Koule s podtitulem Příběh vrhačky napsal David Drábek nejprve pro rozhlas. Odvysílána byla loni v lednu a ještě před uvedením vyvolala malý skandál: předobraz její hlavní hrdinky Mileny, tehdejší členka Rady České televize Helena Fibingerová, činila vše možné i nemožné, aby jejímu vysílání zabránila.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Tenkrát jako dneska

Hru Koule s podtitulem Příběh vrhačky napsal David Drábek nejprve pro rozhlas. Odvysílána byla loni v lednu a ještě před uvedením vyvolala malý skandál: předobraz její hlavní hrdinky Mileny, tehdejší členka Rady České televize Helena Fibingerová, činila vše možné i nemožné, aby jejímu vysílání zabránila. Nakonec marně – a v posluchačské anketě pak byla Koule vyhlášena nejlepší rozhlasovou hrou roku. Patrně nejen tento úspěch autora přiměl, aby ji rozepsal do – rozsáhlejší – divadelní podoby: v rozhlase měla stopáž něco přes hodinku, představení v Klicperově divadle v Hradci Králové trvá téměř hodiny tři. Latentní divadelní potenciál Koule byl zřejmý už při její rozhlasové premiéře.

Kamila Sedlárová, Zora Valchařová-Poulová, Tomáš Lněnička a Pavla Tomicová | FOTO PATRIK BORECKÝ

Inscenace vcelku věrně sleduje původní rozhlasovou strukturu. I na jevišti sledujeme životní zpověď proslavené koulařky Mileny, nejprve při televizním natáčení a posléze v klubu seniorů při besedě řízené debilním moderátorem, který neopomene účastníky pozvat na předváděcí akci pánví Wok. Ano, ve hře jsou zaznamenány i pokleslé skutečnosti současného života, agresivní reklamy a mediální masáže: blběnka Ája z lifestylového televizního magazínu (Isabela Smečková) je možná nejkomičtější figurkou inscenace – ostatně celý příběh se odvíjí v prostoru oscilujícím mezi realitou a jejím mediálním posunem a karikaturou. Ozvěnu normalizace, v níž Milena dosáhla svých světových rekordů, pak vnáší do děje doktor Cvach, erbovní hrdina Dietlovy Nemocnice na kraji města a zároveň jakoby reálný lékař československé sportovní reprezentace, krmící své svěřence stereoidy. Původní zvukové obrazy, doprovázející Milenino souběžně pyšné a směšné vyprávění, jsou na scéně zhmotňovány v hereckých akcích. A s výjimkou Mileniny dětské vzpomínky – popisně sehrané Tomášem Lněničkou a Isabelou Smečkovou, s rodinkou v krojích to nejsou pouhé doprovodné ilustrace. A některé z nich, například Milena na lyžích nebo ve snové projekci King Konga s loutkami Štrougala a Husáka na fasádě newyorského mrakodrapu – jsou zgagované v nejlepším stylu komiků němé grotesky. Rozhlasový text byl na jevišti obohacen o nové situace a postavy, z nichž redaktorka Sára Tlachecí (Kamila Sedlářová s pusou sešpulenou do podoby hmyzích kusadel) je kvintesencí soudobé tzv. seriózní publicistiky, z jejíž předstírané vážnosti a intelektuálního rozhledu ve skutečnosti čpí bulvár a duchovní ubohost.

Divadelní Koule je velkou hereckou příležitostí pro Pavlu Tomicovou v hlavní roli. Nebyl to pro ni snadný úkol, táhne celé představení a neškobrtnout v takové sumě textu je malý zázrak. Atletická královna Milena je v jejím podání postava rozporná. Není to jenom monstrum, nýbrž i svým způsobem tragický osud, jehož semlela doba, člověk, jenž přes všechno „politické“ pokrytectví a pozérství neztratil schopnost empatie. Základ pro tuto interpretaci je už v textu, a kdyby Helena Fibingerová byla moudrá, ocenila by, že i v rozhlasové Kouli „vystupuje“ jako sice nejednoznačný, ale živý člověk. Nejvýraznějším sparing partnerem Tomicové – Mileny je Jiří Zapletal, půvabný už v zosobnění zpěváka Karla Hály, vzbuzující pak salvy smíchu v perfektní študýrce senilního moderátora, který nejprve ztrácí „niť rozhovoru“, posléze brýle a potom i tupé, až má nakonec holou lebku jako Karel Hála, jehož ztvárnil v úvodu představení.

Výchozí látku své divadelní inscenace Drábek označil jako rozhlasové anabolikum a téma dopingu vrcholových sportovců – o kterém se za normalizace cudně mlčelo a všichni o něm věděli – tvoří jeden z motivů i na divadle. A třeba při scéně se sportovkyní Jankou, s vousy jako Matuška, či při setkání obou, každé jinak zhuntovaných atletických legend, Mileny a Radmily (Zora Valchařová-Poulova propůjčující jí smutek Sfingy), běží každému jen trochu citlivějšímu divákovi mráz po zádech… To je ale jen jedna a řekl bych méně podstatná rovina inscenace. Divadelní Koule je především velké komediální balábile, velká legrace. O nás samotných. O tom, jací jsme byli tenkrát za normalizace a jací jsme právě teď. Dobové kulisy se změnily – a co my? My se přece rádi zasmějeme sami sobě, když sedíme v přítmí hlediště a na jevišti nás zpodobňují skvělí herci. Navíc tak přesvědčivě. A když ve finále inscenace přivádí na scénu Král Václav Klaun živého zpěváka Petra Kotvalda s pop normalizačním hitem, je to víc než efektní scénická – abych mluvil královým slovníkem – třešnička na dortu. Je to esence obsahu celé této hry. A Milenina „hláška“ – Mezi komunistama byli lidi zlí, ale i hajzlové. A tak je to i dneska – možná charakterizuje současnou společenskou atmosféru přesněji než leckterá sociologická studie.

Klicperovo divadlo Hradec Králové – David Drábek: Koule. Režie David Drábek, scéna Marek Zákostelský, kostýmy Simona Rybáková. Česká premiéra 12. května 2012.

  • Autor: Jan Kolář
  • Publikováno: 24. Červen, 2012

Komentáře k článku: Tenkrát jako dneska

  1. Petr Pavlovský

    Tak jako existuje „klíčová literatura“,
    je toto „klíčové divadlo“ – mnohé postavy mají předobraz v reálu.
    Kdo je předobrazem postavy hrané tak sugestivně Z. Valchařovou? Domnívám se, že čtvrtkařka Jarmila Kratochvílová.

    27.06.2012 (9.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 14/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


1. 9.-14. 9. 2015

Číslo 14/2015 (1. 9.-14. 9. 2015)

Obsah čísla 14/2015

Sloupek

Sloupek

Koncem jara mě kontaktovala redaktorka...

Sukces měsíce

Český úspěch v Edinburghu

Inscenace souboru VerTeDance Korekce...

Dotazník

Jiří Trnka

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Příspěvková organizace...

Po dlouholetých zkušenostech jsem...

Fejeton

Ne Tyl, nýbrž Hýlom Hálom

Hýlom Hálom je naše nejstarší...

Názor

Patří špatný vkus za...

Herec Jiří Maryško byl stíhán pro...

Glosa

Spása skrze nové umění

Počin, který se Národní galerii...

Kronika

Jednou větou

Novým ředitelem Horáckého divadla v...

Kritika

Láska více než tragická

Již podruhé vytvořili v pražské...

Transcendentální hnus

Divadlo U stolu uvedlo ještě před...

Drábkův bestiální komiks

Udělal jsem zřejmě chybu, že jsem si...

Mizina jako náhradní program

Od počátku své padesátileté...

Střídání stráží v...

Dlouholetý ředitel Slováckého...

Vratká rovnováha, masky, ...

Osou festivalu TANEC PRAHA bývá...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 14/2015...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Michael Tarant: Začínal jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Daniel Špinar: Společné...

Rozhovor s šéfem činohry Národního...

Kontext

Když scénografie promluvila

Dílem nejproslulejšího českého...

PQ na rozcestí, nebo na konci...

Pražské Quadriennale vzniklo v roce...

Burza

Fagi a divadlo

Došlo do redakce

Alena Ježková: Staré pověsti české...

Zrádce národa z restaurace U...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ministrem kultury stvořený...

Herecká asociace informuje

Uhde píše Levínskému

Ahoj, René, myslel jsem na Tebe...

Zahraničí

Je suis l’autre aneb Jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Ladislav Chudík (27. 5. 1924 Hronec,...

Výročí

Výročí 1.−15. září

Žlábek Eduard, sólista baletu (1. 9....

Paměti, záznamy, deníky

Nalezeno na Švestkovém...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 14/2015



Obsah,