Články autora: Vladimír Hulec
Labyrint bolestné duše a těla
9/2016 Jedna z nejprogresivnějších nezávislých divadelních skupin u nás – pražští Spitfire Company – přichází s dalším výrazným opusem. Je blízký projektu One Step Before the Fall: opět fyzicky náročný, opět jedna žena na scéně doprovázená živým hudebním doprovodem.
Smějící se bestie v Praze (No. 5)
Festival Divadlo v pohybu X: Smějící se bestie připomíná dávné spanilé jízdy Provázku do Prahy... V neděli se Brňané konfrontovali s podvratným humorem Ztohoven a především díla Milana Kundery.
Smějící se bestie v Praze (No. 1)
Divadlo Husa na provázku pořádá ve dnech 13. – 18. dubna 2016 v pražském Divadle Archa přehlídku DIVADLO V POHYBU X: POTRHÁNI SMÍCHEM. Nabízíme denní zpravodajství.
Poslední komentáře
- on Zemřel Dalibor TolašMilý příteli, byl jsi vznešený umělec, skvělý kama…
- on Smíchu a potlesku bylo dost, výjimečných inscenací méněPan Jan Kolář by měl asi zkusit jinou profesi. Ta…
- on Propadnout se do dušeNo jo, rovných 15 let, máte pravdu. Ale chtěl jsem…
- on Jak se přivlastňují kultyPříšerný žvást. Který je o jediném - o přivlastněn…
- on Propadnout se do dušeZjevnou skutečnost, že jedním z podstatných inspir…
- on Postřehy Divadla Kámen (No. 28)Jelikož jsem o inscenaci psal, viděl ji dvakrát a…
- on Zemřel Aleš FuchsOdpočívej v pokoji, otče! Pokračuji v umělecké ces…
Bez žertu, satiry, ironie a hlubšího významu
7/2016 Jsou dnes kolem nás Oblomovové? Co je oblomovština dnes? Jaké má Gončarovův román vazby a vztahy k současnosti? V inscenaci Hany Burešové v Divadle v Dlouhé se divákovi na žádnou tuto otázku odpovědi nedostane. Recenze proti.
Kamila Polívková: Výbuch sopky, který nezastavíš
6/2016 Kamila Polívková (1975), původní profesí kostýmní výtvarnice, ale dnes i výrazná divadelní režisérka (Hrdinové jako my, Víra, láska, naděje a Sam v bývalém Divadle Komedie, Den opričníka, Mileniny recepty, Říše zvířat a Skugga Baldur ve Studiu Hrdinů, Vévodkyně a...
Panické divadlo Jana Kačeny
5/2016 Režisér Jan Kačena je specifickou osobností nezávislé české divadelní scény. Vybírá si vesměs temná témata, dramatizuje či sám vytváří obsahově těžce proniknutelné texty, ve svých inscenacích se důsledně snaží o maximální – až přepjatý – ponor do podvědomí....
V Templu sám…
4/2016 Historie českého posrpnového (a předlistopadového) undergroundu je zmapovaná poměrně podrobně a – zdá se – i komplexně. Přesto lze v ní stále ještě objevovat zasutá prostředí a neznámá území. Jedním z takových byl podkrovní byt Ivy a Mirka Vodrážkových v Templové...
Enikö Eszenyi: Jsem člověk divadelní
1/2016 S maďarskou herečkou, zpěvačkou, režisérkou a dnes také ředitelkou největšího budapešťského divadla Vígszínház Enikö Eszenyi (nar. 11. ledna 1961 v Csengeru ve východním Maďarsku) jsme se setkali zhruba před rokem v kanceláři jejího divadla při příležitosti hostování...
Enikö Eszenyi: Jsem člověk divadelní II.
V aktuálních DN 1/2016 vyšel velký rozhovor s maďarskou herečkou, zpěvačkou, režisérkou a dnes také ředitelkou největšího budapešťského divadla Vígszínház Enikö Eszenyi Jsem člověk divadelní. Přesto se mnohé do publikovaného textu nevešlo. Čtenářům i-DN nabízíme...
Zavřete divadla!
21/2015 Festival Akcent, jehož pátý ročník se konal v Praze a Plzni, představil převážně projekty tzv. dokumentárního divadla, ale – a často to splývá – též divadla komunitní, sociální, politická.
V tenatech studijní práce
20/2015 Brněnský Buranteatr má od léta nové vedení a – zdá se – mění i cíle svého směrování. Zatímco původní zakladatelé, režisér Michal Zetel a dramaturg Jan Šotkovský, byli přesvědčeni, že: hlavní povinností divadla je bavit a zaujmout diváka, ať dramaty, či komediemi,...
Umění v bodě vyprázdněnosti
18/2015 Mezinárodní festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu oslavil ve dnech 2.–10. října dvacet let.
Hlubinné doteky
18/2015 V současné české (nad)produkci postmoderního autismu, zmatečných divadelních konceptů, výtvarné opulentnosti a humoru v každé situaci přišlo autorské duo Miřenka Čechová (režie) a Jiří Bartovanec (choreografie) – jinak též vynikající tanečníci – s inscenací Lessons...
Banalita na druhou
17/2015 Zelené plátno vinoucí se po podlaze jeviště až na horizont a překrývající zadní stěnu evokuje televizní studio, kde se na pozadí herců, spíkrů, komentátorů… promítá předem připravené prostředí. Ovšem tento efekt se nikdy během následující produkce nevyužije.
Bejvávalo, bejvávalo…
17/2015 Po šestadvaceti letech se na pražský Střelecký ostrov vrátila Divadelní pouť. Na pouhý jeden den a vlastně jen jako připomínka či pocta dávným časům a žijícím i, bohužel, již nežijícím osobnostem.
Vlakem do divadla
16/2015 V Plzni se během festivalu DIVADLO slavnostně otevřelo velkoryse zrekonstruované centrum alternativní kultury, nádraží Plzeň Jižní předměstí – Moving Station.
