Koule s podtitulem Příběh vrhačky napsal David Drábek nejprve pro rozhlas. Odvysílána byla loni v lednu a ještě před uvedením vyvolala malý skandál: předobraz její hlavní hrdinky Mileny, tehdejší členka Rady České televize Helena Fibingerová, činila vše možné i nemožné, aby jejímu vysílání zabránila.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Tenkrát jako dneska

Hru Koule s podtitulem Příběh vrhačky napsal David Drábek nejprve pro rozhlas. Odvysílána byla loni v lednu a ještě před uvedením vyvolala malý skandál: předobraz její hlavní hrdinky Mileny, tehdejší členka Rady České televize Helena Fibingerová, činila vše možné i nemožné, aby jejímu vysílání zabránila. Nakonec marně – a v posluchačské anketě pak byla Koule vyhlášena nejlepší rozhlasovou hrou roku. Patrně nejen tento úspěch autora přiměl, aby ji rozepsal do – rozsáhlejší – divadelní podoby: v rozhlase měla stopáž něco přes hodinku, představení v Klicperově divadle v Hradci Králové trvá téměř hodiny tři. Latentní divadelní potenciál Koule byl zřejmý už při její rozhlasové premiéře.

Kamila Sedlárová, Zora Valchařová-Poulová, Tomáš Lněnička a Pavla Tomicová | FOTO PATRIK BORECKÝ

Inscenace vcelku věrně sleduje původní rozhlasovou strukturu. I na jevišti sledujeme životní zpověď proslavené koulařky Mileny, nejprve při televizním natáčení a posléze v klubu seniorů při besedě řízené debilním moderátorem, který neopomene účastníky pozvat na předváděcí akci pánví Wok. Ano, ve hře jsou zaznamenány i pokleslé skutečnosti současného života, agresivní reklamy a mediální masáže: blběnka Ája z lifestylového televizního magazínu (Isabela Smečková) je možná nejkomičtější figurkou inscenace – ostatně celý příběh se odvíjí v prostoru oscilujícím mezi realitou a jejím mediálním posunem a karikaturou. Ozvěnu normalizace, v níž Milena dosáhla svých světových rekordů, pak vnáší do děje doktor Cvach, erbovní hrdina Dietlovy Nemocnice na kraji města a zároveň jakoby reálný lékař československé sportovní reprezentace, krmící své svěřence stereoidy. Původní zvukové obrazy, doprovázející Milenino souběžně pyšné a směšné vyprávění, jsou na scéně zhmotňovány v hereckých akcích. A s výjimkou Mileniny dětské vzpomínky – popisně sehrané Tomášem Lněničkou a Isabelou Smečkovou, s rodinkou v krojích to nejsou pouhé doprovodné ilustrace. A některé z nich, například Milena na lyžích nebo ve snové projekci King Konga s loutkami Štrougala a Husáka na fasádě newyorského mrakodrapu – jsou zgagované v nejlepším stylu komiků němé grotesky. Rozhlasový text byl na jevišti obohacen o nové situace a postavy, z nichž redaktorka Sára Tlachecí (Kamila Sedlářová s pusou sešpulenou do podoby hmyzích kusadel) je kvintesencí soudobé tzv. seriózní publicistiky, z jejíž předstírané vážnosti a intelektuálního rozhledu ve skutečnosti čpí bulvár a duchovní ubohost.

Divadelní Koule je velkou hereckou příležitostí pro Pavlu Tomicovou v hlavní roli. Nebyl to pro ni snadný úkol, táhne celé představení a neškobrtnout v takové sumě textu je malý zázrak. Atletická královna Milena je v jejím podání postava rozporná. Není to jenom monstrum, nýbrž i svým způsobem tragický osud, jehož semlela doba, člověk, jenž přes všechno „politické“ pokrytectví a pozérství neztratil schopnost empatie. Základ pro tuto interpretaci je už v textu, a kdyby Helena Fibingerová byla moudrá, ocenila by, že i v rozhlasové Kouli „vystupuje“ jako sice nejednoznačný, ale živý člověk. Nejvýraznějším sparing partnerem Tomicové – Mileny je Jiří Zapletal, půvabný už v zosobnění zpěváka Karla Hály, vzbuzující pak salvy smíchu v perfektní študýrce senilního moderátora, který nejprve ztrácí „niť rozhovoru“, posléze brýle a potom i tupé, až má nakonec holou lebku jako Karel Hála, jehož ztvárnil v úvodu představení.

Výchozí látku své divadelní inscenace Drábek označil jako rozhlasové anabolikum a téma dopingu vrcholových sportovců – o kterém se za normalizace cudně mlčelo a všichni o něm věděli – tvoří jeden z motivů i na divadle. A třeba při scéně se sportovkyní Jankou, s vousy jako Matuška, či při setkání obou, každé jinak zhuntovaných atletických legend, Mileny a Radmily (Zora Valchařová-Poulova propůjčující jí smutek Sfingy), běží každému jen trochu citlivějšímu divákovi mráz po zádech… To je ale jen jedna a řekl bych méně podstatná rovina inscenace. Divadelní Koule je především velké komediální balábile, velká legrace. O nás samotných. O tom, jací jsme byli tenkrát za normalizace a jací jsme právě teď. Dobové kulisy se změnily – a co my? My se přece rádi zasmějeme sami sobě, když sedíme v přítmí hlediště a na jevišti nás zpodobňují skvělí herci. Navíc tak přesvědčivě. A když ve finále inscenace přivádí na scénu Král Václav Klaun živého zpěváka Petra Kotvalda s pop normalizačním hitem, je to víc než efektní scénická – abych mluvil královým slovníkem – třešnička na dortu. Je to esence obsahu celé této hry. A Milenina „hláška“ – Mezi komunistama byli lidi zlí, ale i hajzlové. A tak je to i dneska – možná charakterizuje současnou společenskou atmosféru přesněji než leckterá sociologická studie.

Klicperovo divadlo Hradec Králové – David Drábek: Koule. Režie David Drábek, scéna Marek Zákostelský, kostýmy Simona Rybáková. Česká premiéra 12. května 2012.

  • Autor: Jan Kolář
  • Publikováno: 24. června, 2012

Komentáře k článku: Tenkrát jako dneska

  1. Petr Pavlovský

    Tak jako existuje „klíčová literatura“,
    je toto „klíčové divadlo“ – mnohé postavy mají předobraz v reálu.
    Kdo je předobrazem postavy hrané tak sugestivně Z. Valchařovou? Domnívám se, že čtvrtkařka Jarmila Kratochvílová.

    27.06.2012 (9.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 09/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


26. 4.-9. 5. 2016

Číslo 09/2016 (26. 4.-9. 5. 2016)

Obsah čísla 09/2016

Sloupek

Očekávání

Když je na nějaký divadelní prostor...

Komentář

Už víme, jak jim bylo

Čapkům, Peroutkům, Langerům,...

Sukces měsíce

Divadlo v pohybu X: Smějící...

Divadlo Husa na provázku v Divadle...

Glosa

Nefňukejte! Vzkazuje The Tap...

Po mnoha letech úspěšného...

Kladenské divadlo otevírá...

Otevření rekonstruované budovy...

Kronika

Jednou větou

Na bludný balvan v hukvaldské oboře...

Kritika

Continuo naruby

Divadlo Continuo představilo v...

Velká gesta jihlavské...

Režisérka Věra Herajtová chtěla v...

Labyrint bolestné duše a...

Jedna z nejprogresivnějších...

Divadlo miluju, film žeru!

Laskavě nevážný, někdy ironicky...

S ironií životem...

Na scénu HaDivadla se režiséru Ivanu...

Schimmelpfennigova apokalypsa...

Hru Rolanda Schimmelpfenniga Wenn, dann:...

Kometa do skály zakletá...

Česká dramatička Lenka Lagronová...

Vizuální smrt Malého prince

Mohla to být událost. Oceňovaný...

Nebýt nikomu na obtíž

Olga Havlová se v podání Pavlíny...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 9/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Marek Cisovský: Herectví je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Olga Dabrowská: Láska,...

Rozhovor s filmovou režisérkou

Kontext

Markéta Fantová: Pražské...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Pavel Šmok – nejen symbol...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Nezávislá...

Tak bych to přeložil z plynulý...

Došlo do redakce

Krystyna a Přátelé: Jeden taniec CD,...

Martina Trchová

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

Dům čtyř múz v naději…

Herecká asociace informuje

Stará aréna Ostrava

Místa pro „nová“ divadla

Levínský píše Uhdemu

Když jsem Ti psal o kladenském...

ALLES GUTE

Divadlo Sklep slaví 45. narozeniny –...

Zahraničí

Divadlo ve službách...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sjón: …a probudí se mrtvá...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Jan Badalec (30. 3. 1960 Praha – 29....

Výročí

Výročí 1.−15. května

Meluzín František, herec (1. 5. 1926)...

Paměti, záznamy, deníky

Smích léčí

Lehce po poledni přicházím na...

Příloha

Kmeny I – Argentinské tango...

Když nedávno vydal Vladimír 518...

Petr Nikl: Jako když...

Jelikož profil Petra Nikla vychází v...

Probuzení tanečnic v...

O tanečních událostech, které v...

Alina Nanu: Balet je vášeň

V rámci Taneční zóny 1/2016, z...

Taneční zóna zahajuje 20....

Drazí přátelé… Tímto oslovením...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 09/2016



Obsah,