kulturní čtrináctideník pro divadelníky a jejich diváky.
Vladimír Hulec – Články
KRITIKA
12/2010
Dejte mi nový prostor, a hnu divadlem
Letošní, v pořadí 14. ročník olomouckého festivalu Divadelní Flora (11.–21. 5.) si zvolil jako podtitul motto Nová klasika. Podle ředitele Petra Nerušila bylo dramaturgickým záměrem nabídnout inscenační počiny výrazných osobností současného divadla – tvůrců, jejichž doménou je především schopnost invenčního uchopení klasické (prozaické i dramatické) látky a její přetavení do životaschopného a moderního jevištního tvaru.
Počet komentářů 0 Publikováno 14. 06. 2010
KONTEXT
10/2010
Polstrování objektivní reality
Skladatel a klavírista Michal Vích, spjatý především s Recitační skupinou Vpřed, vybral několik povídek jemu blízkých spisovatelů a zkřížil je s písněmi. Vzniklé formy – stejně jako jejich vydání na CD – nazval Povísně. Zní to krásně, poeticky. Ale když se do vzniklých tří až osmiminutových hudebně-dramatických útvarů zaposloucháte, je to jasné: vznikly pídky.
Počet komentářů 0 Publikováno 18. 05. 2010
KONTEXT
9/2010
Večírek… a k tomu svěží!
Pocit unaveného baviče a břitkého satirika prostupuje celým albem. Je jedno, zda Hanák – nebo někdo další – zpívá taneční píseň, ukolébavku, soul, folk nebo swingovku blízkou poetice S+Š (Stesk z Tesc). Každá více či méně zakukleně využívá zvolený žánr k výrazné, často drsné ironii a výsměchu. Je to vtipné a je to strhující. Ale je to taky povýšené a trochu nefér. Vždyť právě Hanák umí v tom byznysu náramně chodit. Účinkuje v reklamě či seriálu, moderuje zábavné pořady a pak si odskočí za kamarády na Besídku do Braníka. Zavzpomínat na mladé ironické časy.
Počet komentářů 0 Publikováno 04. 05. 2010
KRITIKA
8/2010
Co může být pravdivější než nahé slovo v pohybu?
Dvacet let po listopadu 1989 se konečně objevuje generace, která divadlo vnímá i jako uměleckou laboratoř.
Počet komentářů 0 Publikováno 20. 04. 2010
ZAHRANIČÍ
8/2010
Thomas Brussig: Cítím se víc Čechem než Němcem
Nechci se vám, Čechům, nijak vnucovat, ale svým způsobem se cítím spíš Čechem než Němcem.
Počet komentářů 1 Publikováno 20. 04. 2010
ROZHOVOR
6/2010
Nina Divíšková: Živote, děkuju za všechno. I za bolest.
Nina Divíšková (12. 7. 1936) se narodila a vyrůstala ve společensky a kulturně významné brněnské rodině. Její otec Karel byl sportovec, letec, automobilový závodník, potápěč, jeskyňář a podnikatel. Dal základy českému jeskynnímu potápění, sestoupil do propasti Macocha a Punkevních jeskyní. Matka Elmarita byla významná taneční pedagožka, která měla v Brně vlastní studio. O dva roky starší sestra Tamara je výtvarnice (keramička). Nina odmala [...]
Počet komentářů 0 Publikováno 23. 03. 2010
POLEMIKY A OHLASY
4/2010
Podpásovka?
Otevřený vzkaz Martinu Glaserovi.
Počet komentářů 3 Publikováno 26. 02. 2010
KRITIKA
4/2010
Ángeli, proč nevoláš?
Slezské divadlo Opava – Paloma Pedrero: Anna, 11. března. Překlad Šárka Valverde, režie, výběr hudby Jana Janěková, výprava Alena Schäferová, choreografie Hana Litterová, světelný design Arnošt Janěk, dramaturgie, text písně Blanka Fišerová. Česká premiéra 17. ledna 2010. (Psáno z předpremiéry 16. ledna 2010.)
Počet komentářů 0 Publikováno 23. 02. 2010
KONTEXT
3/2010
Hlásím se z koruny kaštanu
Tak začíná úvodní reportáž poprvé na CD vycházejících nahrávek proslulé nealkoholické Vinárny U Pavouka...
Počet komentářů 0 Publikováno 09. 02. 2010
ROZHOVOR
2/2010
Jana Stryková: Při české hymně nebrečím
Je jí třicet, je herečkou Švandova divadla v Praze a už by měla mít rozum. Když jsem ji ale loni viděl v inscenaci Jo-Anny Hamannové Vyrypajevovy hry Genesis č. 2 v MeetFactory, v Kolečkově a Svobodově Sopránu ze Slapské přehrady v Rubínu nebo v jejich off-muzikálu Pornohvězdy v klubu Roxy, bylo mi jasné, že není žádným hýčkaným divadelním mončičákem, ale odvážnou, sebevědomou drsoňkou, která jde do všeho přímo a otevřeně.
Počet komentářů 0 Publikováno 27. 01. 2010
Číslo 10 (ročník 21, 15. 5. 2012)
Obsah čísla 10/2012
Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).
Jiří Sulženko Sukces měsíce Aischylos: Oresteia
Propadák měsíce Jakub Folvarčný: V pasti těla
Jak já to vidím Michal Dalecký
Michal Dalecký Inspirace divadlem Blonďatá bestie vysílá na chalupu
Petra Hůlová Kronika 18. dubna—1. května
Reportáž V zoologické zahradě byl každý
Richard Erml Kritický žebříček 10/2012 Kritika V teplákách za šlechtictvím
Marcel Sladkowski Jak to bylo s básníky a jejich aférkami?
Jan Kerbr Ušetřená opera
Josef Herman Na šikmé ploše
Ladislav Vrchovský Ostrovní thriller o temných vášních
Lucie Bartoš Mluvící krávy v páternosteru
Lenka Dombrovská Všichni za jednoho
Jan Kerbr Skutky a cesty České taneční platformy
Nina Vangeli Rozhovor Aleš Procházka: O roli jsme se rvali jako o kost
Richard Erml Kontext Ladronka 518
Vladimir 518 Kudy jsme se ubírali
Vladimír Karfík Vysněné bestsellery
Literární Noviny Dokument, hodný toho jména
Stella Fialová Groteskní humor, »obnažená« absurdita
Jan Kolář Jak je důležité míti Filipa
Vladimír Just Zahraničí Vězení, kůň a divočák aneb Třikrát z operního Berlína
Josef Herman Racek za polárním kruhem
Martin Porubjak Výročí Výročí – červen
Paměti, záznamy, deníky Fagi a divadlo
jsem Fagi Co na sebe vím IV
Milan Uhde Poděbradské dny poezie
3MIS3
Dědova mísa Dědova mísa
Miloš Štědroň