Žádný blaf
Režisér Karel Král opustil své oblíbené pole politických inscenací a na půdě Divadla v Celetné vzdal hold tradiční grotesce, hororu a erotice. A především režiséru Peteru Scherhauferovi a jeho třicet let starému zpracování textu Borise Hybnera Bluff. Ten psal přímo na tělo tehdejšímu Divadlu Na provázku a dnes už téměř legendárnímu kolektivu herců – v hlavní roli alternovali např. Miroslav Donutil, Jiří Pecha nebo sám autor předlohy Boris Hybner; celkem se zde střídalo osm aktérů. S každým hercem mělo představení také jiný průběh i závěr. Ačkoli v Králově spolupráci se spolkem Kašpar zůstává v ústřední roli pouze jediný herec, Matouš Ruml, pojetí je dle slov tvůrce stejné.
Alena Doláková, Matouš Ruml, Eliška Mesfin Boušková, Šárka Vaculíková v oslavě grotesky i erotiky FOTO MARTIN SVOBODA
Zhlédl jsem druhou premiéru, která byla naplánovaná hned na druhý den nového roku. A nejspíš ne náhodou… Zápletka „remaku“ Bluffu vychází z původního textu, jímž se Kašparští nechali spíše jen volně inspirovat. Jistý mladík jménem Frank Stone se po silvestrovské oslavě probudí v cizím bytě. Poté, co se jakž takž dostane z kocoviny, zjistí, že je v bytě zamčený. A do toho na něj z různých koutů bytu začnou padat nebo se jinak zjevovat mrtvé dívky v negližé. Přijde i Červená Karkulka vzdělaná v undergroundové poezii, chybí však vlk a policie je redukovaná jen na houkačku v pozadí. Co ovšem přetrvalo zcela, je značný důraz na komiku, a to především pohybovou. Ta drží jinak velmi heterogenní až surrealistický koncept pohromadě.
Matouš Ruml předvádí neuvěřitelně široký rejstřík grimas a suverénní pohyb po jevišti, stejně jako cirkusácké kousky, tanec à la Michael Jackson či stínové divadlo a potvrzuje, jak je všestranným hercem. I výběr mrtvých partnerek se režisérovi podařil. Mrazivé postavy nebožek v podání Elišky Bouškové, Aleny Dolákové a Šárky Vaculíkové, jejich prázdné pohledy upřené kamsi do dáli a loutkové pohyby dotvářejí tísnivé, děsivou erotikou nabité prostředí, v němž Ruml plní roli krále i šaška zároveň.
Představení plné hororových zatmívaček a ještě hororovějších zjevení polonahých žen, kterým z úst vytékala krev, plné přiznaných citací české i světové pop kultury a divadla (vedle Jacksona třeba i „kuře“ Bolka Polívky, jak je předváděl v proslulé inscenaci Pépe), bylo velice zábavné. Ač se jedná částečně o improvizační divadlo, nestalo se, že by někdo z účinkujících nevěděl, co dělat. Imaginace tvůrců je evidentně nezkrotná a dá se čekat, že povede vždy k velmi pozoruhodným až k „ujetým“ závěrům, ale proč ne? Slovy jednoho skeče Divadla Sklep: Já se ještě nechci vázat!
Ano, lano se může utrhnout, ale pořád je to legrace.
Divadlo v Celené – Boris Hybner: Bluff. Režie Karel Král, výprava Tomáš Zmrzlý. Premiéra 11. prosince 2013. (Psáno z druhé premiéry 2. ledna 2014.)
Komentáře k článku: Žádný blaf
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
