Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí hned na tři inscenace, které přispěly do současných diskusí o našem světě: v opeře Arsilda ve Slovenském národním divadle postihl David Radok ztrátu základních hodnot ve společnosti, Vladimír Morávek předvedl Otce Ubu coby karikaturu vládnoucího patafyzického starce – nelze v tom nevidět Miloše Zemana, a Jan Antonín Pitínský v Moravském divadle v Olomouci interpretoval operu Bohuslava Martinů Řecké pašije jako podobenství soucitu s bližními, kteří ztratili domov.

Jakub Rousek v roli Manolia FOTO JAN PROCHÁZKA

Svým způsobem to měl nejjednodušší, protože spor přijmout, či vyhnat utečence je tematickým i hudebním těžištěm opery podle Kazantzakisova románu Kristus znovu ukřižovaný (1954). Milan Uhde v něm rozpoznal komunistickou agitku, jak píše ve svém Slovu na druhé straně těchto Divadelních novin. Bohuslava Martinů žil prakticky celý život v emigraci a v době psaní Řeckých pašijí, na samém sklonku života, mu několik závistivců znemožnilo vrátit se. Myslím, že se proto dokázal vcítit do pocitů odmítnutých prosebníků, kteří hledají nový domov. Manolia však v opeře nechal burcovat ke vzpouře bědných proti bohatým: Neboť v tomto světě musí spravedlnost být vždy vykoupena krví. Špatný svět musí zahynout! Za pravdu a boj se dejme, aby ozdravil svět v ohni! Je to výzva ke komunistické revoluci, jak píše Uhde? Nebo lze tato slova spíš chápat jako hodně přesnou paralelu se současnou imigrantskou krizí, kdy se příchozí domáhají svého teroristickými atentáty?

Je zvláštní, že olomoucká opera do převažujícího operetního a populárnějšího programu zařadila právě Řecké pašije. Ještě překvapivější bylo uvedení Ullmannovy opery Pád Antikrista před třemi lety, které vzbudilo v režii Pitínského a pod taktovkou Miloslava Oswalda velkou pozornost. Pitínský na poetiku své předchozí režie volně navazuje jak věcným vedením postav, tak expresivitou vyhrocených akcí, nejnápadněji pak vizuální podobou inscenace, i když ve spolupráci s jinými výtvarníky. Antikrista zpíval Václav Málek v obludném kostýmu, velmi podobný a ještě obludnější trikot navlékl v Řeckých pašijích v roli Panaitise-Jidáše, který po citovaných slovech Manolia zabíjí na schodech kostela.

Svědčí to o Pitínského jednoznačném čtení příběhu, ostře rozděleného na dobré křesťany a zlé antikristy. Neváhal, kde je pravda. Ale také o Pitínského zvyku vkládat do režií odkazy na nejrůznější skutečnosti, včetně svých předchozích režií. Poetiku inscenace však spolutvoří, a výrazně, návaznost na lidové náboženské hry, což je sice svět velmi blízký i skladateli, ale nenapadlo by mě uplatnit ho zrovna v Řeckých pašijích – podle mého jejich hudba směřuje významově i esteticky spíš k vizuálně prostému, nevyumělkovanému výrazivu. Svítící koule na hlavě kněze Grigorise patří k těm příliš názorným sdělením.

Partituru nastudoval Petr Šumník pečlivě, s citem pro duchem prolnutou hudbu, jen výsledný zvuk byl příliš hutný, a ne vždy úplně precizní. Také sbor zpíval na pokraji možností. Pro malý operní soubor je to holt velké sousto, ale obsazení sólových rolí jen z vlastních zdrojů nakonec uspělo velmi dobře. Musím s potěšením zmínit, že Jakub Rousek v roli Manolia konečně zpíval v různých výrazových polohách, technicky, nepřepínal a nepředváděl hlas – proto stvořil působivou postavu.

JOSEF HERMAN

Moravské divadlo Olomouc – Bohuslav Martinů: Řecké pašije. Opera o čtyřech jednáních, tzv. curyšská verze z roku 1959. Překlad Eva Bezděková, hudební nastudování Petr Šumník, režie Jan Antonín Pitínský, sbormistr Lubomíra Hellová, scéna Milan Nytra, kostýmy Jana Preková. Premiéra 24. února 2017.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 20. března 2017

Komentáře k článku: Lidové divadlo podle Martinů

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

Dotazník

Linda Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Třetí ročník anonymní soutěže o...

Reportáž

Kritika

Sukně příliš široké pro...

Hru Christophera Hamptona Nebezpečné...

Na vlně teenagerovské

Osmidílná série Mládí v hajzlu...

Ze života loutek, které už...

BodyVoiceBand, jehož základ tvoří...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Šťastná budoucnost?...

Ve Zlíně proběhl v polovině května...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Rozhovor

Alexandre Katsapov: Emoce teď...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Balety v Národním divadle

V březnu uspořádaly Divadelní noviny...

Anamnézy zla a jiskřičky...

Úvahy filmové

Burza

Nahlédnutí do výtvarné...

Národní muzeum informuje

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kartinky z Ruzyně

Teď by to bylo 41 let, ale ten smrad...

Zahraničí

Streaming, decibely, skype

Nová dráma 2017

Nečekej na lepší časy aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Trzymaj się, Stary

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Olga Racková-Doležalová (15. 1. 1934...

Výročí

Výročí 1.−15. července

Adamcová Marie, kostýmní výtvarnice...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (II)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Expert – Obřad jako obraz

Fagi a divadlo

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,