Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Brno žije divadlem (No. 6)

A bylo dusno a přijít mokrý do divadla (15.5.) mohlo znamenat tři skutečnosti: 1. nemáte auto, 2. nemáte auto a nemáte deštník, 3. zaparkovali jste auto tak daleko, že litujete, že nemáte deštník. Aneb Divadelní svět Brno pokračuje.

Malina, Meetfactory, Praha. FOTO archiv DSB

Pražská MeetFactory přivezla na scénu HaDivadla inscenaci Malina v režii Lucie Ferenzové, vytvořenou podle stejnojmenného románu (1971) rakouské spisovatelky Ingeborg Bachmann. Z okolo tří set padesáti stránkového románu se podařilo již před dvaceti šesti lety vytvořit film podle scénáře Elfriede Jelinek a Patricie Moraz v režii Wernera Schroetera. V témže roce film získal nominaci na Zlatou palmu festivalu Cannes.

Inscenace MeetFactory dodržuje strukturu příběhu Bachmannové a vypráví o milostném trojúhelníku ženy v podání Anity Krausové – a dvou mužů, z nichž právě Malina zčásti vystupuje jako alter ego ženské hrdinky i jako její partner. Matěj Nechvátal v roli Maliny na sebe v jednu chvíli bere kostým, evokující vzpomínky na druhou světovou válku a otce. V některých reakcích na knihu se dozvídáme, že Bachmannová touto metaforou připomíná mužskou dominanci nacistické ideologie, ovšem jevištní dění takový přístup nezdůrazňuje, spíše se jen zmíní vedle zájmu o vztahy postav. Nechvátal si s Krausovou mezi sebou mezi replikami vyměňují župan, také tuto skutečnost komentují, a do chvíle, kdy si oba najednou navlékají červené šaty, si nejspíš nešlo uvědomit, že oba představují jen ji. Textem (až na výjimky) se k sobě obracejí jako k plnohodnotným existencím, a tedy až zpětně si lze zařadit některé nepříliš jasné momenty představení.

Matěj Nechvátal a Anita Krausová v inscenaci Malina. FOTO DITA HAVRÁNKOVÁ

Jakub Gottwald v postavě Ivana zanechává správný dojem egoistického muže, využívajícího ženské náklonnosti. Ivana nezajímají ženské problémy, když je unavený, nechce být rušen při práci a nebere ohled na očividně křehkou duši své přítelkyně. A ona jen čeká na jeho telefonát, snaží se ho donutit, aby volné chvíle trávil s ní, marně si namlouvá, že se něco změní – a utíká pro racionální názory k Malinovi. Gottwald působí vyrovnaným dojmem na rozdíl Nechvátala, kterému se i v nepříliš vypjatých scénách klepou ruce a působí velmi roztržitě. Pocit nervozity nebo únavy, jenž nepatří k postavě, vyvolává také Krausová, ovšem spíše na počátku představení.

Mariana Dvořáková vytvořila variabilní scénu ze tří zvýšených praktikáblů a žebříku vedoucího nad zadní portál. Z podlah praktikáblů postavy zlostí strhávají koberce, zlostí je přirážejí k sobě nebo se ztrácejí ve vzniklých mezerách mezi nimi. Jiným nastavením tohoto puzzle se mění i prostředí bytu na neznámý svět, či vnitřní svět ženy. Ivan krouží spíše okolo, k vyvýšenému prostoru se skoro nepřiblíží, jelikož nikdy nechtěl být jeho součástí.

Ženská hrdinka postupně zjišťuje, že vztah s Ivanem nemá budoucnost, žádný jiný vztah ji šťastnou neudělá, a proto se rozhoduje ukončit život. Na jevišti zůstává pouze Malina, který tvrdí někomu do telefonu, že nikdy žádná žena neexistovala.

Cube, Laterna magika. FOTO DSB

Druhé představením večera mělo název Cube. Slavná scéna Laterny magiky využila technických možností Hudební scény MDB a festivalovým divákům připomněla, co je pro inscenace Laterny charakteristické a čím vždy ohromovala diváky.

Témata inscenace Cube by se dala pojmenovat jako: dnešní mladí lidé, technologie, samota, otázka individuality, cesta na vrchol. Každá pasáž vizuálně pohybové inscenace se zabývá jedním ze současných fenoménů, a zároveň ukazuje jinou techniku práce s vizualitou v poetice Laterny magiky.

Cube, Laterna magika. FOTO DSB

Na jevišti se objevuje promítací plátno a zároveň taneční plocha jako nepravidelný zešikmený čtverec, dalo by se říct i jedna plocha „kostky“, s níž se pracuje jako se základním tvarem pro jakoukoli projekci i pro choreografii. Změna a variabilita tvarů je počátečním tématem a je zaměřena více na videoprojekci než na fyzickou přítomnost tanečníků.

Identita a vnitřní stíny (ať jsme s nimi smířeni, nebo ne) nejprve opouštějí tělo jednoho z tanečníků jako ploché projekce na plátně, ale postupně se zhmotní do živých existencí na jevišti. Šedí společníci synchronně opakují vše, co tanečník se svým tělem provede, náhle ho předbíhají, nebo si vládnou svým pohybem sami. Jakoby je vždy viděl jen divák, kdežto tanečník je měl stále v hlavě a neuvědomoval si, že jsou přímo za ním. Když se konečně otočí, už tam nikdo nebyl.

Cube, Laterna magika. FOTO DSB

Cesta na vrchol ukazuje techniku záběru tanečníka ležícího na podlaze a jeho obraz snímaný shora a přenesený na plátno. Pohyby se přizpůsobují konečnému úhlu snímání a jen z ptačí perspektivy lze vidět zamýšlený výsledek. Pohybující se podklad a pohyby tanečníka vytvářejí dojem šplhání a zdolávání překážek.

V abstraktnějších pasážích se také objevuje pro Laternu charakteristický „trik“: tanečníci v přesných intervalech synchronně s videoprojekcí opouštějí jeviště a jako kouzlem se objevují na plátně. A obráceně.

Uvedené příklady samozřejmě nevyčerpávají celou podobu inscenace, ale poukazují na některé charakteristiky a témata Laterny magiky. Festivalový program doplňuje: Divák si odnese zážitek z originálního vizuálního díla, jež ho pohltí a rozehraje v něm emoce stejně jako požitek z tance a jeho energie.

///

Více na i-DN:

Brno žije divadlem!

Brno žije divadlem (No. 1)

Brno žije divadlem (No. 2)

Brno žije divadlem (No. 3)

Brno žije divadlem (No. 4)

Brno žije divadlem (No. 6)

Brno žije divadlem (No. 7)

Brno žije divadlem (No. 8)

 

Brno žije divadlem (No. 5)

  • Autor: Petra Bruzlová
  • Publikováno: 17. května 2017

Komentáře k článku: Brno žije divadlem (No. 6)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Jiří Havelka koncem loňského roku...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,