Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2018

ročník 25
16. 10.–29. 10. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo 1918–2018

    Program Laterny magiky pro EXPO v Bruselu v roce 1958, Sylva Daníčková a Jiří Šlitr FOTO ARCHIV LATERNY MAGIKY

    Laterna magika V těchto dnech slaví Laterna magika šedesátku. Vznikla v květnu 1958 nejprve jako veleúspěšný program československého pavilonu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, na němž se podílely špičkové osobnosti: scenárista Miloš Forman, režiséři Ján Roháč a Vladimír Svitáček, klavírista a skladatel Jiří Šlitr, herečka Sylva Daníčková, choreograf Jiří Němeček, tanečníci Miroslav Kůra a Naďa Blažíčková a další. Po návratu z Bruselu se program pod hlavičkou Laterna magika uváděl v bývalém kině Adria na Národní třídě (dnes Divadlo Bez zábradlí), kde se 9. května 1959 ustavil stejnojmenný soubor. Prošel kontroverzními peripetiemi, necitlivými zásahy shůry i řevnivostí mezi samotnými umělci, na které doplatil také Emil Radok a posléze i jeho bratr Alfréd Radok, první šéf institucionalizovaného souboru.

    Laterna magika výrazně zasáhla do významného proudu divadla, které propojilo jevištní prostředky s filmovou, později další audiovizuální technikou. Počátky lze hledat ve dvacátých letech 20. století u Erwina Piscatora, ale nejvýznamnějším impulsem byl tzv. Theatregraph E. F. Buriana z přelomu třicátých a čtyřicátých let. Audiovizuální projekci (fotografie, film, zvuk) učinil Burian hlavním prostředkem jevištní imaginace, propojoval obraz s hrou herců na jevišti a vytvářel nikoli realistické, ale snové obrazy. Zažil to jako Burianův asistent právě režisér Alfréd Radok i scénograf Josef Svoboda, hlavní tvůrci prvních produkcí v systému nazvaném laternou magikou, technicky už odlišném od Burianova Theatregraphu. Vliv E. F. Buriana lze shledat v několika výrazných inscenacích z počátku šedesátých let (Offenbachovy Hoffmannovy povídky, Otvírání studánek Bohuslava Martinů), program Laterny magiky však procházel různými peripetiemi a prakticky permanentně se definovala jeho poetika. Specifickou podobu dal Laterně magice v sedmdesátých letech Josef Svoboda, inscenace Kouzelný cirkus (1977) se hraje dodnes a dočkala se tisíců repríz. S vývojem multimediálních show však Laterna magika ztratila výjimečné postavení, využívání videozáběrů je dnes naprosto samozřejmou až nadužívanou jevištní metodou v běžných divadelních inscenacích.

     


    Komentáře k článku: Divadlo 1918–2018

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,