Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 8)

Stěží vyjádřit tekutost Evropy lépe než švejkováním v Moravském divadle. Česko-německá inscenace Kauza Schwejk vznikla v koprodukci Studia Hrdinů, Theater Brehmen a festivalu Wierner Festwochen. Jeden z nejočekávanějších bodů programu připomněl osobnost minulého ročníku Flory, režiséra Dušana D. Pařízka. O přestávce tentokrát nekvílela cirkulárka jako při loňské Směšné temnotě. Diváci na jevišti fasovali guláš a ti nejrychlejší i Plzeňskou dvanáctku.

Kauza Schwejk

Peter Fasching, Ivana Uhlířová a Martin Baum v inscenaci Kauza Schwejk FOTO VIKTOR KRONBAUER

Dobrého pomálu. Kauza Schwejk, která získala Cenu Divadelních novin a nominaci na Cenu kritiky 2015, se v Čechách hraje sporadicky. Od její premiéry se v Evropě a české politice událo leccos a z inscenace (DN o ní psaly zde) vykrystalizovaly nové kontexty. Jen pro připomenutí, v Pařízkově divadelní dramatizaci jde o vojenský soud nad nepřítomným Švejkem, obviněným z velezrady, přičemž hlavní hrdina Švejk ve hře nevystupuje. Rozhodování o nás bez nás – to je realita jednotlivce v soukolí systému a také historická zkušenost malých národů. Oproti betonovému podzemnímu interiéru Studia Hrdinů, kde generál Fink vládne jako Hitler ve Vlčím doupěti, se v noblesním interiéru kukátkového Moravského divadla posouváme kamsi do politických kuloárů a k salónním intrikám. Nad jevištěm visí ve vzdušné instalaci vyhlášky a nařízení. Dnes se žádný Damoklův meč neobejde bez razítka a málokterý rodák z německojazyčného prostředí se dorozumí česky bez slovníku. Nedorozumění a obtížná komunikace nevychází z něčí „notorické blbosti“, ale z rozdílné podstaty národnostního charakteru, s níž se lidstvo nikdy nevyrovnalo a zřejmě ani nevyrovná. Nejen Židé jsou stigmatizovaní. Finkovo sudetoněmecké nelichotivé označení Čechů „Čuši“ hraničí s xenofobií. Generálovi podřízení nasazují jiný kalibr – češtinu, ten takřka nenaučitelný jazyk. Malá vítězství ovšem kazí horlivost překladatele Vaňka (kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp) a tím třetím, který se směje, je tak nakonec Maďar Kakony, donjuanský a vznětlivý „Hún ve fraku“ (Gábor Biedermann).

Kauza Schwejk

Kauza Schwejk vypráví o vojenském soudu nad nepřítomným Švejkem FOTO VIKTOR KRONBAUER

Martin Baum zahrnuje mezi své pluky i publikum. Když Češi rozdají v hledišti cigarety, došlápne si na nedisciplinovanou kouřící divačku osobně. Blahosklonný, leč přísný otec národů (s řemenem v ruce) a asketický služebník páně v sobě možná ukrývá nevypočitatelného diktátora a kadet Biegler (Peter Fasching) je v tom smyslu korunním princem. Nechtěně tak překonávají leckteré tuzemské snahy o parodování českých politiků. A Baumovy nechápavé, šťouravé dotazy, proč si Švejk dobrovolně a bez nátlaku oblékl ruskou uniformu, jdou v současnosti vyloženě na tělo. Pařízek obohatil Haška ještě o téma žen v armádě coby zvrácené emancipace. Vedle rachitického filozofa Marka (Vladimír Javorský) a servilního překladatele Vaňka (Jiří Černý) je nadporučík Lukášová nejvzornější a nejmužnější voják. Samozřejmě, že pod tou slupkou skrývá ženskou slabost. Přes tvář Ivany Uhlířové se občas mihne rozpačitý či stydlivý výraz a její přítomnost rozkládá morálku c. a k. armády už z podstaty. Kontakt herců s publikem, úspěšně pěstovaný od samého úvodu, vyvrcholil společnou přestávkou na jevišti. Kdy povečeříte guláš na červeném plyši, nebo mezi herci v jejich teritoriu? Do vyprazdňování obrovského hrnce lkal Biegler s elektrickou kytarou folkovou baladu o svém snu a Fink dával hádat, která hymna které zemi patří. Řada z nás se tak nakonec stala i stafáží závěrečné scény. A tak český národ po svém, tedy hospodskou veselicí, zase jednou rozložil Rakousko-Uhersko a díky Pařízkovi převrátil divadelní pravidla. Mít děkovačku před plným Moravským divadlem – to se vám stane opravdu jen na Divadelní Floře.

///

O Divadelní Floře 2017 více na i-DN:

Rekordní Divadelní Flora

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 1)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 2)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 3)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 4)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 5)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 6)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 7)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 9)

Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 10)

  • Autor: Veronika Boušová
  • Publikováno: 21. května 2017

Komentáře k článku: Divadelní Flora 2017: Jsme v tom spolu (No. 8)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,