Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Civilizace ohrožuje civilizáciu (No. 2)

Čtvrteční festivalový program nabídl nejprve panelovou diskuzi, během které přizvaní hosté s diváky diskutovali o současném stavu divadla, jeho snaze a potřebě reflektovat dění ve světě a ve společnosti, odpoledne byla uvedena Túžba po nepriateľovi činoherního souboru Slovenského národního divadla a den završilo představení Stretnutie budapešťského divadla Vígszínház z Maďarska.

Hosty panelové diskuze, která se konala v hlavním foyer nové budovy SND, byli Jana Binder (ředitelka Goethe Institutu), Enikő Eszenyi (režisérka a ředitelka Divadla Vígszinház), Michal Vašečka (sociolog Masarykovy univerzity), Ján Šimko (dramaturg RTVS a divadelní teoretik) a Roman Polák (režisér a ředitel činohry SND). Každý měl vyhrazených několik minut pro vlastní příspěvek (na místě nechyběli tlumočníci) a po tomto úvodu následovala diskuze. Kvůli odlišným profesním zaměřením a zkušenostem panelistů se jednalo o podnětnou debatu, která se kromě tématu civilizace ohrožující civilizaci, tj. tématu, které provází celý festival, dotkla i politiky a jejího vlivu na chod divadel (současné Maďarsko) či německé uprchlické krize a jejích dopadů na tamější kulturní dění.

Inscenace Túžba po nepriateľovi, která je postavena na řetězících se situacích a má jakýsi kruhový půdorys, působí na diváka velmi silně. Tento příběh jedné noci napsal pro Slovenské národní divadlo rakouský dramatik Bernhard Studlar a režíroval ho Ján Luterán.

V prvním výstupu sledujeme unavenou a nervózní ženu, která vyzvedává pozdě svého syna ze školky a debatuje s nepříjemnou učitelkou. Scéna se mění a mynyní sledujeme ženu-matku z prvního vstupu, která se snaží přimět svého manžela, aby si našel práci a mohl tak zaplatit dluhy… Tento řetěz pokračuje, vstupy (každý je uveden krátkou formulí, která vystihuje jeho podstatu) se mění a postavy přibývají, až se v posledním vstupu dostaneme nazpět k učitelce z mateřské školy a vidíme, že i její nepříjemné chování má opodstatnění.

Velkou zásluhu na vyznění inscenace mají scénograf Juraj Poliak a autor hudby Daniel Fischer. Plexisklové  bariéry, které jsou mezi jednotlivými scénami přestavovány a na které je psáno a kresleno, vytváří prostor, ve kterém se odehrávají příběhy obyčejných lidí – tragické, ale přesto tak běžné. A možná právě proto působivé. Bezvýchodnost situací dokresluje souzvuk (nebo disharmonie) varhanních píšťal, které složí také jako rekvizity a na které po čas hry hrají herci, kteří, jakmile jednou vkročí na jeviště, už jej neopustí. Moment, kdy na jeviště vpadne extrémista s výbušnou vestou, je spolu s okamžikem, kdy je jedna z varhanních píšťal za zvuků dětských říkanek naaranžována do podoby rakety, nejpůsobivějším místem této emociální inscenace, která diváka nutí k zamyšlení nad každodenním jednáním.

Stretnutie budapešťského divadla začalo s menším zpožděním, které, jak publiku vysvětlila ředitelka divadla Vígszínház a režisérka inscenace Enikő Eszenyi, bylo způsobeno technickými potížemi. Není se čemu divit, vždyť inscenace, během které na pódiu spatříme jenom dva herce (vynikající Enikő Börcsök jako Máriu a Dániela Királyho v roli mladého muže), byť jich zde hraje víc, využívá kromě jeviště i model náměstí s kostelíkem, který je umístěn v předsálí, prostor předsálí i venkovní prostor před budovou divadla. Všechna tato místa jsou snímána kamerou a obraz je přenášen do sálu. Scéna je pak jako oponou rozdělena bílým plátnem, ve kterém jsou otvory a herci jím mohou procházet do zadní části jeviště. Na bílou oponu je promítán živý přenos a inscenaci provází hra tří hudebníků usazených v orchestřišti, která výborně dokresluje napjatou atmosféru.

Oba herci modelu i zadních prostor jeviště hojně využívají, často mezi nimi přechází a divákovi se tak dostává netradičního zážitku, kdy sleduje jak jeviště, na kterém se hraje, tak plátno, na které se promítá.

Příběh konfrontuje minulost a současnost, je to také příběh lásky, utrpení a odpuštění. Publikum musí být neustále ve střehu, aby se neztratilo ve složitém ději, ve kterém se střetávají vzpomínky obou postav (projekce) a jejich současnost (dění na jevišti).

///

Předchozí díl festivalové reportáže:

Civilizace ohrožuje civilizáciu (No. 1)

  • Autor: Zuzana Hrubá
  • Publikováno: 18. června 2017

Komentáře k článku: Civilizace ohrožuje civilizáciu (No. 2)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

Dotazník

Linda Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Třetí ročník anonymní soutěže o...

Reportáž

Kritika

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Sukně příliš široké pro...

Hru Christophera Hamptona Nebezpečné...

Na vlně teenagerovské

Osmidílná série Mládí v hajzlu...

Ze života loutek, které už...

BodyVoiceBand, jehož základ tvoří...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Šťastná budoucnost?...

Ve Zlíně proběhl v polovině května...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Rozhovor

Alexandre Katsapov: Emoce teď...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Balety v Národním divadle

V březnu uspořádaly Divadelní noviny...

Anamnézy zla a jiskřičky...

Úvahy filmové

Burza

Nahlédnutí do výtvarné...

Národní muzeum informuje

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kartinky z Ruzyně

Teď by to bylo 41 let, ale ten smrad...

Zahraničí

Streaming, decibely, skype

Nová dráma 2017

Nečekej na lepší časy aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Trzymaj się, Stary

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Olga Racková-Doležalová (15. 1. 1934...

Výročí

Výročí 1.−15. července

Adamcová Marie, kostýmní výtvarnice...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (II)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Expert – Obřad jako obraz

Fagi a divadlo

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,