Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Cosi protikapitalistického

Na Zábradlí chystají Pounda, moje milá, pojďme se podívat!

Milá, indoktrinovaná, tleskla a povyskočila radostí. Vlezla do vinotéky (bílí nebo rudí?), poté hnala se vybírat šaty. Musel jsem milou uklidnit: Ezra je nesympatický! Když už máme volit, moje milá, mezi jedním a druhým pomýleným, zvolme raději Célina, jenž také během druhé světové války kolaboroval či přinejmenším sympatizoval s těmi zlými, a taktéž, stejně jako Pound, namáhal se zbytečně protižidovskou nenávistí, leč Célina máme jaksi doma, byl to Evropan, toho můžeme snad pochopit! Pound ale přijel ze Spojených států. Poté nechal se v Itálii fascinovat. Jeho pomýlení je komické, ale zároveň jaksi nafrněné, elitářské. Céline to z určitého hlediska musel dělat (napsat), Pound si pro to za spoustu peněz dojel do Evropy. – Ale ty jeho Cantos si snad užijeme!

Leč mýlil jsem se. V pražském Divadle Na zábradlí nedávají Cantos od Ezry Pounda. Z jeho monumentálního básnického díla, jehož sepsáním chtěl se Pound stát novým Dantem (což se mu velmi pravděpodobně nepovedlo), ostatně existuje v českém překladu jen zlomek; péčí nakladatelství Atlantis vyšla před lety v překladu Anny Kareninové (jež je v Česku nejen překladatelskou spojnicí mezi Poundem a Célinem) jejich první část.

Za výsledný tvar pražské inscenace je odpovědný Miroslav Bambušek, jenž Cantos adaptoval a režíroval (a jenž má z pražské MeetFactory inscenační zkušenost i se Célinem). Co však Bambušek svými vizuálně silnými Cantos dělá, není mi vůbec jasné. Podtitul praví, že jde o fragmenty hledání dobré vlády. Pound ve své přezíravosti ideální vládu hledal všude jinde, jen ne u sebe doma, tedy v USA, kde zrovna tehdy vládli docela dobře. Jenomže tam to bylo pro Pounda příliš ploché, lehké (život byl jinde) a hlavně – všechno to bylo o penězích; a jak praví další podtitul pražských Cantos (a je to vlastně pro celé představení typické: množství podtitulů, ale kde nic, tu nic), čas nejsou peníze. Je to osten evidentně protikapitalistický, leč inscenace ho nikam nezabodne. Pound, pohrdající bankami a především lichvou (ubohé židovstvo), inspiroval se tedy v minulosti, v dějinách Číny od nejstarších bájných císařů až po sklonek 18. století; nebo také u italského fašistického vůdce.

I Poundovo pomýlení jistě je vynikajícím materiálem, vhodným k uměleckému zpracování. Bambušek však nabízí jen jakousi zmatenou férii, v níž jako by nevěděl, jak věci doříct.

Zatahuje diváka do prostředí ústavu pro choromyslné delikventy (tam Pound po válce skončil); a divák se snaží vysmeknout, neb nechápe, proč zase tam! V době post-foucaultovské či post-kukaččí (post-přeletové)! Zmátl jsem se a znudil.

Pro odpověď na otázku, co děláš?!, musel jsem si tedy jít jinam, do programu, v němž jsou přetištěny idiotské projevy, jež měl Ezra Pound během let válečných v Radiu Roma. Tam se pozorný čtenář konečně dozví, že vskutku jde o cosi protikapitalistického. Když Pound ve svém projevu z roku 1942 brojí proti židovskému spolku Morgenthaua-Lehmana, jenž dle jeho paranoidních představ vládl pomalu celému světu, Anna Kareninová do závorky snaživě vpisuje: Lehman brothers byla banka, která zavinila nedávnou americkou krizi!

Ano, vpisuje to s vykřičníkem.

S veškerou úctou k Anně Kareninové, přijde mi to jako úlet.

Stejně tak mi jako úlet přijde popisek pod fotografií Archibalda MacLeishe, kde se praví: modernistický spisovatel, ale taky právník, v době Poundovy rozhlasové relace mluvčí válečného amerického úřadu, prostě hlásná trouba americké války.

Ach jo! Ten dovětek, počínající slovem prostě, je prostě fascinující!

Až si tak nějak oblomovsky říkám, zlatí neangažovaní!

  • Autor: David Zábranský
  • Publikováno: 24. Červen, 2012

Komentáře k článku: Cosi protikapitalistického

  1. Petr Pavlovský

    Ano, tohle lomcuje Evropou už skoro sto let: Totalitami proti kapitalismu, levými i pravými!!!
    V nenávisti vůči němu si Hitler i Lenin, Mussolini i Stalin, dokonale rozuměli. Kdo dnes na jejich místo? Anna karenina?

    01.07.2012 (7.20), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


25. 6.-8. 7. 2014

Číslo 13/2014 (25. 6.-8. 7. 2014)

Obsah čísla 13/2014

Komentář

Divadla patří těm, kteří...

Hlásal Emil František Burian v...

Osobnost měsíce

Tomáš Suchánek

ředitel festivalu Dream Factory Ostrava

Jak já to vidím

Gustav Řezníček, herec...

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Svět podle Samodivy

Koho by napadlo, že se při hledání...

Kronika

28. května—9. června

28. května Novou knihu Nahoru, dolů...

Kritika

Je šest hodně, nebo málo?

Teprve šestý ročník Dream Factory...

Jak pan Vok ohluchl

Ostravská opera nezklamala...

Jak Jeník opravil motorku

Novým nastudováním Prodané nevěsty...

Vrtěti krocanem

Docela často se objevují povzdechy,...

Češi jsou vidláci

Sezonu Divadla Komedie zakončila...

Hmyzí říše na městském...

Daniel Špinar patří k režisérům,...

Myš jí sluší

Černé lidské myši stojí v šeru,...

Kafkovské pašije

Kafka táhne… mohlo by být další z...

Mikuláškova spektrální...

Tvůrčí skupina soustředěná kolem...

Kritický žebříček 13/2014

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Je šest hodně, nebo málo?

Teprve šestý ročník Dream Factory...

Rozhovor

Marie Spurná: Nevím o...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Kontext

Ypsilonská padesátka

Studio Ypsilon v průběhu dvou let...

Burza

Berme to vážně

Dva skladatelé, dva Magoři

3SES3

V Normandii, se při příležitosti...

Krize českého dabingu

Herecká asociace informuje

Městské divadlo Zlín

Divadla na hranici

Rejžek píše Justovi

Koncem května se v Knihovně Václava...

Rozloučení

Vážení čtenáři, milí přátelé,...

Zahraničí

Vítejte na Broadwayi! aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Políbil jsem ruku ománské...

Arabský deník Vladimíra Morávka

Ohlasy

ohlasy: AD O kavalíru páně...

Knihu jsem zatím nečetl. Nevím, zdali...

ohlasy: AD Pokus o portrét...

Pane Karle Králi, k polemice...

Za klinický neúspěch ČRo...

V žertovném(?) textu Český rozhlas...

Polemiky

ohlasy: AD O kavalíru páně...

Knihu jsem zatím nečetl. Nevím, zdali...

ohlasy: AD Pokus o portrét...

Pane Karle Králi, k polemice...

Za klinický neúspěch ČRo...

V žertovném(?) textu Český rozhlas...

Zemřeli

Zemřeli

Antonín Viktora (29. 5. 1943 Hodonín...

Paměti, záznamy, deníky

Sbližování těla s duší...

Když se přibližovaly poslední...

Dědova mísa

Dědova mísa

Málokdo dnes ví, že dávno před...

Příloha

Velký rozhovor s Petrem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2014



Obsah,