Články autora: Jan Císař

Modernismus a avantgardismus v Brně L. P. 2017

Když jsem vstoupil do provázkovského hracího prostoru, zjistil jsem, že jej spolutvoří některé prvky – jako například „jízdní“ sloni na indický způsob – z Morávkovy inscenace Dokonalé štěstí aneb 1789, kterou před časem režíroval v pražském Národním divadle....

Mea culpa

Mea maxima culpa, že jsem Revolver Revue a její Kritickou Přílohu četl nesoustavně a na přeskáčku. Ale i kdybych tak nečinil, asi bych stejně nedal dohromady představu o podobě divadelněkritické aktivity Terezie Pokorné tak, jako knížka, jež vyšla v Edici Revolver Revue pod...

Konceptuální Ibsen?

Potýkám se s tím problémem od roku 2005, kdy jsem viděl v Divadle v Dlouhé inscenaci Ibsenovy Divoké kachny, již režíroval Jan Nebeský; čtrnácti­letou Hedviku v ní hrála skoro šedesátiletá Jaroslava Pokorná. Dlouho jsem to považoval za hybris, zpupnost režiséra, na druhé...

Meziprostor

Ten výraz zní docela obyčejně; jako označení nějakého prostoru, který je mezi dvěma jinými prostory. Leč je to také pojem, jenž otevírá možnosti jistého neobvyklého teoretického přemýšlení o divadle. Je mu věnována taková malá, útlá knížečka, která se jmenuje Mezi s...

Opereta o dvojím vnímání světa

Poincarého domněnka tvrdící, že každý jednoduše souvislý trojrozměrný povrch je ekvivalentní povrchu čtyřrozměrné koule, patřila k sedmi matematickým Problémům tisíciletí (Millennium Prize Problems), které v roce 2000 vyhlásil Clayův matematický institut.

Co je Modrý pták?

Při své první návštěvě Moskvy před mnoha lety jsem měl to štěstí, že jsem viděl původní inscenaci Maeterlinckova Modrého ptáka Moskevského uměleckého divadla.

Herec zavěšený v prostoru

V programu k poslední inscenaci Divadla Na zábradlí je esej (či povídka?) Thomase Bernharda s názvem Je to tragédie? Je to komedie?. Autor v ní na počátku praví, že divadlo je svinstvo a že v nejbližší době dokončí teatrologickou studii DIVADLO – DIVADLO?, neboť to, co člověk...

Sdílení lidskosti

Jako autora textu nové inscenace Dejvického divadla Zásek uvádí program Davida Doubta. Jde však o „krycí jméno“ pro kolektiv, jenž vymyslel a provedl hru „o lidech, kterým se zastavil výtah“. Tvoří jej všech pět hrajících herců, dramaturgyně Eva Suková a Ivan Trojan,...

Play Shaw

Když jsem před více než šedesáti lety začal brát divadelní rozum, byla hra G. B. Shawa Živnost paní Warrenové často hrána, protože kritičnost fabiánského socialisty, jenž chtěl nenásilnou cestou svrhnout kapitalismus a nastolit socialismus, i realistická poetika ctitele Ibsena...

2 + 1 = ! ??!

Revizor, jímž budapešťský Vígszínház zahájil slavnostně plzeňský divadelní festival, nabídl jako představení – to jest jako jedinečný komunikační akt jeviště a hlediště – dva atributy. Prvním, klíčovým je aktualizující scénický přepis Gogolova textu, který se...

Vzorec civilizace

Prostor je v inscenaci minimalizován na několik předmětů, které vykonávají funkci sloužící herecké akci, pohybu a umístění herců. Vlevo je zvýšený výstupek přikrytý červenou látkou, jenž je postelí či pohovkou, uprostřed vybíhá ze stěny do středu jeviště plocha,...

Maryša v časech hypermoderny

Maryša bratří Mrštíků je dramatem par excellence. Platí pro ni plně charakteristika, již vyslovil Otakar Zich: Požadavek, aby drama obsahovalo jednání, je podmínkou nejen nutnou, ale i postačující; jím se obsah dramatu ve své podstatě vyčerpává. To, co se předvádí na...

Potíže s Pirandellem

Ten titulek se netýká pouze problémů uvedení Pirandellova Jindřicha IV. v Divadle na Vinohradech, ale také autora následujících řádků. Bylo by jistě nejsnazší konstatovat, že představení tohoto kdysi tak slavného textu nedosahuje divadelně živé komunikace s diváky a poté...

V hlavní roli komunikace

Na divadle nikdy nezáleží na tom, co se říká. Záleží na tom, jak se slovní spoje umělecky utvářejí tónickým spádem řeči. Již v životě je výrazem nejsilnějšího a nejhlubšího vzrušení nikoliv slovo, nýbrž neartikulovaný zvuk. Asi bych stručněji a přesněji...

Návrat ke kořenům

Respekt k poetice předlohy inscenace se dnes nenosí ani od tvůrců scénického tvaru nežádá. Naopak. O to pozoruhodnější je inscenace Molièrova Pána z Prasečkova, již v činohře Národního divadla zrežírovala Hana Burešová.

Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Jana Císaře

Překvapila vás má reakce na Tichého Tarzana a chcete po mně vysvětlení, zdůvodnění, objasnění.

Scéničnost Havlových her v toku času

Upřímně řečeno: s reflektováním scéničnosti svých divadelních her měl Václav Havel trochu smůlu, za níž si ovšem mohl do jisté míry sám. Neboť rozumíme-li scéničností schopnost literatury být součástí scénického divadelního tvaru, jenž přitahuje diváky, pak...