Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Dědova mísa

Nerad se pletu do řemesla, jež není moje. Ale přece: ta pražská komedie na pokračování, dějství nemají pointu, závěr marně čeká na katarzi! Divadla jsou se stavem dramatiky tak úzce svázána, že citlivější ucho musí zaslechnout umíráček. Nejsou silná dramata. Viděl však někdy někdo, že by vznikala za psacím stolem? Neprozíravé rozhodování o pražských divadlech nedolehne jenom na budovy, soubory a diváky, ale na pomíjený jejich obsah: na drama. Ostatně, nekoncepčnost – je to bolest jen divadelní? Myslí tu někdo s dlouhodobou společenskou perspektivou? Samé příštipkářství s myšlenkou malá domů (pravda, někdy větší než velká), ale dnes úpadek, zítra potopa. Divadlo je institucí s nejširším snad množstvím funkcí. Nelze nepostřehnout, že společenským propadem do konzumu, chtivostí okamžitě vyhovět bezduchou zábavou úniku před všedními dny, divadlo ničíme a udržujeme zatuchlé společenské klima – v lhostejném přítmí se pak daří šejdířům. Jenom neprovokovat a pokud možná nemyslet.

Nejenom pronikání politických čachrů do systému divadla mě hněte. Též samo divadlo, jež často nedovede anebo nechce přečíst to, co dramatik napsal. I Samuel Becket tím zřejmě trpěl, proč by Václavu Havlovi připisoval aktovku o zvůli režisérů? (Včera jsem vyslechl na to téma varovnou úvahu Miloše Štědroně: kdože se v inscenacích střídá co vládce nad operou? Dirigent, anebo režisér, pro, anebo proti skladateli?) Jsem primitiv, zajímá mě, zda v textu něco je pak hrát, nebo není, tedy odložit, a ne na něm příštipkařit a opentlovat, aby se inscenátor nad autorem zdostatek vynatřásal, aby se divák zasmál, či otřásl. Na Becketa Havlovi jsem si nevzpomenul náhodou. Jak inscenovat text? Přidávat mu něco z jiné, cizí imaginace, slovně aktualizovat? Ale proč? Buď v něm ta potencionalita aktuálního vnímání je, anebo není. Mé největší zážitky z Havlových dramat jsou dva: když v hloučku pozorných posluchačů nevzrušeně četl své dva texty sám: přesně vyjádřené významy, dokonalé aktuální členění větné. Při Pokoušení jsme se v malém pokoji bavili ani nedutali, jenom Vlasta Chramostová rušila hlasitým smíchem. Inu, herečka. Vlastně ani ona nepotřebovala víc než esenci textu.

  • Autor: Vladimír Karfík
  • Publikováno: 7. Únor, 2012

Komentáře k článku: Dědova mísa

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


25. 11.-8. 12. 2014

Číslo 20/2014 (25. 11.-8. 12. 2014)

Obsah čísla 20/2014

Komentář

Hrdla a krky

Výroční listopadový den mi vnucuje...

Sukces měsíce

Vyhnání Gerty Schnirch

HaDivadlo – Kateřina Tučková:...

Inspirace divadlem

Nefungující divadlo ve...

Jakmile se v Praze řekne nefungující...

Kronika

Bylo & bude 20/2014

Bylo České sny v Bielu (30. 10. – 2....

Kritika

Radost na Štvanici

I když to zpočátku vypadalo, že...

Ve svatebním akváriu

Brechtova Svatba ve Slováckém divadle...

Když selhává technika

Pouze s týdenním odstupem se v Praze...

Kupka kabaretiérem

Skladatel, libretista a tentokrát i...

Když jde o život…

…je dovoleno všecko. Tak zní jedna z...

Raději umřít

Sejde se skupina sedmi vztahově různě...

Operní spor o řád světa

Operu Pád Antikrista (Der Sturz des...

Když minulost vypaluje...

K paradoxům evropských dějin...

Česká dějeprava aneb 21...

Česká média ještě před výročím...

Kritický žebříček 20/2014...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Jana Plodková: Filmové divy...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Hladit samet proti srsti

Po pětadvacáté jsme mohli 17....

Dušan Hřebíček a jeho...

Inscenace Poslední trik Georgese...

Burza

FB diskuse 17. listopadu 2014

Dva skladatelé, dva Magoři

Došlo do redakce

Jitka Čechová, Smetana Klavírní...

3LO3

Do konce listopadu se má rozhodnout o...

Herecká asociace informuje

Herecká asociace velmi intenzivně...

Klicperovo divadlo Hradec...

Divadla regionů

Just píše Rejžkovi

Ale dost už žabomyšího...

Zahraničí

Mariusz Treliński: Neberme...

Stručný obsah příspěvku zde není...

1. světová v Budapešti...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Výročí

Výročí 1.–14. prosince

Kubica Jiří, dirigent (1. 12. 1924)...

Paměti, záznamy, deníky

Bylo nás pět a půl –...

Co je v zemi, nechte v zemi Začínám...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2014



Obsah,