Pavly Váňové Identita génia – Shakespeare/Oxford (Kartuziánské nakladatelství 2011). Jediné, co se mi na ní nelíbilo, bylo věnování Karlu Schwarzenbergovi s podotknutím, že prý po sedmi stech letech naplňuje heslo Jana Lucemburského a slouží.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Dědova mísa

Nedávno jsem dostal knihu Pavly Váňové Identita génia – Shakespeare/Oxford (Kartuziánské nakladatelství 2011). Jediné, co se mi na ní nelíbilo, bylo věnování Karlu Schwarzenbergovi s podotknutím, že prý po sedmi stech letech naplňuje heslo Jana Lucemburského a slouží. Nevím, komu dotyčný slouží, myslím, že vzestup jeho rodu od doby, kdy jednoho Schwarzenberga nešťastnou náhodou zastřelil na lovu otec Marie Terezie Habsburg císař Karel VI., spočíval především v tom, že Schwarzenbergové sloužili jen a výlučně sobě. Ale nechci autorce knihy brát iluze.

Pavla Váňová stylisticky elegantně navázala na knihu Johna Thomase Looneye Shakespeare Identified In Edward De Vere the Seventeenth Earl of Oxford, and the Poems of Edward de Vere (poprvé Londýn 1920, naposledy N.Y., Kennikat Press 1975). Jsem absolutní shakespearologický laik a kromě toho, že od mládí Shakespeara soustavně čtu, což bude nějakých šedesát let, a napsal jsem hudbu k několika jeho inscenacím, nemám jinou než kvalifikaci lektomana, který čte, co mu přijde pod ruku. A najednou mi krásná kniha systematicky dokazuje, proč a jak všechny věci připisované Shakespearovi napsal de Vere. Si non e vero, ma ben trovato – i když to není pravda, je to přece tak hezké, tak pravděpodobné a tak zajímavé. Je pravda, že pravda bývá mnohem nudnější a metafyzičtější, ale…

A to je to ale, o němž jsem tentokrát chtěl psát: Proč se o této kauze u nás mlčí? Copak opravdu nestojí aspoň za zmínku, že jde o mystifikační směr, který je z těch a z těch důvodů nepřijatelný?!? Proč třeba v poslední velké shakespearovské monografii Martina Hilského Shakespeare a jeviště svět (Academia, Praha 2010) nenajdeme slovo o Looneyovi, na kterého Pavla Váňová tolik sází? Ve věcném a jmenném rejstříku figurují jen londýnští měšťané, Longos a Lopez, Roderigo, z okruhu de Vera padne na straně 87 jen jméno Elizabeth de Vere – u Hilského Vereová. Tak si dál čtu v krásné a napínavě napsané knížce Pavly Váňové a kladu si otázku: copak toto enigma nestojí aspoň za drobnou pozornost?

Ale jsme v zemi na neexistujícím břehu mořském a povšimněte si, že dnešní móda velí všechny citáty ze Shakespeara přinášet výhradně z Martina Hilského. Že je tomu tak v Odcházení Václava Havla, mě nepřekvapuje, spíš by byl zázrak, kdyby tomu bylo jinak. Ale co ostatní? Copak Shakespeara nepřekládá také Jiří Josek?!? (Dvanáct nejlepších her…, Nakladatelství Romeo, Praha 2011.) Nebo dříve Antonín Přidal a mnozí další?

A tak dokud nedostanu kvalifikované vysvětlení, budu si dále zálibně listovat v excelentní knize Pavly Váňové, abych se například dočetl o přemítavém smutku Shakespeara, jak o něm psal shakespearolog Richard Bagehot, a abych se potěšil Oxfordovými verši: I am not as seem to be / For when i smile / A thrall, although you cant me free / I, most in mirth, most pensive sad / I smile to hide my bitter spire / As Hannibal that saw in sight / His countrys soil with Cartage town / By Roman force defaced down… V překladu Pavly Váňové: Já nejsem, kdo se býti zdám / můj úsměv není projev štěstí / ač otrok, volný vypadám / s úsměvem musím smutek nésti. / Já smíchem skrývám hořký hrot. / Jak Hannibal, když uviděl, / jak Říman zplenil celou zem / i s pyšným rodným Kartágem…

Protože jsem se dost obíral manýrismem, vím, jak mnohé okolo roku 1600 vytváří mentalita figur a předkomponovaných situací, které jedni přebírají od druhých. To je jeden z výkladů, proč se např. tak velice podobají Striggiovy a Shakespearovy verše o smrti Euridice a Julie. Snad někdo tuto mytologii zpřehlední…

Amen.

  • Autor: Miloš Štědroň
  • Publikováno: 13. Červen, 2012

Komentáře k článku: Dědova mísa

  1. Petr Pavlovský

    Dovolím si k textu M. Š., kterého jinak velice oblibuji a uznávám, tentokrát dvě výhrady:
    1. „Schwarzenbergové sloužili jen a výlučně sobě“..Karla Schwarzenberga povolal do služeb republiky, jak známo, Václav Havel. Odkud M. Š. ví, že zklamal a místo toho sloužil jenom sobě? On to V. Havel nepoznal?
    Karel Schwarzenberg je už podruhé ministrem zahraničí ČR. Poprvé to bylo v nominaci Strany zelených (za Bursíka), teď jako předseda koaliční konzervativní TOP 09. Opravdu si M. Š. myslí, že ministr slouží jenom sám sobě? Pravda, proti jeho nominaci protestoval svého času i sám Václav Klaus, ale o něm si zase já myslím, že už delší dobu ČR nejenom neslouží, ale mezinárodně škodí.
    A teď bagatela v duchu Radia Jerevan:
    Je to sice podobné, ale citované italské úsloví nezní Si non e vero, ma ben trovato, ale Se non è vero, è ben trovato. A nepřekládá se to “ i když to není pravda, je to přece tak hezké“, ani „tak pravděpodobné“, ani „tak zajímavé“, ale „je to dobře vymyšleno“.

    15.06.2012 (15.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 7/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


1. 4.-14. 4. 2015

Číslo 7/2015 (1. 4.-14. 4. 2015)

Obsah čísla 7/2015

Komentář

Kde vzít peníze na divadlo

Bez dotací se neobejdou ani...

Osobnost měsíce

Radek Balaš

autor scénáře, režisér a tvůrce...

Jak já to vidím

Zdeněk Stejskal

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Projde?

K věci

Kronika

Bylo & bude 7/2015

Bylo DIVADLO JAKO MAROLDOVSKÉ PANORÁMA...

Kritika

Člověk jako lidský...

Uvedení Havlovy Audience v propojení s...

Návrat citlivého satyra

Divadlo na Vinohradech se vrací k...

Avantgarda na gauči

Kniha 1913 Floriana Illiese splňuje...

Labyrint hrou

Zákulisí, šatny, sklepy, schodiště...

Na šikmé ploše

Štěpán Pácl přenesl děj hry...

Uhasit Ohnivého anděla se...

Ohnivý anděl (1928) Sergeje Prokofjeva...

Ikonické znaky baletní...

Nová inscenace Národního divadla...

Začátky a konce...

Lukáše Trpišovského a Martina...

Pokušení „velké hry“

Martin Františák (1974), absolvent...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 7/2015...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Rozhovor

Michal Isteník: Hamlet při...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

O krasopisných Býcích v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Autorita se smyslem pro srandu

Stručný obsah příspěvku zde není...

Přísný otec i chápající...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Eposy a legendy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Měl vizi…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Teď je řada na nás (Zemřel...

Josef Krofta (30. 3. 1943 Uherské...

Burza

Podoby

Stručný obsah příspěvku zde není...

Došlo do redakce

Michal Bystrov / Petr Nikl: Nech ten...

3LO3

Stručný obsah příspěvku zde není...

Návrh Státní kulturní...

Herecká asociace informuje

Pátek šťastný je den –...

Třináctého v pátek, přesněji 13....

Rejžek píše Justovi

Tak mě napadlo, že dneska učiním...

Zahraničí

Operní krásy a hnusy

Stručný obsah příspěvku zde není...

David Dimitri: Je třeba...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Ryszard Malinowski (29. 7. 1950 Poznań,...

Výročí

Výročí 1.–15. dubna

Hejcman Karel, výtvarník loutek (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Život čtvrtý aneb V...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 7/2015



Obsah,