Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá minimalističtějším, formálně a obsahově náročnějším divadelním kusům a především současné české hře. Vojtěch Mašek je známější spíše jako výtvarník a autor komiksů, spoluautor dadaistické Recykliteratury anebo jako scenárista filmu Křižáček. Černý med je jeho teprve druhou inscenovanou hrou (tu první, Mimo zápis, uváděnou ve Studiu Hrdinů, ovšem napsal společně s Ivanou Uhlířovou).

Ivana Uhlířová a Vasil Fridrich v existenciální a vykloubené inscenaci FOTO ČENĚK FOLK

Text je vytříbený – začíná se klasickým kafkovským tématem vyšetřování přesluhujícího dramatika a spisovatele Eugena Loebla, který nemá (aspoň se tak tváří) ánunk, proč je vyšetřován. Podstatu výslechu se dozvídáme pozvolna a postupně – vykloubenými, zvrácenými a dokolečka opakovanými dotazy vyšetřující, která se jimi zároveň dotýká samotné existence člověka jako takového.

Divákům je na začátku inscenace, kterou režíroval Mašek společně s Ivanou Uhlířovou, prozrazeno absurdní obvinění. Eugen Loebl (Vasil Fridrich) je vinen tím, že vyhodil štos papírů do koše v parku. Slovní ekvilibristice ze strany vyšetřující (Ivana Uhlířová) se však viník podvoluje a potvrzuje, že se nejedná o pouhý vtip. Herní prostor je výrazně omezen na zhruba tři metry čtvereční, z nichž většinu zabírá stůl a dvě židle. Takové limity nedávají tématu ani hercům příliš prostoru. Herci mají k dispozici jen a pouze slovo.

A nutno říci, že do překvapivé a téměř do konce strhující inscenace byli obsazeni vynikající herci, kteří i v tak úzkých mantinelech dokázali své postavy hrát živě a s uvěřitelným vývojem. Ivana Uhlířová dávkovala úřednickou odměřenost a až erotickou svádivost v infarktovém rytmu. Divák byl neustále znejišťován, oč vlastně běží, je-li to celé jen hra, a není-li to snad dokonce hra ve hře. Vasil Fridrich na začátku odměřený se s ohledem na sebeodhalování proměňoval i výrazově. A slova po obou postavách stékala jako černý med.

Scénu pojal Antonín Šilar minimalisticky – doprostřed jeviště postavil krychlovou konstrukci, jejíž jednu stranu vyplnil jednosměrným zrcadlem. Dovnitř tak bylo vidět ze všech směrů, ven ze tří. Konstrukce se ve vyhrocených momentech tu lehce, tu agresivně otáčela. Uvnitř byl pouze stůl a dvě židle. Na stole poněkud retro nahrávací zařízení, které, mám dojem, při první repríze nefungovalo tak, jak mělo. V kufříku měla ovšem vyšetřovatelka klasický diktafon. Ani diktafon, ani nahrávací zařízení však nebyly v představení nijak použity, takže v posledku náhrada rekvizity identickou rekvizitou nedávala moc smysl.

Představení trvá pouze hodinu a čtvrt. Na podobný typ divadla je to celkem běžné, divák by pravděpodobně víc nezvládl. Přesto se zdá, že autorovi ke konci psaní docházel dech. Zvrat od pečlivě a bobtnavě skládaných replik, od nesnesitelného, a proto provokujícího útočení Uhlířové vyšetřovatelky na Fridrichova viníka, je na konci, kdy už má konečně dojít k překvapivému závěru, na můj vkus příliš ostrý. Šev mezi dosavadním průběhem představení a jeho finále příliš viditelný, zarážející. Propracovanější závěr by mu jistě pomohl.

I přes tyto drobné nedostatky jde nejen v rámci repertoáru Činoherního klubu, ale i v rámci českého divadla vůbec – především neustále diskutovanou otázkou původní současné české hry – o pozoruhodný počin a Činoherní klub se vydal dobrou cestou. Nejde-li o výjimku, je nač se těšit.

Činoherní klub – Vojtěch Mašek: Černý med. Režie Vojtěch Mašek a Ivana Uhlířová, dramaturgie Eva Prchalová, výprava Antonín Šila, hudba Ivan Achej, asistentka výpravy Františka Králíková. Premiéra 19. ledna 2018. (Psáno z reprízy 24. ledna 2018.)

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 06. února 2018

Komentáře k článku: A slova stékají jako med

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,