Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Divadlo jsem nikdy nepřestal mít rád

Jako ekonom jste v divadle mužem v pozadí, člověk, o kterém se, na rozdíl od herců, moc neví, snad jen to, že jste původní profesí technik. Takže, co vás vlastně vrhlo k divadlu?

Když je člověk mlád a zvažuje, čím bude, má spoustu možností. On je nepopsaný list a svět je pro něj otevřen. Já jsem divadlo amatérsky hrával jako kluk, dokonce i jako dospívající mládenec, a strašně moc mě bavilo. Byl jsem vášnivým návštěvníkem Semaforu, Činoherního klubu a Vinohradského divadla a zvažoval jsem, že se přihlásím na DAMU. Ale pak pragmaticky zvítězilo technické vzdělání: jsem vystudovaný stavební inženýr. Nicméně divadlo jsem mít rád nepřestal. Čili teď si jej užívám i profesně – nejen jako ekonom, podílím se třeba na programu štědrovečerních zpívání v divadle a sem tam se jako účinkující objevím i na jevišti. Je to příjemný pocit.

Vím, že vaše osobnostní založení je ambivalentní – na jedné straně racionální pragmatik, kterého ale nepropustily ze svých služeb múzy: hrajete na harmoniku a na kytaru, pořádáte hudební sešlosti s malou skupinou a divadlu se vaše muzicírování hodí nejen při popremiérových večírcích…

Pocházím z muzikantské rodiny, můj otec byl muzikant tělem i duší a vždycky mi říkal:Kdo s tebou zpívá, toho se neboj, to je hodnej člověk. Divadlo je podobně jako hudba živé umění, hudba ale je ještě autentičtější a víc spojuje lidi. Občas si s naší malou partou přijdou zazpívat i profesionální hudebníci a já se jim vždycky omlouvám, že když mě slyší amatérsky hrát na harmoniku, musí je to tahat za uši. A oni vždycky opáčí, že přece nejde jen o muziku, ale o atmosféru, a ta je výborná.

Tak už aspoň zhruba víme, kdo jste – teď k věci: co bylo při výstavbě Malé scény vůbec nejtěžší?

Nejprve musím říct, že velmi oceňuji rozhodnutí tehdejšího vedení města o rozsáhlé rekonstrukci celého divadla, tedy i dílenského dvora, která stála 150 milionů. Rozhodli ve prospěch kultury, a to dneska není běžné. Ten dvůr byl v hrozném technickém stavu. Rekonstrukce probíhala po etapách, podle toho, na co byly peníze. Původně jsme chtěli vybudovat jen moderní zkušebnu, ale když jsme viděli všestranné možnosti toho prostoru, rozhodli jsme se v něm vytvořit i Malou scénu jako protipól našeho kamenného secesního divadla. Technicky to problém nebyl, bylo však nutno změnit původní účel přestavby. S ohledem na dotace to přineslo určité administrativní problémy, které nebylo zcela lehké vyřešit.

Jak dlouho rekonstrukce trvala?

Celková rekonstrukce trvala pět let, ale samotná stavba Malé scény šla rychle, trvala asi rok, možná pár měsíců navíc.

Technicko-ekonomické řízení rekonstrukce bylo čistě na vás. Neměl jste z něho občas frustraci, chuť to vzdát?

Rekonstrukci divadla si řídili pracovníci magistrátu a my jsme jen pečlivě dohlíželi na kvalitu prováděných prací. Od ředitele divadla až po domovníka, takže jsem na to zdaleka nebyl sám. A pokud jde o frustraci z práce v divadle, tak jí moc netrpím. Občas si po práci při cestě domů říkám: Mám já to zapotřebí? Jenže jakmile jednou překročíte práh divadla, zasáhne vás to zvláštní fluidum, atmosféra, genius loci. Já mám spíš strach, že až jednou divadlo opustím, bude se mi po něm strašně stejskat.

  • Autor: Jan Kolář
  • Publikováno: 29. Květen, 2012

Komentáře k článku: Divadlo jsem nikdy nepřestal mít rád

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 03/2016

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


2. 2.-13. 2. 2016

Číslo 03/2016 (2. 2.-13. 2. 2016)

Obsah čísla 03/2016

Sloupek

Divadlo přeje nepřipraveným

Pro Honzu Nebeského jsem napsal...

Sukces měsíce

All Genius All Idiot v...

Prostor pro nové, nezávislé a...

Dotazník

Jiří Nekvasil

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Pořád se točí!

Život otáčivého hlediště v...

Názor

Pavana za mrtvý Ateliér

Šéfredaktorka čtrnáctideníku...

Glosa

Nudná budoucnost

Výstava Skvělý nový svět v Centru...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Festival nového cirkusu Cirkopolis...

Kritika

Blues svědomí versus...

Román Tsunami blues Markéty...

Špatně vyložený divadelní...

Buranteatr uvedl na Sokolském stadionu,...

Těžká cesta ze dna

Tragikomedii Top Dogs napsal...

Plout dál, zlou tmou…

Pluj dál, jen dál,/ Pán Bůh je s...

Se ctí a tajemstvím

Nejnovější inscenace strašnického...

Semafor a rubato

Myslím, že je omylem – jak se to...

Swing do nich teprve leze

Poslední premiéru Studia Ypsilon Swing...

Popelka v nepravých rukou

Popelka aneb Laskavost vítězí (La...

Bolestná klauniáda u...

Před třemi lety jsem v úvaze nad...

Z Kyliánovy líhně

Jedna z nejlepších choreografií...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2016...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Ondřej Sokol: Chci, aby lidi...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jaroslav Slánský: Chci...

Rozhovor s uměleckým šéfem...

Kauza

Kontext

Od Adamce po Žížalu

Napsat divadelněhistorickou práci v...

Fenomén Baarová

Úvahy filmové

Obejít se nedá aneb Odkaz...

Polský divadelní kritik, historik a...

Začíná rekonstrukce...

Hudební ředitel pražské Státní...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Jak to kdo vidí

Stručný obsah příspěvku zde není...

Došlo do redakce

Petr Váša: Sni Centrum pro studium...

HA za kulatým stolem v...

Herecká asociace informuje

Studio Hrdinů

Místa pro „nová“ divadla

Levínský píše Uhdemu

Jsem moc rád, že Tě úvod naší hry...

DVĚ LEGENDY – BOLEK...

Fotografie z výstavy Manéž na...

Zahraničí

Shakespeare ve vlastní...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Berlín se baví

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karel Koliš (17. 6. 1948 Praha – 21....

Výročí

Výročí 1.−15. února

Mlynářová Vlasta, herečka (1. 2....

Paměti, záznamy, deníky

Sto růží v bidetu (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 03/2016



Obsah,