Pavly Váňové Identita génia – Shakespeare/Oxford (Kartuziánské nakladatelství 2011). Jediné, co se mi na ní nelíbilo, bylo věnování Karlu Schwarzenbergovi s podotknutím, že prý po sedmi stech letech naplňuje heslo Jana Lucemburského a slouží.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Dědova mísa

Nedávno jsem dostal knihu Pavly Váňové Identita génia – Shakespeare/Oxford (Kartuziánské nakladatelství 2011). Jediné, co se mi na ní nelíbilo, bylo věnování Karlu Schwarzenbergovi s podotknutím, že prý po sedmi stech letech naplňuje heslo Jana Lucemburského a slouží. Nevím, komu dotyčný slouží, myslím, že vzestup jeho rodu od doby, kdy jednoho Schwarzenberga nešťastnou náhodou zastřelil na lovu otec Marie Terezie Habsburg císař Karel VI., spočíval především v tom, že Schwarzenbergové sloužili jen a výlučně sobě. Ale nechci autorce knihy brát iluze.

Pavla Váňová stylisticky elegantně navázala na knihu Johna Thomase Looneye Shakespeare Identified In Edward De Vere the Seventeenth Earl of Oxford, and the Poems of Edward de Vere (poprvé Londýn 1920, naposledy N.Y., Kennikat Press 1975). Jsem absolutní shakespearologický laik a kromě toho, že od mládí Shakespeara soustavně čtu, což bude nějakých šedesát let, a napsal jsem hudbu k několika jeho inscenacím, nemám jinou než kvalifikaci lektomana, který čte, co mu přijde pod ruku. A najednou mi krásná kniha systematicky dokazuje, proč a jak všechny věci připisované Shakespearovi napsal de Vere. Si non e vero, ma ben trovato – i když to není pravda, je to přece tak hezké, tak pravděpodobné a tak zajímavé. Je pravda, že pravda bývá mnohem nudnější a metafyzičtější, ale…

A to je to ale, o němž jsem tentokrát chtěl psát: Proč se o této kauze u nás mlčí? Copak opravdu nestojí aspoň za zmínku, že jde o mystifikační směr, který je z těch a z těch důvodů nepřijatelný?!? Proč třeba v poslední velké shakespearovské monografii Martina Hilského Shakespeare a jeviště svět (Academia, Praha 2010) nenajdeme slovo o Looneyovi, na kterého Pavla Váňová tolik sází? Ve věcném a jmenném rejstříku figurují jen londýnští měšťané, Longos a Lopez, Roderigo, z okruhu de Vera padne na straně 87 jen jméno Elizabeth de Vere – u Hilského Vereová. Tak si dál čtu v krásné a napínavě napsané knížce Pavly Váňové a kladu si otázku: copak toto enigma nestojí aspoň za drobnou pozornost?

Ale jsme v zemi na neexistujícím břehu mořském a povšimněte si, že dnešní móda velí všechny citáty ze Shakespeara přinášet výhradně z Martina Hilského. Že je tomu tak v Odcházení Václava Havla, mě nepřekvapuje, spíš by byl zázrak, kdyby tomu bylo jinak. Ale co ostatní? Copak Shakespeara nepřekládá také Jiří Josek?!? (Dvanáct nejlepších her…, Nakladatelství Romeo, Praha 2011.) Nebo dříve Antonín Přidal a mnozí další?

A tak dokud nedostanu kvalifikované vysvětlení, budu si dále zálibně listovat v excelentní knize Pavly Váňové, abych se například dočetl o přemítavém smutku Shakespeara, jak o něm psal shakespearolog Richard Bagehot, a abych se potěšil Oxfordovými verši: I am not as seem to be / For when i smile / A thrall, although you cant me free / I, most in mirth, most pensive sad / I smile to hide my bitter spire / As Hannibal that saw in sight / His countrys soil with Cartage town / By Roman force defaced down… V překladu Pavly Váňové: Já nejsem, kdo se býti zdám / můj úsměv není projev štěstí / ač otrok, volný vypadám / s úsměvem musím smutek nésti. / Já smíchem skrývám hořký hrot. / Jak Hannibal, když uviděl, / jak Říman zplenil celou zem / i s pyšným rodným Kartágem…

Protože jsem se dost obíral manýrismem, vím, jak mnohé okolo roku 1600 vytváří mentalita figur a předkomponovaných situací, které jedni přebírají od druhých. To je jeden z výkladů, proč se např. tak velice podobají Striggiovy a Shakespearovy verše o smrti Euridice a Julie. Snad někdo tuto mytologii zpřehlední…

Amen.

  • Autor: Miloš Štědroň
  • Publikováno: 13. června 2012

Komentáře k článku: Dědova mísa

  1. Petr Pavlovský

    Dovolím si k textu M. Š., kterého jinak velice oblibuji a uznávám, tentokrát dvě výhrady:
    1. „Schwarzenbergové sloužili jen a výlučně sobě“..Karla Schwarzenberga povolal do služeb republiky, jak známo, Václav Havel. Odkud M. Š. ví, že zklamal a místo toho sloužil jenom sobě? On to V. Havel nepoznal?
    Karel Schwarzenberg je už podruhé ministrem zahraničí ČR. Poprvé to bylo v nominaci Strany zelených (za Bursíka), teď jako předseda koaliční konzervativní TOP 09. Opravdu si M. Š. myslí, že ministr slouží jenom sám sobě? Pravda, proti jeho nominaci protestoval svého času i sám Václav Klaus, ale o něm si zase já myslím, že už delší dobu ČR nejenom neslouží, ale mezinárodně škodí.
    A teď bagatela v duchu Radia Jerevan:
    Je to sice podobné, ale citované italské úsloví nezní Si non e vero, ma ben trovato, ale Se non è vero, è ben trovato. A nepřekládá se to “ i když to není pravda, je to přece tak hezké“, ani „tak pravděpodobné“, ani „tak zajímavé“, ale „je to dobře vymyšleno“.

    15.06.2012 (15.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,