Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Divadlo jsem nikdy nepřestal mít rád

Jako ekonom jste v divadle mužem v pozadí, člověk, o kterém se, na rozdíl od herců, moc neví, snad jen to, že jste původní profesí technik. Takže, co vás vlastně vrhlo k divadlu?

Když je člověk mlád a zvažuje, čím bude, má spoustu možností. On je nepopsaný list a svět je pro něj otevřen. Já jsem divadlo amatérsky hrával jako kluk, dokonce i jako dospívající mládenec, a strašně moc mě bavilo. Byl jsem vášnivým návštěvníkem Semaforu, Činoherního klubu a Vinohradského divadla a zvažoval jsem, že se přihlásím na DAMU. Ale pak pragmaticky zvítězilo technické vzdělání: jsem vystudovaný stavební inženýr. Nicméně divadlo jsem mít rád nepřestal. Čili teď si jej užívám i profesně – nejen jako ekonom, podílím se třeba na programu štědrovečerních zpívání v divadle a sem tam se jako účinkující objevím i na jevišti. Je to příjemný pocit.

Vím, že vaše osobnostní založení je ambivalentní – na jedné straně racionální pragmatik, kterého ale nepropustily ze svých služeb múzy: hrajete na harmoniku a na kytaru, pořádáte hudební sešlosti s malou skupinou a divadlu se vaše muzicírování hodí nejen při popremiérových večírcích…

Pocházím z muzikantské rodiny, můj otec byl muzikant tělem i duší a vždycky mi říkal:Kdo s tebou zpívá, toho se neboj, to je hodnej člověk. Divadlo je podobně jako hudba živé umění, hudba ale je ještě autentičtější a víc spojuje lidi. Občas si s naší malou partou přijdou zazpívat i profesionální hudebníci a já se jim vždycky omlouvám, že když mě slyší amatérsky hrát na harmoniku, musí je to tahat za uši. A oni vždycky opáčí, že přece nejde jen o muziku, ale o atmosféru, a ta je výborná.

Tak už aspoň zhruba víme, kdo jste – teď k věci: co bylo při výstavbě Malé scény vůbec nejtěžší?

Nejprve musím říct, že velmi oceňuji rozhodnutí tehdejšího vedení města o rozsáhlé rekonstrukci celého divadla, tedy i dílenského dvora, která stála 150 milionů. Rozhodli ve prospěch kultury, a to dneska není běžné. Ten dvůr byl v hrozném technickém stavu. Rekonstrukce probíhala po etapách, podle toho, na co byly peníze. Původně jsme chtěli vybudovat jen moderní zkušebnu, ale když jsme viděli všestranné možnosti toho prostoru, rozhodli jsme se v něm vytvořit i Malou scénu jako protipól našeho kamenného secesního divadla. Technicky to problém nebyl, bylo však nutno změnit původní účel přestavby. S ohledem na dotace to přineslo určité administrativní problémy, které nebylo zcela lehké vyřešit.

Jak dlouho rekonstrukce trvala?

Celková rekonstrukce trvala pět let, ale samotná stavba Malé scény šla rychle, trvala asi rok, možná pár měsíců navíc.

Technicko-ekonomické řízení rekonstrukce bylo čistě na vás. Neměl jste z něho občas frustraci, chuť to vzdát?

Rekonstrukci divadla si řídili pracovníci magistrátu a my jsme jen pečlivě dohlíželi na kvalitu prováděných prací. Od ředitele divadla až po domovníka, takže jsem na to zdaleka nebyl sám. A pokud jde o frustraci z práce v divadle, tak jí moc netrpím. Občas si po práci při cestě domů říkám: Mám já to zapotřebí? Jenže jakmile jednou překročíte práh divadla, zasáhne vás to zvláštní fluidum, atmosféra, genius loci. Já mám spíš strach, že až jednou divadlo opustím, bude se mi po něm strašně stejskat.

  • Autor: Jan Kolář
  • Publikováno: 29. Květen, 2012

Komentáře k článku: Divadlo jsem nikdy nepřestal mít rád

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


12. 5.-25. 5. 2015

Číslo 10/2015 (12. 5.-25. 5. 2015)

Obsah čísla 10/2015

Komentář

Květen

Mistrovský lední hokej v Praze hráti...

Osobnost měsíce

Jiří Adámek

režisér a scenárista inscenace...

Dotazník

Lenka Kolihová Havlíková

Dramaturgyně (Činoherní studio v...

K věci

Divadelní svět Brno a Leoš...

Dnes už rozhodně nevybudujeme kolem...

Kronika

Bylo & bude 10/2015

Bylo HAVEL MUKLEM? JEHO CHYBA! Do...

Reportáž

Kritika

Kocovina ze včerejška

Loňští absolventi „alterny“ na...

Krize pravoslaví po česku

Ukrajinská dramatička Anna Jablonská...

Meskalinovské zvuky

Výlet do říše rytmů a zvuků,...

Sdílení lidskosti

Jako autora textu nové inscenace...

Marlowův Faust jako...

Život Shakespearova...

Forman konkuruje Troškovi?

Inscenací v německých zemích...

A ono… nic

Začíná se před oponou. Jakub (Jakub...

Šílená zpráva o šíleném...

O současném maďarském divadle víme...

Lidi patří k lidem?

Inscenace O slavnosti a hostech...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2015

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Karel Steigerwald: Je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Kontext

Někdo to rád Hor(ác)ké

Když do českých vod šplouchla...

Unes svého kritika, bude tě...

Kritici nejezdí na oblast (samozřejmě...

Opery v Ypsilonu

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby

Stručný obsah příspěvku zde není...

Žofie Trnková oslavila...

Zavedl jsem tradici: na každý měsíc...

3LO3

Právě skončily regionální...

Došlo do redakce

Vladimír Merta / Václav Veselý: Kecy...

Kultura / Culture 07–013

Česká účast v projektech spolupráce...

Ježkovy oči!

Nejvyšší stupeň oslavencova...

Zahraničí

Krystian Lupa a jeho děti

Stručný obsah příspěvku zde není...

DDP v cizích službách (II)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Judith Malina (4. 6. 1926 Kiel, Německo...

Výročí

Výročí 16.–31. května

Kaiser Oldřich, herec (16. 5. 1955) △...

Paměti, záznamy, deníky

Život sedmý aneb Dělat...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2015



Obsah,