Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Kouzelný cirkus bratří Formanů

Nejnovější inscenace Deadtown je v rámci divadelní tvorby bratří Formanů v jistém ohledu překvapivá. Opouští totiž břehy menšinového – byť jakkoli atraktivního a pro Formany úspěšného – žánru a vydává se směrem k velkému lidovému divadlu.

Patrné je to už v prostředí, které pro svou Forman Brothers’ Wild West Show bratři Petr a Matěj zvolili. Představení se odehrává v obrovské dřevěné aréně – tak trochu country-stodole z amerického Západu –, již Formani, věrni svým zvykům z Boudy, vždy do města, kde hrají, rozebranou přivezou a postaví. V Praze si vybrali volný prostor na smíchovské náplavce, kde v letech 1891–1938 stávala Smíchovská aréna, na jejíchž prknech hrával i Vlasta Burian. Dění uvnitř i kolem arény evokuje ony dávné doby, kdy se bavit nebylo nic dehonestujícího a kdy za pražskými kabaretiéry a lidovými muzikanty a komedianty chodil nejen „prostý“ lid, ale i avantgardní umělci. Objevovat poezii dnů nevšedních…

Podobná atmosféra vznikla i nyní. Nadšení diváci živě reagovali na jakýkoli taneční (nápadité, vtipné choreografie Veroniky Švábové a Marka Zelinky, kteří v představení i vystupují) a hudební vtip mezinárodní company či na kouzelnická čísla Petra Formana, jenž byl průvodcem večera a jedním z hlavních herců.

Zprvu jsme svědky divoké country show s kovbojskými tanci, štramáckými zpěvačkami v korzetech, snaživými kousky nešikovného klauna (Vojta Švejda / Jiří Kniha), triky mrtvolně nalíčeného kouzelníka (důvod se dozvíme v druhé části představení) a parádními novocirkusovými kousky na kole a s kolem jedné z hlavních hvězd večera, bývalého mistra Francie v kolové (údajně hrál i proti našim bratrům Pospíšilům) Jacquesa Laganache. Jeho šibalský úsměv, komediantské špílce, osobitost, věčné outsiderství a úděl navenek drsného, ve skutečnosti však citlivého losera nejlépe charakterizují formanovský divadelní svět, který zůstává přes všechny vnější proměny stále stejný. Plný fantazie, hravosti a okouzlení prostou krásou a řemeslem. Slučuje estetiku lidového divadla s avantgardou 20. století, němý film se současnými divadelními postupy. Právě film je ústředním tématem a s velkou nadsázkou a humorem využívanou formou této produkce. Po zhruba hodině Petr Forman show zastaví a řekne: Takto bychom mohli pokračovat hodiny a hodiny. Pojďme se vydat hlouběji do snu a fantazie, pojďme do nejtemnějších míst našeho světa…

Deadtown is a fucking peaceful town… Repro archiv Divadla bratrů Formanů

Scéna se promění. Objeví se na ní tři pojízdná filmová plátna, seshora se snese průsvitná opona a na ni a skrze ni se začne promítat animovaný film, čímž vznikají divadelně pojaté (herci za oponou občas hrají) 3D-efekty. Po vzoru současných velkolepých fantasy snímků se divák spolu s Kouzelníkem (Petr Forman) a jeho girl (Veronika Švábová) vydává magickou jízdou kamery do městečka mrtvých Deadtown. Proč a co tam oba chtějí, není příliš jasné. Snad poznat lásku, snad zažít dobrodružství, možná vydělat peníze. Jde totiž o české emigranty, jak později zjistíme ze staré operní nahrávky písně Kde domov můj, již si kouzelník pouští. Ale to vše je v zásadě nepodstatné. Důležité jsou hra a hravost vzniklých situací.

Přesouváme se do saloonu jak z Limonádového Joea. Formani využívají své zkušenosti, divadelnické, hudební a filmařské fígle i záliby, aby vtáhli diváka do světa loutkářskýma očima nahlížených (a zpracovaných) hororů a grotesek, do světa němých filmů začátku minulého století, což zdůrazňují jak titulky s popisnými, věcnými komentáři (Deadtown is a fucking peaceful town / Deadtown je zatraceně klidné městečko…), tak po stranách filmového obrazu promítanou perforací, černobílými otisky postav, jejich trhanými pohyby a podobnými fórky. Rytmus se díky téměř neustále znějící hudbě (rafinovaně se pracuje s nahrávkami a živým provedením) po celé představení udržuje ve vysokých obrátkách.

Ocitáme se v šestákovém komiksovém příběhu plném vášnivých lásek, pitoreskních figur, nostalgických vzpomínek a divokých přestřelek. Divák se může kochat a opájet dobou dětských okouzlení z napínavých knížek a dobrodružných filmů. Najdeme zde řadu odkazů od mayovek po Sedm statečných. Produkce je tak v podstatě poctou nezkažené naivitě jakéhokoli věku a doby. Jako by si Formani sami sobě dělali radost. Tu pak dokážou díky svým divadelním zkušenostem a filmovým znalostem (filmové triky připomínají slavné Zemanovy napůl hrané, napůl animované snímky, především Barona Prášila), profesionalitě a zvládnutému řemeslu divákům dokonale předat.

Více než dvouhodinové představení končí bláznivě pojatým happy endem, kdy hlavní postava – hazardér TO.AT – nedokáže rozeznat realitu od fikce. Střílí na postavy kolem sebe a ty vždy umřou a hned obživnou… Jsme v časové smyčce? Anebo jsme se ocitli v pohádce? Petr Forman otevře divadelní bar, tři girls zpívají další varietní písně, hudba zní a divadelní saloon se proměňuje v živý country bar.

Bratři Formanové opět stvořili svébytný svět, v němž vládne divadelnická radost a fantazie. Inscenace je další v řadě jejich vrcholných děl – Barokní opery, Boudy, Nachových plachet, Obludária, Ubohé Rusalky bledé či Čarokraje. Je řemeslně dokonalá s rukodělným „feelingem“ a osobním ručením, díky němuž Formani jsou – a vždy budou – daleko od sterilních show navenek podobného ražení.

Divadlo bratří Formanů – Ivan Arsenjev, Petr Forman: Deadtown. Režie Petr Forman, scénografie Josef Sodomka a Matěj Forman, choreografie Veronika Švábová a Marek Zelinka, hudba a písně Marko Ivanović, Jarda Traband Svoboda, kostýmy Andrea Sodomková, animace, filmový obraz Josef Lepša, kamera Jaromír Kačer. Světová premiéra 7. března 2017, Sénart, Francie. Česká premiéra 9. června 2017, Praha. (Psáno z představení 9. a 16. června 2017.)

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 27. června 2017

Komentáře k článku: Kouzelný cirkus bratří Formanů

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

Dotazník

Markéta Dvořáková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kronika

Jednou větou

V areálu bývalé papírny ve Vraném...

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Vladimír Polívka: Jen se...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

O talentu a kontaminaci hnusem

Ačkoli se neustále mluví o potřebě...

Středověk dnes

Úvahy filmové

Židé v moderních českých ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Kolegyně a kolegové!

Herecká asociace informuje

Podoby – Většina...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Hudební divadlo Karlín

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Od dekonstrukce k příběhu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

René Tuček – pěvec se...

(8. 1. 1936 Praha – 26. 8. 2017...

Vladimír Brabec byl chlap...

(15. 5. 1934 Praha – 1. 9. 2017 Nová...

Výročí

Výročí 16.−30. září

Kožíšková Kristina, korepetitorka...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (V)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Pan Papírek… (II)

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,