Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2018

ročník 25
13. 11.–26. 11. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Chvála amatérského divadla

    Festival amatérského divadla Jiráskův Hronov zařadila mezinárodní organizace AITA/IATA mezi sedm nejprestižnějších festivalů amatérského divadla na světě. Zpráva z hlediska světových událostí možná okrajová upozorňuje na zcela ojedinělý jev: na neobyčejně dlouhou nepřerušenou tradici pořádání jedné aktivity. Festivaly sice vznikají jako houby po dešti, ale výdrž, dlouholeté nadšení většinou chybí. V tom je Jiráskův Hronov zcela unikátní. Za osmaosmdesát let prošlo Hronovem pěkných pár generací amatérských herců. Kolik asi bylo zhlédnuto a zkritizováno inscenací, kolik vína vypito a kolik dětí počato! Kolik přátelství rozmanitého druhu navázáno. Přes rok docela normální učitelé, doktoři, úředníci, regionální politici či profesionální umělci na festivalu dobrovolně a rádi málo spí, hodně diskutují, čtyřikrát pětkrát denně chodí do divadla. Od rána se honí v seminářích, společně cvičí, hulákají, muzicírují, tvoří, blbnou. Mnozí po letech přiznávají, že právě tady se setkali s lidmi, kteří se stali součástí jejich života, s příběhy, které měly výrazný dopad na jejich způsob uvažování.

    Letošní čestný host festivalu Tim Jebsen z texaského města Midlands, kde vede komunitní divadlo o třech scénách, je ředitelem Asociace amatérských divadel v USA a momentálně i předsedou světové amatérské asociace AITA/IATA, mi letos v Hronově řekl: Včera jsem byl na obědě s pánem, který jezdí do Hronova na festival pravidelně už snad šestnáct let. Nebo déle. Mluvil o tom, jak ho baví sledovat představení, ale že sem jezdí hlavně kvůli setkávání s lidmi, s celými rodinami amatérských divadelníků. Na to v USA slyšíme. Líbí se mi, že se divadlu věnuje víc generací jedné rodiny, láska k amatérskému divadlu se předává dál. Vytvářejí se tak nová rodinná společenství, kde všichni mají stejný zájem a vášeň. Kamarádi, kontakty – to udržuje lidi, aby byli stále aktivní.

    My Češi často vidíme jen to, co se nedaří. Možná je dobré občas nastavit ucho někomu zvnějšku.


    Komentáře k článku: Chvála amatérského divadla

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,