Divadelní noviny > Zprávy

Činoherák Ústí získal cenu Nadace Charty 77

Nadace Charty 77 předala včera, ve středu 27. května, dvě ze svých tradičních cen. Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost převzali zástupci Činoheráku Ústí. Cenu Toma Stopparda za významné esejistické dílo získal A. J. Liehm. Obě ceny byly slavnostně předány v rezidenci primátora. Nad předáním cen převzala záštitu primátorka Adriana Krnáčová.

Cenu Františka Kriegla za rok 2015 převezali zástupci Činoheráku Ústí za neústupnost, s jakou vzdorovali primitivnímu nátlaku, demagogii a likvidačním  mocenským  manýrům ze strany vedení města Ústí nad Labem.Cena je udělována za občanskou statečnost, projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika.

Porota rozhodovala ve složení: Jan Dus, Martin Groman, Jana Horváthová, František Janouch, Miloš Rejchrt (předseda poroty), Břetislav Rychlík, Jiřina Šiklová a Jaroslav Veis. Laureát dostává mramorovou kostku – symbol Nadace Charty 77, diplom a součástí ceny je finanční dar v hodnotě 30 000 korun, věnovaný švédskou firmou Elekta Instruments. Cena je udělována od roku 1987.

Budoucnost spolku Činoherák Ústí je nejistá, i když mu kulturní komise města doporučila v polovině května dotaci 6,5 milionu korun na druhé pololetí. Spolku docházejí finance, peníze má jen do konce června a rozdal výpovědi všem zaměstnancům. Konečné rozhodnutí bude na ústeckém zastupitelstvu. Činoherák dostal letos dotaci 900 000 Kč od ministerstva kultury, naopak neuspěl u Ústeckého kraje. Spolek chce navázat na tradici Činoherního divadla města Ústí nad Labem, které se nedohodlo s bývalým vedení města na financování. Většina herců pak přešla do nového spolku.

Cenu Toma Stopparda za rok 2014 obdržel A. J. Liehm za knihu Názory tak řečeného Dalimila s přihlédnutím k celoživotnímu esejistickému a kritickému dílu. Cena je udělována od roku 1983 autorům českého původu za významné, převážně esejistické, dílo, inspirující zejména svým myšlenkovým přínosem. Liehm se narodil v roce 1924, v 60. letech byl ve vedení Literárních novin, v letech 1968-1969 zastupoval Československý státní film v Paříži, poté se rozhodl zůstat v exilu. S Jiřím Pelikánem redigoval emigrační Listy, 150.000 slov či Čtení na léto. Předloni se vrátil do České republiky.

Porota rozhodovala ve složení: Miroslav Balaštík, Petr Hrtánek, František Janouch, Martin Machovec, Stanislav Komárek (předseda poroty) a Petr Šrámek.

Liehmovu knihu vydalo loni nakladatelství Dokořán. Je souborem téměř všech článků, esejů a úvah, které tento autor pod pseudonymem Dalimil publikoval v letech 1971-1989 převážně v římském exilovém časopise Listy. Komentuje v nich politické dění ve světě, v Československu a v Sovětském svazu. Věnuje se také evropskému levicovému hnutí a glosuje české i evropské kulturní a literární události.

Laureát rovněž dostal mramorovou kostku – symbol Nadace Charty 77 a diplom. Součástí ceny je finanční dar v hodnotě 30 000 korun, poskytovaný anglickým dramatikem českého původu Tomem Stoppardem, a dar firmy Moser – křišťálová nápojová souprava.

///

///

Cena Toma Stopparda

Cena Toma Stopparda byla založena v roce 1983 ve Stockholmu. Je udělována každoročně v květnu autorům českého původu převážně za významné esejistické dílo inspirující zejména svým myšlenkovým přínosem.

Finančně je dotována anglickým dramatikem českého původu Tomem Stoppardem částkou 30 000 korun. Součástí ocenění je sponzorský dar firmy Moser, a.s. křišťálová nápojová souprava. Laureát dostává také symbolický dar – mramorovou nadační kostku, dílo designéra Petra Tučného.

Porota Ceny Toma Stopparda

• Miroslav Balaštík
• Petr Hrtánek
• František Janouch
• Stanislav Komárek
• Martin Machovec

Dosavadní laureáti Ceny Toma Stopparda

Rok	Laureát	Oceněný počin
1984	Eva Kantůrková	„Mé přítelkyně v domě smutku“
	Zdeněk Urbánek	„Popaměti“
1985	Ivan Martin Jirous	„Magorovy labutí písně“
	Milan Jungmann	„Cesty a rozcestí“
1986	Bohumila Grögrová a  Josef Hiršal	„Let let“
1987	Milan Uhde	„Pán plamínků“
1988	Jáchym Topol	„Miluju tě k zbláznění“
1989	Zbyněk Hejda	„Blízkosti smrti“
1990		cena udělena nebyla
1991	Jiří Kratochvil	„Medvědí román“
1992	Jan Lopatka	„Předpoklady tvorby“ a „Radiojournál v ko(s)mickém věku“
1993	Jiří Olič	„Čtení o Jakubu Demlovi“
1994	Jiří Kovtun	„Tajuplná vražda . Případ Leopolda Hilsnera „
1995	Sergej Machonin	„Příběh se závorkami. Alternativy“
1996	Jolana Poláková	„Perspektiva naděje“
1997	Jiří Pechar	za literárně-kritické a překladatelské dílo
1998	Jana Červenková	„Kurs potápění“
1999	Karel Kosík	„Předpotopní eseje“
2000	Pavel Kosatík	„Ferdinand Peroutka“ Pozdější život (1938 – 1978)
2001	Jiří Opelík	„Milované řemeslo“
2002	Martin Hilský	za překlady a interpretaci Shakespearových děl
2003	Václav Jamek	„Duch v plné práci“
2004	Václav Cílek	„Makom-Kniha míst“ a „Krajiny vnitřní a vnější“
2005	Stanislav Komárek	„Leprosárium“
2006	Přemysl Rut	„Pan Když a slečna Kdyby“
2007	Zdeněk Neubauer	„O počátku, cestě a znamení časů“
2008	Lubomír Martínek	„Mýtus o Lynkeovi“
	Erik Tabery	„Vládneme, nerušit“
2009	Petr Rezek	„Architektonika a protoarchitektura“
2010	Věra Linhartová	„Soustředné kruhy“
2011	Martin C. Putna	„Václav Havel – Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století“
2012	Jan Vladislav	„Otevřený deník“
2013	Patrik Ouředník	„Svobodný prostor jazyka“
2014	A.J. Liehm	„Názory tak řečeného Dalimila“

Cena Toma Stopparda byla slavnostně předána 27. 5. 2015. (více)
Laudatio J.A.Liehm

///

Cena Františka Kriegla

Cena Františka Kriegla byla založena ve Stockholmu v roce 1987. Ocenění připomíná statečný postoj československého politika Františka Kriegla, který jako jediný z tehdejších představitelů odmítl po obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podepsat potupný diktát. Současným posláním ceny je vyzvednout příkladnou statečnost, kterou v minulém roce projevili jednotlivci nebo občanské instituce v úsilí o dodržování lidských práv, občanských svobod a politické tolerance. Vyhlašována je 10. dubna v den narození Františka Kriegla.

Cena je finančně podporovaná Nadací Charty 77. Součástí ceny je mramorová nadační kostka, dílo designéra Petra Tučného a diplom.

Porota Ceny Františka Kriegla

• Jan Dus
• Martin Groman
• Jana Horváthová
• František Janouch
• Břetislav Rychlík
• Miloš Rejchrt (předseda poroty)
• Jiřina Šiklová
• Jaroslav Veis

Dosavadní laureáti Ceny Františka Kriegla

Rok	Laureát	Oceněný počin
1987	Vladimír Kadlec	za samizdatovou ekonomickou revui, kterou vydával od roku 1977
1988	Jaroslav Šabata	za soustavnou práci v disentu a za iniciování Pražské výzvy mezinárodnímu mírovému hnutí
1989	Jan Dus a  Josef Zvěřina	za působení v nezávislých náboženských iniciativách
1990	Miroslav Jasinski	za překlady české nezávislé literatury a seminář o střední Evropě, uspořádaný v listopadu 1989 ve Vratislavi
	Jan Ruml	za vydávání předlistopadových Lidových novin
1991	Peter Mariánek	za iniciativu hnutí Human ve Slovenské republice
1992	Petr Pithart	za ojedinělé vystoupení proti konkrétnímu případu politické korupce
1993	Igor Blaževič a  Jaroslav Štětina	za organizování humanitární pomoci Bosně a publicistiku z krizových oblastí
1994	Milena Hübschmannová	za dlouholetou službu romské kultuře a vzájemnému porozumění mezi Romy a ostatní populací
1995 ~ 1996	Vlado Čech	in memoriam, za významný podíl na česko-slovenském porozumění
	Karel Kryl	in memoriam, za celoživotní dílo
	Josef Vavroušek	in memoriam, za tvůrčí práci pro trvale udržitelný život
1997	František Stíbal	starosta města Kašperské Hory, za důslednou ochranu před devastací, kterou by Šumavě způsobila těžba zlata
1998	Kumar Vishwanathan	za osobní nasazení ve snaze přispět k vzájemnému sbližování a soužití s romskými spoluobčany
1999	Václav Trojan	za dlouholetou, nezištnou a obětavou činnost při obhajobě občanských práv
2000	Jakub Polák	jako ocenění trvalého a statečného boje s předsudky a s netečností policie i justice v případech nejotřesnějších rasově motivovaných vražd v České republice.
2001	Stanislav Milota a Miloš Rejchrt	Oba nezávisle na sobě rezignovali na svá členství v Radě České televize (M. Rejchrt) a v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (S. Milota), kam je zvolila Poslanecká sněmovna Parlamentu.
2002	Miroslav Opatřil	Zakladatel a vedoucí Sdružení pěstounských rodin v České republice.
2003	František Lizna a Tomáš Vlasák	Oba již delší dobu působí jako vězeňští kaplani a v této činnosti se neomezují jen na své pastorační poslání, ale poskytují všestrannou pomoc všem, kteří ji potřebují.
2004	Petra Procházková	Zejména jako ocenění její práce nezávislé humanitární a sociální pracovnice v Grozném a za založení sdružení Berkat, zaměřeného na pomoc a podporu lidí z oblastí zničených válkou.
2005	Maria Machnig, roz. Halke	Ocenění československých občanů německé národnosti, kteří v letech 1938-45 odmítli nacistickou ideologii a za cenu velkých osobních obětí zůstali věrni československé státnosti a jejím demokratickým tradicím.
2006	Yekta Uzunoglu	Za dlouholetý a neohrožený boj za lidská práva a lidskou důstojnost za komunistického režimu tak i po listopadu 1989, kdy byl v roce 1994 zatčen a celých 31 měsíců vězněn a již skoro 12 let se na české polistopadové justici domáhá spravedlivého procesu a očištění svého jména.
2007	Ondřej Cakl	Za ojedinělou a statečnou činnost při monitorování neonacistického hnutí. Udělením ceny Ondřeji Caklovi porota ocenila nejen jeho, ale také neméně odvážnou a potřebou práci všech dalších účastníků projektu Monitoringu.
2008	Jiří Voráč	Za osamocený zápas v Radě České televize, kdy se jako zástupce veřejnosti v posledních letech postavil několikrát otevřeně opakovaným skandálním praktikám Rady a vedení ČT.
2009	Jakub Štěrbík a Stanislav Vodička	Za vystoupení proti projevům neonacismu skinheadů .
2010	Alena Dernerová	Za vystoupení proti tunelování veřejných zakázek při nákupu předražených zdravotnických přístrojů a uzavírání nevýhodných smluv v nemocnicích Ústeckého kraje.
2011	Libor Michálek	Za statečný, systematický a nekompromisní boj proti korupci ve státní správě.
2012	Vladimíra Dvořáková	Za příkladnou občanskou statečnost v boji za nezávislé vysoké školství.
2013	Matěj Hollan	Za nový typ občanského aktivismu, za boj proti nelegálnímu hazardu a korupci, za prosazování svobody informací.
2014	Božena FukováMiloslava Pošvářová	za principiální postoj, který zaujala v říjnu 1968 a neopustila ho ani pod nátlakem osobního ohrožení za nekompromisní kritiku toho, jakým způsobem se v Česku staví dálnice.
2015	Činoherák Ústí	za neústupnost primitivnímu nátlaku, demagogii a likvidačním mocenským manýrům ze strany vedení města Ústí nad Labem

Cenu Františka Kriegla za Činoherák Ústí převzala Eva Kejkrtová Měřičková a Jan Jankovský. (více)
Laudatio (B. Rychlík)

 

• Autor: DN
• Publikováno: 28. května 2015

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Činoherák Ústí získal cenu Nadace Charty 77

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ