Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české premiéře hru německého dramatika Mariuse von Mayenburga Bang. Mayenburg ji napsal jako kousavou reakci na nelichotivou tendenci mnohých zemí volit si do svého čela machistické typy, které komplikované politické problémy řeší jednoduchými cestami. Erdoğan, Putin, Orbán, Kaczyński – je to opravdu dlouhý seznam, píše se v programu. Poslední kapkou pak bylo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Ze znalosti tuzemské politické garnitury by se zdálo, že tu bude inscenace rezonovat jak zvony svatovítské katedrály. Zvony však spíše cinkaly.

Tomáš Kobr jako diktátorské dítě Ralf Bang se svými divadelními rodiči, které ztvárňují Beáta Kaňoková a Jiří Böhm FOTO ALEXANDR HUDEČEK

Hlavní roli Ralfa Banga svěřil režisér Marián Amsler Tomáši Kobrovi. Nechal ho téměř celou dobu představení defilovat po jevišti v plenkách a zároveň pronášet myšlenky, za něž by v některých evropských zemích dostal flastr. Bohužel jen v některých. Tahle inscenace je o těch ostatních. A o USA. Kolem Ralfa Banga pobíhají další postavy, které nemají jiný důvod existence než pomalu utvářet Bangovo zvrácené ego a nakonec se stát pouhou stafáží „jeho výsosti“. Do jedné byly napsány jako karikatury, což významně ulehčovalo hercům práci. Za všechny vypíchněme Jiřího Böhma v roli Ralfova otce Dominika. Ten sice nasadil téměř identickou masku jako v roli Václava Havla v inscenaci Olga (Horrory z Hrádečku), její zábavnost však zatím netrpí. Jsem ale zvědav, jak dlouho ještě.

Tomáš Kobr byl v Bangovi nepřekonatelně odporný, slizký, podvraťácký. Jeho postava má být koláží všech známých i budoucích politiků typu „nebezpečný primitiv, který svým jednoduchým, ale na první pohled účinným jednáním táhne davy“. Výsledkem je předvídatelný hajzlík obratně se pohybující ve všech společenských strukturách, v nichž si dokáže vždy zajistit vedoucí postavení, byť třeba není nejsilnější či nejobratnější. Od začátku je jasné, jakým směrem se jeho uvažování bude ubírat, a taky se tak děje.

Problém inscenace není v inscenování, například scéna Petra Vítka tématu vtipně konvenuje – na pohled idylický dům, stolek, židle, houpací síť, zahrádka… Potíž je už v Mayerburgově textu. Pokud chtěl představit hlubokou propast mezi veganskými, altruistickými, intelektuálními Bangovými rodiči a jeho primitivností, není jasné, proč jim přisoudil temnou minulost, kterou tady nebudu prozrazovat, kterou ale v podstatě nikdo nevysvětlí. Pokud chtěl Mayerburg ukázat, že za to, jaké jsou děti, mohou vždy rodiče, učinil tak velmi vágně a karikování všeho, co mu přišlo pod pero, tak nakonec fungovalo spíš podvratně. Pokud měl být Bang syntézou zla a záludného nebezpečí, proč chvílemi ukračoval k poměrně pozitivnímu jednání? Aby své okolí a diváky obalamutil? Pokud ano, povedlo se mu to, ale aspoň v mém případě za cenu nesrozumitelnosti postavy.

Typus Bang ale nemá být záludný. Je otevřený, nešálí, chce oslovit davy a davy nejsou filosofové metafor. To Mayenburg a potažmo LETÍ pochopili jen částečně a vložili tak do Bangových replik očekávatelné proslovy, jež měly simulovat spojenectví Banga a celé společnosti, když začínaly vždy množným: my se nechceme nudit, my vyřešíme, a to rychle, my chceme mrtvé, a když už mrtvé, tak hodně… Při některých promluvách samozřejmě běhal mráz po zádech. Přesto při nich Kobr nebyl přesvědčivý, spíše směšný jako čertík z krabičky.

Divadlo LETÍ – Bang. Překlad Michal Kotrouš. Režie Marián Amsler, dramaturgie Marie Špalová, scénografie Petr Vítek, kostýmy Marián Amsler. Premiéra 4. listopadu 2017 ve VILE Štvanice.

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 27. listopadu 2017

Komentáře k článku: Slepý výstřel

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,