neplodnou cukaturou náhle bezdůvodně dokumentaristické projekce, snadno můžeme tuto část mentálně odrušit a shrnout: Jiří Bartovanec už kope evropskou ligu.

Divadlo Ponec – Jiří Bartovanec: Globe. Choreografie Jiří Bartovanec, světelný design František Fabián, hudba Circuit Splash, video Davide Parmeggiano, scéna Michal Horáček a Jindřich Havlík. Premiéra 9. září 2014.

  • Autor: Nina Vangeli
  • Publikováno: 14. října 2014

Komentáře k článku: Fyzika mořských vln

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 6.-1. 9. 2016

Číslo 13/2016 (21. 6.-1. 9. 2016)

Obsah čísla 13/2016

Sloupek

Poslední sloupek

Setkal jsem se nedávno v kavárně s...

Komentář

Sukces měsíce

Ch. W. Gluck: Orfeus a...

Koprodukce Hudební fakulty a Divadelní...

Dotazník

Vladimír Marek

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Zrušit, nebo novelizovat?

Podle legislativního plánu vlády má...

Názor

Glosa

Ediční čin, nebo...

Bezmála sedmisetstránková kniha...

Anketa

Po sezoně a před...

Konec divadelní sezony si zaslouží...

Reportáž

Kritika

Depresivní děti dospěle

Ve stísněném předsálí Venuše ve...

Žádná luza, perfektní...

Poslechnout si zase jednou operu...

Doba ledová v Čechii

Poslední premiérou sezony v...

Mezi minulostí a...

Jako poslední činoherní premiéru...

Vyhaslý rocker Oblomov

Po Haně Burešové a Štěpánu...

Při mém zeleném ptáku, to...

Do poměrně zkostnatělého prostředí...

Evžen Oněgin za železnou...

Puškinův Evžen Oněgin jako příběh...

Pochybnost anglicky zvaná...

Když v roce 2012 uvedlo Dejvické...

Mlč a tanči!

Po osmdesáti letech se na scénu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Tomáš Dianiška: Láká mě...

Stručný obsah příspěvku zde není...

SKUTR: Bystrouška je...

Rozhovor s režijním tandemem

Kauza

Kontext

Hrdinové a padouši po...

Úvahy filmové

Důlní divadlo

Letošní osmý ročník festivalu Dream...

Divadelní svět Brno o...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Co se stalo U...

Žena Marie se vracela z venčení psa v...

Došlo do redakce

Jan V. Kratochvíl: Básník okamžiku...

Muzeum české loutky a...

Národní muzeum informuje

Prázdninové spočinutí

Herecká asociace informuje

Divadlo na cucky Olomouc

Místa pro „nová“ divadla

Levínský píše Uhdemu

Když už se nedostanu do Berlína a po...

NA LETNÍ LETNÉ

V polovině srpna začíná festival...

Zahraničí

Divadelní Oscaři – Tony...

V neděli 12. června byly v newyorském...

Divadlo nesené vánkem

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Adolf Born (12. 6. 1930 České Velenice...

Paměti, záznamy, deníky

Divadla v lesích a na...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Příloha

Česko-polsko-slovenské...

První ročník mezinárodního...

Jan Klata: Nebojte se

Už třetí sezonu je režisér Jan...

Krystian Lupa: Politika je...

Práce polského režiséra, scénografa...

Setkání divadel střední...

V Divadle pod Palmovkou na přelomu...

Dnes o všem pochybuji –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2016



Obsah,