Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Divadelní mládí v Brně

Ani letošnímu festivalu divadelních škol v Brně (již sedmadvacátému) SETKÁNÍ/ENCOUNTER se nevyhnuly organizační problémy, nebyly však zaviněny domácími pořadateli. Studenti z Petrohradu nemohli dorazit, protože nezískali finanční prostředky, ti teheránští neobdrželi víza, adeptům divadelního umění z kolumbijského Medellínu se nepodařilo včas postavit komplikovanou scénu, proto byla jejich produkce odložena (ale hráli).

Uprostřed Maciej Musialowski, jenž obdržel cenu Petra Oslzlého, v lodžské inscenaci Ďábel v něm FOTO PETR CHODURA

Festival, probíhající ve dnech 28. března až 1. dubna, nabídl srovnání v přístupu k tématům, to letošní zastřešující bylo nazváno Hard choices?. Mělo znamenat zmatek z informačního přetlaku, jemuž jsme v současnosti vystavováni. Tento leitmotiv byl v inscenacích, které jsem zhlédl, víceméně naplňován, u těch problematičtějších dokonce s nechtěně ironickým podtónem. Za méně zdařilé považuji projekty z moldavského Kišiněva a španělského Madridu. Ten první, Koně za oknem, připomínal válečné situace různých historických období a mířil snad i k reflexi nelehkého údělu současné moldavské lokality v planetárních politických střetech, vykazoval se ovšem přepjatým interpretačním patosem.

Španělské Bolesti působily o poznání invenčněji, ale studentské ztvárnění starců, kteří se skrývají v primitivním zákopu (pravděpodobně během občanské války) a snaží se vzpomínat na různé peripetie svých osudů, se vyznačovalo zase příliš pitvornou, dalo by se říci „hurvínkovskou“ stylizací. Vídeňský Max Reinhardt Seminar prezentoval Faidřinu lásku Sarah Kane jako střídání činoherních a tanečních výjevů, šlo o pokus originální a sympatický, ale představení právě při onom střídání obou poloh poněkud drhlo a jistou statičnost dílka nerozehřál svou tíživou animálností ani dramatický dialog nahého Hippolyta s titulní hrdinkou.

Studenti z Tel Avivu zdramatizovali a nastudovali povídku Ericha Kästnera Fabian, líčící milieu Berlína třicátých let minulého století, tehdejší rozpad hodnot ovšem aktualizovali i tím, že se v inscenační úpravě textu platí v eurech a je připomínána podoba současných problémů na Blízkém východě. Představení se vyznačovalo dynamikou, ti, co nebyli momentálně v akci, stále hráli (možná až moc), herectví působilo vyrovnaně a vůči předloze přiměřeně, kvantum textu a s ním spojené rychlé střídání anglických titulků vnímání poněkud ztěžovaly.

Z mnou zhlédnutých inscenací se do festivalového portfolia nejvýrazněji zapsali studenti polští. Ti z Lodže představili prvotinu Johna Osborna z roku 1950 Ďábel v něm (The Devil inside Him) a režisér Mariusz Grzegorzek vybičoval své svěřence k maximálně expresivnímu herectví, které s poněkud hysterickou předlohou ladilo, ale chvílemi se pohybovalo na hraně únosnosti. Jde o příběh fyzicky i psychicky handicapovaného chlapce, na jehož ochranu zalarmuje bigotní otec kněze-vymítače ďábla. Že vše skončí tragicky, je nabíledni. Dojem z výsledného tvaru (přes obdiv k účinkujícím) byl rozporný, snad se adepti herectví a jejich pedagogové měli potřebu poměřit se současnou politickou situací v Polsku a sílícím náboženským konzervatismem v zemi. Za vrcholný zážitek přehlídky považuji vystoupení krakovských studentů (z chvalně proslulého učiliště PWST). Šlo „pouze“ o sled lidových písní, ale jaká to byla inscenace!

Titul Do hloubky (Do dna) nelhal a pět adeptů (tři dívky a dva chlapci) předvedlo tak bohatou škálu výrazových prostředků (pěveckých i hereckých), že se sluší připomenout alespoň jejich příjmení, o nichž bychom v budoucnu mohli slyšet: Guzek, Kościelniak, Kowalska (dámy) a pánové Marczewski a Szczepanowski. Režisérka Ewa Kaim vytvořila jednoduchými prostředky atmosféru již patrně neexistujícího polského venkova, plnou erotického napětí, ale také tragických osudů, na druhé straně i humoru, lidových zvyků a ukotvení obyvatelstva v přírodních cyklech. Temperamentní interpretací písní (spoluúčinkoval autor aranží a korepetitor David Rudnicki) dokázali protagonisté chvílemi téměř evokovat „kotel“ rockového koncertu, ale také poklidné ztišení letního odpoledne. Tato produkce dokázala, že při šťastné interpretační a tvůrčí konstelaci (s nezbytným dramaturgickým vkladem) je energie raného mládí na jevišti nenahraditelná.

Z jevištních prezentací, které jsem zhlédl, byli porotou oceněni jedna z krakovského kvinteta, Weronika Kowalska, vídeňský představitel Hipollyta Max Gindorff (s poukazem na riskantnost jeho jevištní prezentace), ředitel festivalu Petr Oslzlý udělil svoji cenu Maciejowi Musiałowskému, představiteli handicapovaného chlapce z lodžské inscenace Osbornovy hry.

  • Autor: Jan Kerbr
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: Divadelní mládí v Brně

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,