Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad Individuální účelovou dotací v oblasti kultury, kterou od září minulého roku uděluje hlavní město Praha, umím sdílet jen v jediném – také jsem nikde nenašel kritéria, podle kterých členové kulturního výboru hl. m. Prahy dotace přidělují. Tedy kritéria, podle kterých poznají, že nasypou Petrovi a Pavla ke krmítku nepustí. Politikové se zjevně potřebovali vyhnout stanovení takových pravidel a rozhodování podle nich, protože to je to nejobtížnější na všech dotačních systémech, které kdy spatřily a spatří světlo světa. Ona kritéria musejí vycházet z politického rozhodnutí, jemuž u nás nejčastěji říkáme kulturní politika, a jak uvedla Marie Reslová, takový dokument Praha už pár let nemá. Podle mne je to skandální, s dopadem do veškerého rozhodování o pražských penězích směřovaných do kultury. Šikovní právníci by hravě zpochybnili přidělení všech dotací odkazujících se na materiál, který neexistuje.

Politikové léta letoucí nenavazují na své předchůdce, ale vždycky znovu poněkud naivně hledají od základu nové řešení. Své řešení! Kulturní politiku město mělo od roku 2010 coby otevřený systém priorit, měla se v určitých intervalech inovovat, jenže to nikdo z nových neudělal, a možná ani nevěděl, že udělat má. Přetržitost rozhodování o kultuře, ale vlastně o všem v této společnosti, na základě přetržitosti politických a často velmi turbulentních a efemérních kariér konkrétních zvolených, považuji za největší překážku vzniku kýženého přirozeného politického a kulturního prostředí.

Legitimitu Individuální účelové dotace ovšem pražští zastupitelé odvodili od nezpochybnitelného pravidla – v systému zastupitelské demokracie prostě zvolení zástupci „lidu“ rozhodují o způsobu života společnosti (zákony, vyhláškami, rozhodnutími) a rozdělují veřejné peníze, tedy prostředky získané od daňových poplatníků. Opakuji samozřejmosti? Možná ne, jinak bychom nemohli tvrdit, že jediné správné rozhodnutí o veřejných financích mohou učinit odborníci v grantových komisích a politikové mají bez mrknutí oka jejich návrhy respektovat. Odborníci nemohou rozdělovat veřejné finance, nemají k tomu mandát voličů. Vzpomeňme na kauzu s nenavýšením dotace Pařízkovu Pražskému komornímu divadlu – grantová komise ho nedoporučila a radní pro kulturu se cítil jejím stanoviskem zavázán. Zřídit i jinou formu dotací než jen grantové řízení bych tedy nezpochybňoval, ale jen politické rozhodování ano. Šněrujeme si to od příkopu k příkopu: špatné, protože neúplné, je posouzení jen odborné, i jen politické. V logice věci musejí rozhodovat politikové na základě odborných referencí, argumenty odborníků i politiků musejí být podrobeny veřejné kontrole.

Občanská společnost je prostě založena na kontrolovatelných, volenými politiky definovaných pravidlech našeho soužití. Léta si místo toho hrajeme divadlo (jak banální, a jak přesné přirovnání!) na neustálé politické řešení čehosi, nejlépe krizí. „Lid“ ta fraška baví, o smyslu kusu většinou neuvažuje, tleská oblíbeným hercům a na ty neoblíbené píská a bučí.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 15. května 2017

Komentáře k článku: Bez pravidel se žít nedá

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 1/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


9. 1.–22. 1. 2018

Číslo 1/2018 (9. 1.–22. 1. 2018)

Obsah čísla 1/2018

Slovo ...

Víte, co je...

Začínáme nový, už 27. ročník...

Dotazník

Iamme Candlewick

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Inscenace roku

Do jubilejního 25. ročníku ankety...

Kronika

Jednou větou

Ministerstvo není tvůrcem kultury –...

Kritika

Unavil se tak, že nevidí už...

Témata stárnutí, zapomínání a s...

Stepní vlk Jan Kačena

V záplavě premiér s koncem roku 2017...

Chození v přírodě je na...

V Experimentálním prostoru NoD si...

Zlaté prozření bohatých

Inscenace Eyolf v HaDivadle je...

Něco, co nás přesahuje

Budova Janáčkova divadla v Brně je od...

Shakespearovský filmový trip

David Drábek se ve své další (už...

Vražda agenta Litviněnka

Do Dejvického divadla se po tříleté...

Inscenace roku

Do 25. ročníku každoroční ankety...

Rozhovor

Jakub Krofta: Posláním...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladimír Morávek: Jsem...

Rozhovor s odcházejícím uměleckým...

Kontext

Tak ošklivej pán… aneb...

Knihou roku 2017 v tradiční anketě...

Burza

Milí kolegové,

Herecká asociace informuje

Podoby – Ráno

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Muž pro každé počasí

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karel Hejcman (1. 4. 1935 Praha – 10....

Výročí

Výročí 1.−15. ledna

Mandel Petr, dirigent (1. 1. 1938) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Rozhovor s dramatikem a scenáristou...

Knihovnička

„Janžurka“ ke stažení

Herecké monografie – a mám na mysli...

Knihy roku

aneb Pohled do českých Lidových novin...

Obrazem

Divadlo 1918–2018

V každém čísle letošních...

Pan Papírek… (X)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 1/2018



Obsah,