Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Divadlo hojící jizvy

Světla ramp a potlesk mohou léčit. Své o tom ví občanská sdružení Ježek a Čížek a Rozkoš bez rizika, která přivádí v rámci jistého druhu arteterapie na jeviště bývalé i stávající bezdomovce a sexuální pracovnice. Nováčkem na poli sociálního začlenění lidí z okraje společnosti prostřednictvím divadla je nezisková organizace Jako doma, která se jako první v České republice zabývá ženským bezdomovectvím.

ONY-poster

Známé jsou již jejich Kuchařky bez domova – na rozličných farmářských trzích a jiných alternativních akcích nabízejí tyto ženy vlastnoručně vyrobené pokrmy. A nyní vstoupily i na divadelní scénu. V inscenaci ONY otevřeně promlouvá o své životní pouti sedm různě starých žen, líčí předevšem své zkušenosti s domácím násilím.

Ženský sbor, připomínající antické Prosebnice, polohlasně zatrylkuje song Mám dvě mámy a rozprchne se po prostoru. Ten je zaplněn na bílo přetřenými banánovými krabicemi, šatními stojany, které slouží k úschově drobných rekvizit nebo k zavěšení látkových panáků v životní velikosti, a porůznu visícími předměty – smeták, žárovka či papírový balíček. Scénické objekty – stejně jako během představení používané masky a na boční stěnu promítané obrázky – vytvořily herečky.

Jako doma

ONY dokazují, že jevištní zpověď interpretům a možná i divákům hojí jizvy. FOTO ARCHIV DIVADLA

Mají být impresí pocitů, které v nich vzbuzují vzpomínky. Vzpomínky na rodiče, partnery, dosud živá traumata i smíření. Ženy bez obalu vyprávějí o svých vztazích k matkám, biologickým i náhradním. Charakterizují své otce, přirovnávají je například k žárovce, jež svítila, ale byla vždycky vysoko, nebo k na oprátce se pohupujícímu koštěti – oběšenci, kterým by si otec za svoje chování zasloužil být. Všechny výpovědi ovšem nejsou negativní. Některé ženy se zpovídají láskyplně a s něhou. U partnerů, suplují je látkoví panáci, se naneštěstí shodnou. Prosty výčitek a emočních výlevů chladně a fakticky citují násilí, kterého se na nich dopouštěli, aby se obloukem dostaly samy k sobě a vzájemně se obdarovaly.

Dokumentární materiál i odzbrojující autentičnost (ne)hereček-obětí je podnětem k zamyšlení, jestli je ke katarzi nutná umělecká dovednost interpretů, nebo stačí neškolená syrová zpověď. ONY každopádně dokazují, že jevištní zpověď interpretům a možná i divákům hojí jizvy.

Jako doma: ONY. Autorky a účinkující Růžena Čatlošová, Nina Dlhošová, Alena Dvořáková, Jana Horská, Ivana Trousílková, Kateřina Mašková, Nikola Kotlárová a Tereza Jílková, Kateřina Jungová, Zuzana Matěchová. Koncepce a režie Kateřina Jungová, hudba Tereza Jílková a Zuzana Matěchová, výprava Dagmar Urbánková. Premiéra 28. května 2014. Psáno z reprízy 11. června 2015 Ve Studiu Alta.

  • Autor: Marcela Magdová
  • Publikováno: 16. června 2015

Komentáře k článku: Divadlo hojící jizvy

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

Dotazník

Markéta Dvořáková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kronika

Jednou větou

V areálu bývalé papírny ve Vraném...

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Vladimír Polívka: Jen se...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

O talentu a kontaminaci hnusem

Ačkoli se neustále mluví o potřebě...

Středověk dnes

Úvahy filmové

Židé v moderních českých ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Kolegyně a kolegové!

Herecká asociace informuje

Podoby – Většina...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Hudební divadlo Karlín

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Od dekonstrukce k příběhu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

René Tuček – pěvec se...

(8. 1. 1936 Praha – 26. 8. 2017...

Vladimír Brabec byl chlap...

(15. 5. 1934 Praha – 1. 9. 2017 Nová...

Výročí

Výročí 16.−30. září

Kožíšková Kristina, korepetitorka...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (V)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Pan Papírek… (II)

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,