Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Coming out s tragickými následky

Hra italského dramatika Maria Geraldiho Zlomatka (2002) může na jevištích fungovat jako poněkud osvětová rozprava o menšinové sexuální orientaci i výzva k jejímu chápání. Přes obecně proklamovanou toleranci k homosexualitě u nás (vyjádřenou také sociologickými výzkumy) má takové pojednání „až na krev“ určitě smysl. O účinnosti umělecké výpovědi textu i jeho zpracování ovšem lze vést diskusi.

Syn Diego, vysokoškolák, se odhodlá svěřit své venkovské matce Anně se svou jinakostí, ta ho v bytě zamkne, nasadí sedativa a vůbec se ho chystá léčit. Přivede i prostitutku Olgu, na scéně se ovšem objeví také Diegův partner Alberto. Hlavní náplň komorního dramatu, které má tragické rozuzlení, spočívá v Diegově marném a zdlouhavém vysvětlování Anně, že je šťasten takový, jaký je, že se nejedná o nic mimořádného, matka ovšem na to nehodlá přistoupit.

Hru uvedlo Městské divadlo Mladá Boleslav v režii Petra Mikesky a inscenaci lze srovnávat s českou premiérou, kterou si hra odbyla v Divadle v Řeznické. Tam byl o něco pochopitelnější motiv „uvěznění“, protože protagonistka Jitka Smutná hrála matku jako energickou, primitivní a bigotní Italku, inscenace tím ovšem získala až příliš jižní koloritnosti. Obsazení typově střízlivější Karolíny Frydecké v boleslavské verzi činí možná výchozí situaci (zamykání syna v bytě) trochu méně pravděpodobnou, jinak je však spor Diega s Annou výraznější, výsostně dramatický a herecky respektabilní. Jde o jednu z interpretačně nejsilnějších inscenací tohoto souboru, Ivo Theimer v roli syna nabízí úpornou bojovnost toho, kdo se ocitl v kleci, chlapecké zoufalství i „skandální“ vyzývavost. Spor o právo na vlastní přirozenost přerůstá v jeho podání do obecnější disputace o míře schopnosti naslouchat druhým i o nutnosti tolerance. Frydecká je mu spíš antagonistkou ve sporu než reprezentantkou mateřského principu (věkový rozdíl mezi protagonisty není příliš veliký), jejich dialogy, provázené často velmi dramatickými mizanscénami (včetně jedné choulostivé, vkusně prezentované), srší energií, která přeskakuje do hlediště. V menších partech Olgy a Alberta vytvořili Veronika Kubařová a Petr Halíček výrazné, nikoliv pouze epizodní postavy, ona přitažlivě vichřičnou „lehkou děvu“, on nejistě citlivého mladíka se smutnýma očima, který pátrá po svém několik dní nezvěstném příteli. I když mám výhrady k „realisticky“ přeplněné scéně venkovské kuchyně (tam se celé drama odehraje) a trochu i k výběru hudby, považuji v dramaturgickém i realizačním ohledu tuto inscenaci za výhru boleslavského souboru (přesto, že výchozí text se mi jeví jako poněkud tezovitý).

Na titul si trouflo i Divadlo A. Dvořáka Příbram a v pohostinské režii Milana Tomeše značně zrychlilo tempo vyprávění, takže i při nepříliš výrazném krácení odehrálo Zlomatku bez přestávky v téměř poloviční stopáži ve srovnání s boleslavskými. Není to však ku prospěchu věci – dramaticky nosný vztah dvou lidí, kteří se nemohou domluvit, ale pojí je citové pouto (matku ztvárnila Milena Kleinerová, syna Vojtěch Záveský), se zploštil na počáteční únavu z vysvětlování, která se promění v prudký protiútok. K postavám s jejich pochybnostmi i vlastním viděním světa si nestačíme vytvořit vztah. Řada mizanscén je řešena nešikovně, Záveského bohatě tetovaná záda se – při jinak klopotně realistickém jevištním tvaru – k roli Diega věru nehodí, ani pak koketerie s muži v publiku „přes rampu“. Bigotnost matky v italské lokalitě zdůrazňuje křížek se zapálenou svíčkou i hudební podkres (Funiculi funicula), v několika knihách, rozmístěných v kuchyňské (!) knihovničce, lze i z páté řady identifikovat Dějiny diplomacie. V hereckých výkonech jsou chvílemi rozpoznatelné kvality interpretů (také Debory Štolbové jako Olgy a Jiřího Vojty v roli Alberta), výsledek však přesvědčivě nevyznívá.

Obě uvedení hry v relativně menších městských aglomeracích svědčí o potřebě zpytovat problém, s nímž se česká společnost vyrovnává asi přece jen méně snadno, než napovídá statistika.

Městské divadlo Mladá Boleslav – Mario Geraldi: Zlomatka. Překlad Marina Feltová. Režie Petr Mikeska, dramaturgie Pavel Khek, scéna Nikola Tempír, kostýmy Jitka Kotíková. Premiéra 29. ledna 2010.

Divadlo A. Dvořáka Příbram – Mario Geraldi: Zlomatka. Překlad Marina Feltová. Režie Milan Tomeš, výprava Kateřina Hájková. Premiéra 11. února 2010. (Psáno z pražské premiéry 10. března 2010.)

  • Autor: Jan Kerbr
  • Publikováno: 20. dubna 2010

Komentáře k článku: Coming out s tragickými následky

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


29. 11.-12. 12. 2016

Číslo 20/2016 (29. 11.-12. 12. 2016)

Obsah čísla 20/2016

Sukces měsíce

Herman Broch, Ivan Buraj: ...

Trilogie rakouského modernisty Hermanna...

Dotazník

Lukáš Melník

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Koťátko přišel, viděl a...

Příběh „krachujícího“ Divadla...

Glosa

Hovory o hranicích

robíhá Pražský divadelní festival...

Kronika

Jednou větou

Ministerstvo kultury oznámilo, že by...

Kritika

Prodloužená ruka...

První premiérou Jihočeského divadla...

Příliš racionální...

Král Lear v Mladé Boleslavi...

Elegantní bulvár

Martin Čičvák, režisér a kmenový...

Těžká příležitost pro...

Odvážný je úmysl režiséra a šéfa...

Eklekticky zakletý vrch

Národní divadlo Brno uvedlo scénickou...

Levínského dramatické...

Běžný počítačový pokyn „Press...

Ovčáčkova hradní slavnost

To je lež jako věž, nebyla to vička...

Alžbětinec Pavel Kohout

Únorový puč 1948 je dodnes českým...

Apollinský choreograf Petr...

Brněnské Národní divadlo uvedlo v...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2016...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Pavlína Kafková: K roli...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miroslav Bambušek: Pálí mě...

Dramatik a režisér Miroslav Bambušek...

Burešová/Otčenášek:...

Rozhovor s uměleckým vedením Divadla...

Kontext

„České“ a...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sláva a bída seriálů

Stručný obsah příspěvku zde není...

Těšínská jablůňka

Festival divadel Moravy a Slezska se v...

Loutky v hlubinách moře i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Nenechme kulturu umírat!

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak dál (k...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moving Station / Hemžící se...

Místa pro „nová“ divadla

Došlo do redakce

Helena Albertová, Markéta...

Zahraničí

Nikolaj Chalezin: Politické...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filmy o německých traumatech

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Leonard Cohen (21. 9. 1934 Montreal,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Daňhelová Milada, tanečnice (3. 12....

Paměti, záznamy, deníky

Příběhy ze zámečku se...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Komiks 20/2016

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2016



Obsah,