Články autora: Miloš Štědroň
Hrst vzpomínek na Kundery
Miloš Štědroň vzpomíná na Ludvíka a Milana Kunderu.
Paganini z Křenové
Nejprve několik informací o tom, proč píši o ulici Křenová, což byla a je brněnská výpadovka na Olomouc a kdysi to bývala jakási obchodní ulice, kterou vystavěli na konci 18. století především brněnští židé. Chtěli tak obejít relikty tereziánských zákonů, které jim...
Modrá krev
Už dávno jsem se chtěl vyjádřit k problému „modré krve“ a k mnohým s tím souvisejícím okolnostem nikoli jako primární historik, ale přece jen jako hudební historik, který musí a chce přicházet pravidelně do styku s dějinami lokalit‚ šlechtických rodů, sídel a v...
Poslední komentáře
- on Zemřela Hana BrejchováTento údaj již na wikipedii není, původně ho tam p…
- on Zemřela Hana BrejchováPane Shejbale, reagovali jsme na uvedení tohoto da…
- on Zemřela Hana BrejchováHana Brejchová nezemřela 22. 4., ale před několika…
- on Radek Melša: Nacházet klid, milovat a přitom vášnivě hořetzajímavý týpek
- on Postřehy Divadla Kámen (No. 28)Mnohému z uvedeného (v článku i komentáři) rozumím…
- on Zemřel Miroslav ŠvejdaR.I.P.
- on Zemřel Dalibor TolašDalibore, vážím si Tě jako skvělého umělce a děkuj…
TiAmo – chtějí být milovány
Janáčkova akademie múzických umění – hudební fakulta – už léta pořádá festival Setkávání nové hudby Plus, nyní se Sdružením Q.
Janáčkovské konfrontace
15/2020 Janáčkovské festivaly se staly v Brně skutečností od konce čtyřicátých let 20. století a za téměř sedmdesát let došlo k jejich postupné proměně.
Ke Kunderovým devadesátinám?
8/2019 Připadá mi to jako návrat do mládí, kdy jsem na Purkyňovu 6 v Brně-Králově Poli docházel za otcem Milana Ludvíkem Kunderou, abych konzultoval svou práci o Janáčkovi a avantgardě dvacátých let.
Divadlo 1918–2018
11/2018 Premiéry oper Leoše Janáčka v Brně Stoleté výročí vzniku Československa evokuje otázku: Lze v divadelním Brně, městě tří etnik a satelitu Vídně, doložit náhlou proměnu pozdního národního obrození do avantgardy dvacátých let? Lze. Na premiérách oper Leoše Janáčka v...
Michna nebyl jezuitou…
22/2017 Jednou večer jsem bloudil po televizních stanicích a na Noe mě zaujal Vladimír Just. Stěžoval si, že jeho posluchači neznají tvorbu Adama Michny z Otradovic, a nemohou tak docenit básnické kvality velikána českého baroka. Potom zalitoval, že tento jezuita nepronikl do...
Vánoční mše posměšná
22/2017 Už víc než deset let si ordinuji k vánočnímu poslechu kromě „rybovky“ její moravskou předchůdkyni – Moravskou mši vánoční „Čuj, Miko, čuj!“.
Dědova mísa
13/2014 Málokdo dnes ví, že dávno před Janáčkovou Káťou Kabanovou, už v roce 1867, byla napsána a na scéně petrohradského Mariinského divadla provedena opera Groza – Bouře podle dramatu A. N. Ostrovského. Autorem hudby byl glinkovský epigon Vladimir Nikitič Kašperov, libreto napsal...
Dědova mísa
11/2014 Martin Reiner vydal objemnou knihu Básník, román o Ivanu Blatném (Torst, Praha 2014). Prý bych měl psát i o jiných věcech než jen o knihách, ale když já tuhle zhltal za velikonoce a jsem jí nadšen! Přivedla mě ke vzpomínkám a několika margináliím ad vocem Ivan Blatný.
Dědova mísa
9/2014 Právě jsem dočetl kulturní dějiny nebo jakýsi bedekr s názvem Staryj Pětěrburg (Azbuka, Sankt-Petěrburg 2013). Jeho autor Michail Ivanovič Pyljajev žil v letech 1842 až 1899, a tak stihl zachytit mnohé z éry bezprostředně po Puškinovi a Gogolovi. Mě ale v jeho knize upoutalo něco...
Dědova mísa
Musím tentokrát psát – ač nejsem teatrolog ani kritik – o novém Amadeovi v Brně. Je to ten proslulý Morávkův, co o něj byly známé tahanice. Píši proto, že jsem byl po dlouhé době uchvácen, vtažen do inscenace, zaskočen dokonalým využitím scény, prostoru, hudby, světel.
Dědova mísa
5/2014 Tak zase jedna kniha, kterou nemohu minout. Můj spolužák ze školní lavice, surrealista Pavel Řezníček, vydal memoáry s názvem Vrstva chleba Vrstva vápna Královna. Je to název jedné z jeho prvních básnických sbírek. Vím to, protože je všechny ještě v samizdatové podobě mám,...
Dědova mísa
3/2014 Ten, kdo přišel na knižním trhu s myšlenkou vydat soubor invektiv kritiků, kteří se v hodnocení nového uměleckého díla katastrofálně zmýlili, si určitě nestěžoval na nezájem čtenářů – naopak.
Dmitrij Šostakovič, poslanec Nejvyššího sovětu
2/2014 Mám v ruce dvě nedávné publikace zabývající se osobností skladatele Dmitrije Šostakoviče: kniha Oksany Dvorničenko Moskva – Kreml – Šostakovič (nakladatelství TEKST v Moskvě 2011) má velkou pramennou sílu, redaktorem antologie Velikaja duša s podtitulem Vospominanija o Dmitriji...
