Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný triptych premiérou Žluté – modrá – zelený, inspirovanou knihou Daniely Fischerové Duhové pohádky. Předchozí inscenace Čechy leží u moře (v režii Michaely Homolové) a Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých (v režii Filipa Homoly) s touto novinkou spojuje stejná poetika a režijně výtvarný názor (opět režíroval Filip Homola). I tentokráte se jedná především o výtvarnou podívanou – inscenace je založena na atmosféře, metaforičnosti a silných obrazech.

Prostřednictvím předmětů v akváriích se vypráví příběh o stvoření barevného světa… FOTO RADEK PETRÁŠEK

Snad nedostatek dobrých textů pro nejmenší diváky zapříčinil to, že se Fischerové Duhové pohádky se svým eticko-estetickým nábojem staly v krátkém čase podkladem pro tři divadelní zpracování – v bratislavském Bábkovém divadle jako Dúhové rozprávky (v režii Jany Mikitkové), v šumperském divadle pod názvem Duhová zahrada (v autorčině vlastní adaptaci a režii Miroslava Pokorného) a konečně v libereckém Naivním divadle.

Inscenace pro nejmenší na půdě Naivního divadla bývaly spojeny s poetickou klauniádou, svého času ovlivnily i styl inscenací v českém loutkovém divadle vůbec. Oživlá leporela s texty založenými na slovních hříčkách a spojeních zde ale před časem vystřídaly pokusy oslovit situacemi, které jsou postaveny na proměně výtvarných obrazů, hudbě a pomalém plynutí času.

I v inscenaci Žluté – modrá – zelený dominuje výprava Kamila Bělohlávka. Prostřednictvím šesti kubusů umístěných na černých podstavcích, jakýchsi akvárií či vivárií s podivnými předměty (kousky kůry, písku, modelů zvířat, listů a dalších), se vypráví příběh o stvoření barevného světa. Slunce není spokojeno se světem, na který se dívá, a inspirováno barvami duhy proměňuje nebarevnou zahradu světa ve svět plný poezie a překvapivých souvislostí. Průvodci tímto stvořením světa jsou tři vypravěči (Miroslava Bělohlávková a dva noví členové souboru – Michaela Palaščáková a Antonín Týmal). Postavy s kapucemi připomínají fantasy hrdiny z počítačových her či filmů a propojují jednotlivé obrazy střídmými texty. Jsou vypravěči a někdy i pomocníky při jednotlivých akcích. Tito průvodci a zároveň animátoři zavěšují a umisťují do kubusů nejrůznější předměty a vytvářejí tak tajuplná hnízda a zátiší, ve kterých se mohou rodit kuřata, ale třeba i trucovat javorové listy.

Základem inscenace je vytváření pomalu se proměňujících obrazů – mlhu znázorňují bílé závoje na skleněných kubusech, sluneční slzu proměněnou ve vodní kapku představuje bodové světlo, které „skropí“ půdu v jednom z nich, zlatý sluneční paprsek do tmy pronikne za pomoci jednoho z manipulátorů odvíjejícího klubko zlatých nití. Konkrétní činnost zde vytváří metaforický obraz a metaforický obraz se mění v konkrétní scenerii.

Kontakt s publikem zde není přímý (děti si mohou vitríny prohlédnout až po představení), přesto děti sledují jednotlivé vizuální akce se zatajeným dechem. Půvabné a autentické reakce se k publiku dostávají i ze zvukového záznamu, kdy děti charakterizují vlastnosti jednotlivých barev a jejich reprezentanty.

Je to málo na inscenaci bez dramatických zvratů a složenou pouze z drobných situací? Jako dospělí se často pozastavujeme nad tím, zda nebude dětem chybět akčnost a dramatičnost. Nechybí ovšem všudypřítomná akčnost především nám, zvyklým na shrnutí životních situací do čím dál kratších a vizuálně agresivnějších klipů? Ve Žluté – modrá – zelený se ze tmy vylupují malé hrací prostory pomalu a postupně, a přece se nikdo z dětského publika nebojí. Patří to k tajuplnému objevování světa a jeho prvků, kterými jsou barvy, zvířata, koloběh ročních dob i prolínání dne a noci. Inscenace vypráví o tom, jak udělat svět hezčím, a přes výtvarné vjemy se dětem dostává i nenásilného poučení o tom, že je to moc dobře, když existuje důvěra, starost o druhé, soucit, pochopení i láska.

Naivní divadlo, Liberec – Daniela Fischerová: Žluté – modrá – zelený. Koncepce, režie, hudba Filip Homola, výprava Kamil Bělohlávek, dramaturgická spolupráce Vít Peřina. Premiéra 6. ledna 2018.

  • Autor: Nina Malíková
  • Publikováno: 06. února 2018

Komentáře k článku: Jak slunce stvořilo svět

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,