Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí

    Avignonské postřehy (No. 3)

    Qudus Onikeku je tanečník původem z Nigérie. Tématem projektu Qaddish jsou vzpomínky a námětem otec Ganiu Onikeku, kterého Qudus tancem vyvolává. Otec je referenční bod.

    FOTO CHRISTOPHE RAYNAUD DE LAGE

    Otec je referenční bod. FOTO CHRISTOPHE RAYNAUD DE LAGE

    Qudus si připomíná výlet do Abeokuta, města, kde se Ganiu před osmdesáti lety narodil. Společně se vydávají na cestu, aby se spojili s tradicí kmene Yoruba. Víc než folklór projektuje tanečník do své performance ideu současnosti paralelních příběhů a spojení mezi pamětí a aktuálním okamžikem.

    Qaddish je modlitba za otce. Je tanečníkovou vlastní verzí slova kaddish, jež propojuje s prvním písmenem svého jména Qudus. V souvislosti židovské tradice je kadiš modlitbou těch, kdo truchlí. V tradici kmene Yoruba se tančí s duchy v těle. V inscenaci se mísí náboženské tradice, kultura domorodých kmenů, vyvolávání duchů a evropské křesťanství, které přinesli jezuité.

    V inscenaci se mísí náboženské tradice, kultura domorodých kmenů, vyvolávání duchů a evropské křesťanství. FOTO

    V inscenaci se mísí náboženské tradice, kultura domorodých kmenů, vyvolávání duchů a evropské křesťanství. FOTO CHRISTOPHE RAYNAUD DE LAGE

    V úvodu předvádí Qudus Onikeku bojový tanec v kruhu. V druhém plánu se rozsvítí světlo, a za tylovou oponou zpívá černoška (Valentina Coladonato) Ave Maria. Zpěv doprovází hra na violoncello. Po šířce scény přichází otec (Emil Abossolo Mbo) oblečený v bílém. Poučuje Quduse o světě duchů a základech křesťanství. Svět duchů je přítomný za oponou a mrtví odsud koukají na živé. Otec veze invalidní vozík. Qudus tančí a opakuje pohybové vzorce zápasu. Vozík se sám rozjede, pronásleduje ho a donutí nasednout. Qudus jezdí kolem dokola a černá žena zpívá židovský kaddish. Svět duchů Yoruba vstupuje do prostoru tanečníka, herci za oponou se přesouvají dopředu.

    Představení se odvíjí v pomalém tempu, jednotlivé děje se odehrávají na prázdné scéně plynule po sobě. FOTO

    Představení se odvíjí v pomalém tempu, jednotlivé děje se odehrávají na prázdné scéně plynule po sobě. FOTO CHRISTOPHE RAYNAUD DE LAGE

    Představení se odvíjí v pomalém tempu, jednotlivé děje se odehrávají na prázdné scéně plynule po sobě. Promluvy jsou klidné, nedramatické, jakoby duchovní. Svícení oddělených prostorů působí vizuálně čistým dojmem, který odraží světlo náboženských textů. Šerosvitnou estetiku dotváří teplé světlo, obrazy za tylem a jasné barvy kostýmů. Kombinace evropské a židovské duchovní hudby v podání černých interpretů evokuje cestu zpátky. Archaická syntéza tance a zápasu, patos invalidity a nábožensví vytváří barokní dojem, který je podobně synkretický jako woodoo, jež má v Nigerii kořeny.

    Qudus Onikeku: Qaddish. Koncepce a choreografie Qudus Onikeku, dramaturgie Emil Abossolo Mbo, scéna a světla Guillaume Fesneau, Aby Mathieu, kostýmy Abolore Shobayo, zvuk Clément Marie Mathieu. Hrají Emil Abossolo Mbo, Qudus Onikeku. Soprán Valentina Coladonato, hudebníci Charles Amblard a Umberto Clerici. Premiéra 2013. Théâtre Benoît-XII Avignon, 6. – 13. 7. 2013.

    ///

    FOTO

    Inspirovaný kulturou Yoruba neustále zkoumá komplex vztahů mezi jedincem, pamětí, tělem a historií. FOTO CHRISTOPHE RAYNAUD DE LAGE

    Qudus Onikeku se narodil v Lagosu v roce 1984, krátce byl členem Ballets of Nigeria, studoval  současný tanec, akrobacii v Centre national des Arts du cirque (CNAC) v Châlons-en-Champagne. Věnuje se hip hopu a capoeioře, aby se uvolnil od choreografických stereotypů. Zajímá ho význam a sdílená přítomnost, většinou se prezentuje jako bojovník. Inspirovaný kulturou Yoruba neustále zkoumá komplex vztahů mezi jedincem, pamětí, tělem a historií.


    Komentáře k článku: Avignonské postřehy (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,