Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 8)

Stěží vyjádřit tekutost Evropy lépe než švejkováním v Moravském divadle. Česko-německá inscenace Kauza Schwejk vznikla v koprodukci Studia Hrdinů, Theater Brehmen a festivalu Wierner Festwochen. Jeden z nejočekávanějších bodů programu připomněl osobnost minulého ročníku Flory, režiséra Dušana D. Pařízka. O přestávce tentokrát nekvílela cirkulárka jako při loňské Směšné temnotě. Diváci na jevišti fasovali guláš a ti nejrychlejší i Plzeňskou dvanáctku.

Kauza Schwejk

Peter Fasching, Ivana Uhlířová a Martin Baum v inscenaci Kauza Schwejk FOTO VIKTOR KRONBAUER

Dobrého pomálu. Kauza Schwejk, která získala Cenu Divadelních novin a nominaci na Cenu kritiky 2015, se v Čechách hraje sporadicky. Od její premiéry se v Evropě a české politice událo leccos a z inscenace (DN o ní psaly zde) vykrystalizovaly nové kontexty. Jen pro připomenutí, v Pařízkově divadelní dramatizaci jde o vojenský soud nad nepřítomným Švejkem, obviněným z velezrady, přičemž hlavní hrdina Švejk ve hře nevystupuje. Rozhodování o nás bez nás – to je realita jednotlivce v soukolí systému a také historická zkušenost malých národů. Oproti betonovému podzemnímu interiéru Studia Hrdinů, kde generál Fink vládne jako Hitler ve Vlčím doupěti, se v noblesním interiéru kukátkového Moravského divadla posouváme kamsi do politických kuloárů a k salónním intrikám. Nad jevištěm visí ve vzdušné instalaci vyhlášky a nařízení. Dnes se žádný Damoklův meč neobejde bez razítka a málokterý rodák z německojazyčného prostředí se dorozumí česky bez slovníku. Nedorozumění a obtížná komunikace nevychází z něčí „notorické blbosti“, ale z rozdílné podstaty národnostního charakteru, s níž se lidstvo nikdy nevyrovnalo a zřejmě ani nevyrovná. Nejen Židé jsou stigmatizovaní. Finkovo sudetoněmecké nelichotivé označení Čechů „Čuši“ hraničí s xenofobií. Generálovi podřízení nasazují jiný kalibr – češtinu, ten takřka nenaučitelný jazyk. Malá vítězství ovšem kazí horlivost překladatele Vaňka (kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp) a tím třetím, který se směje, je tak nakonec Maďar Kakony, donjuanský a vznětlivý „Hún ve fraku“ (Gábor Biedermann).

Kauza Schwejk

Kauza Schwejk vypráví o vojenském soudu nad nepřítomným Švejkem FOTO VIKTOR KRONBAUER

Martin Baum zahrnuje mezi své pluky i publikum. Když Češi rozdají v hledišti cigarety, došlápne si na nedisciplinovanou kouřící divačku osobně. Blahosklonný, leč přísný otec národů (s řemenem v ruce) a asketický služebník páně v sobě možná ukrývá nevypočitatelného diktátora a kadet Biegler (Peter Fasching) je v tom smyslu korunním princem. Nechtěně tak překonávají leckteré tuzemské snahy o parodování českých politiků. A Baumovy nechápavé, šťouravé dotazy, proč si Švejk dobrovolně a bez nátlaku oblékl ruskou uniformu, jdou v současnosti vyloženě na tělo. Pařízek obohatil Haška ještě o téma žen v armádě coby zvrácené emancipace. Vedle rachitického filozofa Marka (Vladimír Javorský) a servilního překladatele Vaňka (Jiří Černý) je nadporučík Lukášová nejvzornější a nejmužnější voják. Samozřejmě, že pod tou slupkou skrývá ženskou slabost. Přes tvář Ivany Uhlířové se občas mihne rozpačitý či stydlivý výraz a její přítomnost rozkládá morálku c. a k. armády už z podstaty. Kontakt herců s publikem, úspěšně pěstovaný od samého úvodu, vyvrcholil společnou přestávkou na jevišti. Kdy povečeříte guláš na červeném plyši, nebo mezi herci v jejich teritoriu? Do vyprazdňování obrovského hrnce lkal Biegler s elektrickou kytarou folkovou baladu o svém snu a Fink dával hádat, která hymna které zemi patří. Řada z nás se tak nakonec stala i stafáží závěrečné scény. A tak český národ po svém, tedy hospodskou veselicí, zase jednou rozložil Rakousko-Uhersko a díky Pařízkovi převrátil divadelní pravidla. Mít děkovačku před plným Moravským divadlem – to se vám stane opravdu jen na Divadelní Floře.

///

O Divadelní Floře 2017 více na i-DN:

Rekordní Divadelní Flora

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 1)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 2)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 3)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 4)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 5)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 6)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 7)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 9)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 10)

  • Autor: Veronika Boušová
  • Publikováno: 21. května 2017

Komentáře k článku: Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 8)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,