Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Coming out s tragickými následky

Hra italského dramatika Maria Geraldiho Zlomatka (2002) může na jevištích fungovat jako poněkud osvětová rozprava o menšinové sexuální orientaci i výzva k jejímu chápání. Přes obecně proklamovanou toleranci k homosexualitě u nás (vyjádřenou také sociologickými výzkumy) má takové pojednání „až na krev“ určitě smysl. O účinnosti umělecké výpovědi textu i jeho zpracování ovšem lze vést diskusi.

Syn Diego, vysokoškolák, se odhodlá svěřit své venkovské matce Anně se svou jinakostí, ta ho v bytě zamkne, nasadí sedativa a vůbec se ho chystá léčit. Přivede i prostitutku Olgu, na scéně se ovšem objeví také Diegův partner Alberto. Hlavní náplň komorního dramatu, které má tragické rozuzlení, spočívá v Diegově marném a zdlouhavém vysvětlování Anně, že je šťasten takový, jaký je, že se nejedná o nic mimořádného, matka ovšem na to nehodlá přistoupit.

Hru uvedlo Městské divadlo Mladá Boleslav v režii Petra Mikesky a inscenaci lze srovnávat s českou premiérou, kterou si hra odbyla v Divadle v Řeznické. Tam byl o něco pochopitelnější motiv „uvěznění“, protože protagonistka Jitka Smutná hrála matku jako energickou, primitivní a bigotní Italku, inscenace tím ovšem získala až příliš jižní koloritnosti. Obsazení typově střízlivější Karolíny Frydecké v boleslavské verzi činí možná výchozí situaci (zamykání syna v bytě) trochu méně pravděpodobnou, jinak je však spor Diega s Annou výraznější, výsostně dramatický a herecky respektabilní. Jde o jednu z interpretačně nejsilnějších inscenací tohoto souboru, Ivo Theimer v roli syna nabízí úpornou bojovnost toho, kdo se ocitl v kleci, chlapecké zoufalství i „skandální“ vyzývavost. Spor o právo na vlastní přirozenost přerůstá v jeho podání do obecnější disputace o míře schopnosti naslouchat druhým i o nutnosti tolerance. Frydecká je mu spíš antagonistkou ve sporu než reprezentantkou mateřského principu (věkový rozdíl mezi protagonisty není příliš veliký), jejich dialogy, provázené často velmi dramatickými mizanscénami (včetně jedné choulostivé, vkusně prezentované), srší energií, která přeskakuje do hlediště. V menších partech Olgy a Alberta vytvořili Veronika Kubařová a Petr Halíček výrazné, nikoliv pouze epizodní postavy, ona přitažlivě vichřičnou „lehkou děvu“, on nejistě citlivého mladíka se smutnýma očima, který pátrá po svém několik dní nezvěstném příteli. I když mám výhrady k „realisticky“ přeplněné scéně venkovské kuchyně (tam se celé drama odehraje) a trochu i k výběru hudby, považuji v dramaturgickém i realizačním ohledu tuto inscenaci za výhru boleslavského souboru (přesto, že výchozí text se mi jeví jako poněkud tezovitý).

Na titul si trouflo i Divadlo A. Dvořáka Příbram a v pohostinské režii Milana Tomeše značně zrychlilo tempo vyprávění, takže i při nepříliš výrazném krácení odehrálo Zlomatku bez přestávky v téměř poloviční stopáži ve srovnání s boleslavskými. Není to však ku prospěchu věci – dramaticky nosný vztah dvou lidí, kteří se nemohou domluvit, ale pojí je citové pouto (matku ztvárnila Milena Kleinerová, syna Vojtěch Záveský), se zploštil na počáteční únavu z vysvětlování, která se promění v prudký protiútok. K postavám s jejich pochybnostmi i vlastním viděním světa si nestačíme vytvořit vztah. Řada mizanscén je řešena nešikovně, Záveského bohatě tetovaná záda se – při jinak klopotně realistickém jevištním tvaru – k roli Diega věru nehodí, ani pak koketerie s muži v publiku „přes rampu“. Bigotnost matky v italské lokalitě zdůrazňuje křížek se zapálenou svíčkou i hudební podkres (Funiculi funicula), v několika knihách, rozmístěných v kuchyňské (!) knihovničce, lze i z páté řady identifikovat Dějiny diplomacie. V hereckých výkonech jsou chvílemi rozpoznatelné kvality interpretů (také Debory Štolbové jako Olgy a Jiřího Vojty v roli Alberta), výsledek však přesvědčivě nevyznívá.

Obě uvedení hry v relativně menších městských aglomeracích svědčí o potřebě zpytovat problém, s nímž se česká společnost vyrovnává asi přece jen méně snadno, než napovídá statistika.

Městské divadlo Mladá Boleslav – Mario Geraldi: Zlomatka. Překlad Marina Feltová. Režie Petr Mikeska, dramaturgie Pavel Khek, scéna Nikola Tempír, kostýmy Jitka Kotíková. Premiéra 29. ledna 2010.

Divadlo A. Dvořáka Příbram – Mario Geraldi: Zlomatka. Překlad Marina Feltová. Režie Milan Tomeš, výprava Kateřina Hájková. Premiéra 11. února 2010. (Psáno z pražské premiéry 10. března 2010.)

  • Autor: Jan Kerbr
  • Publikováno: 20. dubna 2010

Komentáře k článku: Coming out s tragickými následky

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,