Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Divadlo hojící jizvy

Světla ramp a potlesk mohou léčit. Své o tom ví občanská sdružení Ježek a Čížek a Rozkoš bez rizika, která přivádí v rámci jistého druhu arteterapie na jeviště bývalé i stávající bezdomovce a sexuální pracovnice. Nováčkem na poli sociálního začlenění lidí z okraje společnosti prostřednictvím divadla je nezisková organizace Jako doma, která se jako první v České republice zabývá ženským bezdomovectvím.

ONY-poster

Známé jsou již jejich Kuchařky bez domova – na rozličných farmářských trzích a jiných alternativních akcích nabízejí tyto ženy vlastnoručně vyrobené pokrmy. A nyní vstoupily i na divadelní scénu. V inscenaci ONY otevřeně promlouvá o své životní pouti sedm různě starých žen, líčí předevšem své zkušenosti s domácím násilím.

Ženský sbor, připomínající antické Prosebnice, polohlasně zatrylkuje song Mám dvě mámy a rozprchne se po prostoru. Ten je zaplněn na bílo přetřenými banánovými krabicemi, šatními stojany, které slouží k úschově drobných rekvizit nebo k zavěšení látkových panáků v životní velikosti, a porůznu visícími předměty – smeták, žárovka či papírový balíček. Scénické objekty – stejně jako během představení používané masky a na boční stěnu promítané obrázky – vytvořily herečky.

Jako doma

ONY dokazují, že jevištní zpověď interpretům a možná i divákům hojí jizvy. FOTO ARCHIV DIVADLA

Mají být impresí pocitů, které v nich vzbuzují vzpomínky. Vzpomínky na rodiče, partnery, dosud živá traumata i smíření. Ženy bez obalu vyprávějí o svých vztazích k matkám, biologickým i náhradním. Charakterizují své otce, přirovnávají je například k žárovce, jež svítila, ale byla vždycky vysoko, nebo k na oprátce se pohupujícímu koštěti – oběšenci, kterým by si otec za svoje chování zasloužil být. Všechny výpovědi ovšem nejsou negativní. Některé ženy se zpovídají láskyplně a s něhou. U partnerů, suplují je látkoví panáci, se naneštěstí shodnou. Prosty výčitek a emočních výlevů chladně a fakticky citují násilí, kterého se na nich dopouštěli, aby se obloukem dostaly samy k sobě a vzájemně se obdarovaly.

Dokumentární materiál i odzbrojující autentičnost (ne)hereček-obětí je podnětem k zamyšlení, jestli je ke katarzi nutná umělecká dovednost interpretů, nebo stačí neškolená syrová zpověď. ONY každopádně dokazují, že jevištní zpověď interpretům a možná i divákům hojí jizvy.

Jako doma: ONY. Autorky a účinkující Růžena Čatlošová, Nina Dlhošová, Alena Dvořáková, Jana Horská, Ivana Trousílková, Kateřina Mašková, Nikola Kotlárová a Tereza Jílková, Kateřina Jungová, Zuzana Matěchová. Koncepce a režie Kateřina Jungová, hudba Tereza Jílková a Zuzana Matěchová, výprava Dagmar Urbánková. Premiéra 28. května 2014. Psáno z reprízy 11. června 2015 Ve Studiu Alta.

  • Autor: Marcela Magdová
  • Publikováno: 16. června 2015

Komentáře k článku: Divadlo hojící jizvy

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,