Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Fyzika mořských vln

Tanečník Jiří Bartovanec, bývalý student konzervatoře Duncan Centre, od roku 2003 člen světově proslulého souboru Sasha Waltz & Guests, žije v Berlíně, zde začal i choreografovat – zpočátku vlastní sóla. Dvě z nich představil i v Praze – nejprve hledal svou identitu osobní, a nalezl tak své africké kořeny. Poté, jak říká, dospěl k „osvobození“.

Globe

V projektu Globe se pohyb skupiny valí podle složitých fyzikálních vlastností FOTO VOJTA BRTNICKÝ

Otázky identity chce řešit i v nové inscenaci s mezinárodním obsazením, odtud jeho název Globe. Spolu s Jiřím Bartovancem v ní vystupuje sedm tanečníků z Brazílie, Čech, Koreje (asijské typy jsou vždy na taneční scéně bonusem), Německa a Španělska. Jejich individuální energie si ponechaly v tomto strhujícím projektu svá osobitá zabarvení, nicméně to, co nejvíce vyvstalo na povrch a strhlo, bylo tsunami kolektivní dynamiky, které zaplavilo stěžejní část choreografie. Mohutné přívaly tanečního pohybu se valily scénou jako u pobřeží skalnatého moře. Skupina tanečníků byla živlem, přírodní silou. V té bezhraničnosti vln tanečního pohybu i v neohraničenosti hudebního tracku, který je větrem, jenž ty vlny žene, se mohli diváci snově válet.

Velmi silný je hned úvodní, silně dekadentní, obraz. V příšeří scény se vynoří ženská tvář jižního typu, aristokratická, leč zneklidňující – Kirké s dlouhými tmavými vlasy, které jí ve vlnitých pramenech spadají na ramena a mají pokračování v kuželovitém kostýmu z černého materiálu, pokrytém prameny vlnitých černých vláken, jež připomínají ženské vlasy. Jako by tanečnice byla oděna do svých až na zem dlouhých kadeří. Její pohyb a jakési němé utrpení, které z něho vyzařuje, odhalují chvílemi prosvítající nahotu, a už i tak silný vjem povyšuje až na vjem antický, mytický. Zejména, když se ukáže, že tanečnice má ještě další pár rukou, a nejenom rukou, ale že je pod prameny vlasů naze dvoutělá. A tato dvoutělost se mýtotvorně rozehrává, tanec se stává listováním fantastickým bestiářem na mnoho způsobů srostlých dvou tanečníků. Po této variaci, která je pro diváka slastí, pro dvoutělou bytost však tanečním utrpením, se vlasatá Kirké odplazí a zanechá za sebou nově narozeného holého Jiřího Bartovance, který se od ní v mukách oddělil.

Následuje snový střih. Další vývoj tanečního „příběhu“ rozvíjí motiv síly živlu. Pohyb skupiny, v níž převažují dívky, se valí podle složitých fyzikálních zákonitostí mořských proudů, neustávající, stále nepředvídatelný. Je tu jen jeden další mužský tanečník mezi ženami, ten má nutkavý sklon končit co chvíli v takovém či jiném postoji na hlavě jako balvan, který hnán vlnou narazil a zapříčil se. Jsou tu driftové vlny, na kterých tanečníci surfují, které přeskakují a podplavávají. Hřbety vln vynášejí tanečnice do výše.

Zdá se, že tanec, který používá současné taneční techniky – ty, které využívají široce i pohyb ve snížených polohách při zemi, rolování a nízké skoky –, se intuitivně podrobuje fyzice mořských vln a napodobuje její nepravidelné a komplikované, nikoli však nahodilé, zákonitosti. Vlnobití přejde v zamlžený sen, fata morgánu s velkou mizející postavou pohádkově záludné asijské dívky, promítaný na vzedmutou bílou vlnu elegantní scénografie, která ruší hranici mezi „nebem a mořem“.

Jakkoli ke konci představení choreograf rozmělnil své dílo nahodile působícími tanečními evolucemi i jakousi pseudodramaticky uječenou činohrou, a doplnil i neplodnou cukaturou náhle bezdůvodně dokumentaristické projekce, snadno můžeme tuto část mentálně odrušit a shrnout: Jiří Bartovanec už kope evropskou ligu.

Divadlo Ponec – Jiří Bartovanec: Globe. Choreografie Jiří Bartovanec, světelný design František Fabián, hudba Circuit Splash, video Davide Parmeggiano, scéna Michal Horáček a Jindřich Havlík. Premiéra 9. září 2014.

  • Autor: Nina Vangeli
  • Publikováno: 14. října 2014

Komentáře k článku: Fyzika mořských vln

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,