Články autora: Hana Frejková
Jen tak cestou z divadla (No. 25)
Všechno do sebe zapadalo, nic nebylo navíc, nic nechybělo aneb Sternenhoch v Národním divadle.
Velikonoce
7/2018 To je pro mě Pesach, Polná, Anežka Hrůzová, hilsneriáda, Masaryk, vražda, pomluva, zastání, útěk z Egypta, cizost, jinakost, nepohodlnost a taky nepřizpůsobivost.
Jen tak cestou z divadla (No. 24)
Jít do divadla na nádraží - to je paráda! Už to samo o sobě člověka přitahuje! Jít do zasedačky, kde se sejde vzorek populace na prknech, která znamenají domovní schůzi... Společenstvo vlastníků Divadla Vosto5 na pražském Masarykově nádraží.
Poslední komentáře
- on Zemřel Dalibor TolašR.I.P.
- on Zemřel Dalibor TolašNemohu tomu uvěřit. Neuvěřitelně nadaný člověk s h…
- on Zemřel Dalibor TolašMilý příteli, byl jsi vznešený umělec, skvělý kama…
- on Smíchu a potlesku bylo dost, výjimečných inscenací méněPan Jan Kolář by měl asi zkusit jinou profesi. Ta…
- on Propadnout se do dušeNo jo, rovných 15 let, máte pravdu. Ale chtěl jsem…
- on Jak se přivlastňují kultyPříšerný žvást. Který je o jediném - o přivlastněn…
- on Propadnout se do dušeZjevnou skutečnost, že jedním z podstatných inspir…
Jen tak cestou z divadla (No. 23)
Hovory na útěku v Divadle v Dlouhé - konečně jednou přímočará odpověď na dnešní aktuální situaci.
Jen tak cestou z divadla (No. 22)
Film Rodinné štěstí maďarského režiséra Szabolcse Hajdu začíná velmi dlouhou sekvencí šíleného řevu malého chlapce. Dvacetiminutové běsnění, nevyjímaje mlácení do všeho, co je nablízku, zcela překonává hranice snesitelnosti...
Jen tak cestou z divadla (No. 21)
Je to opravdu neobvyklý protest. A ne tak úplně TICHÝ!! aneb Bubnování pro Bubny se konalo už po druhé - proti tichu, pasivitě a lhostejnosti.
Jen tak cestou z divadla (No. 20)
Viděla jsem v poslední době dvě produkce alternativního divadla – Oresteiu režiséra I. K. Kubáka a Pomezí režisérského týmu L. Brychty a Š. Tretiaga. Na obě jsem se velmi těšila. Na konci obou jsem ovšem cítila jistý smutek.
Tři obrázky z Facebooku
Odjela jsem na narozeniny do Londýna! Ne na své, na sté! Těšila jsem se. Byl to tak trochu rodinný výlet a vzala jsem svou mladší dceru Mariannu, aby se zážitky zdvojily.
Jen tak cestou z divadla (No. 19)
Ten večer na mě padl kompaktní pocit roztříštěné doby! Šedivá podivná scéna i rozviklaná ponurá hudba, občas vykřičený tón, trčící sám v prázdnu. Rozjímání nad inscenací Krásné psací stroje! z Divadla Na zábradlí...
Jen tak cestou z divadla (No. 18)
Už poněkolikáté se pokouším utřídit své zážitky z nedávné premiéry Miřenky Čechové a Jiřího Bartovance Lessons of Touch, dvou vynikajících tvůrců, tanečníků, choreografů a vyjmečných osobností.
Jen tak cestou z divadla (No. 17)
Bez snů, ideálů a cílů se nedá žít aneb Amerika v Karlových Varech.
Jen tak cestou z divadla (No. 16)
Batsheva Dance Company - Ohad Naharin opět v Praze. Velkolepá podívaná! Aneb Cestou ze závěrečné produkce letošního Tance Praha.
Jen tak cestou z divadla (No. 15)
Živago předurčený osudem, neschopen jinak aneb Cestou z premiéry Mikuláškova Doktora Živaga v Divadle Na zábradlí.
Jen tak cestou z divadla (No. 14)
Othello v Národním aneb Od této chvíle neřeknu už nic...
Jen tak cestou z divadla (No. 13)
Plánovaný rodinný výlet se sklízením jeřabin se zhatil. Celý strom byl jeden tmavý fllek plný zcvrklých černých plodů. Naštěstí mě naše starší dcera Josefína v těch volných chvílích poučila, jak a kde hledat Stream a na něm internetový seriál Kancelář Blaník! Aneb...
Jen tak cestou z divadla (No. 12)
Anně Petrželkové a Doře Viceníkové se povedla dokonalá metaforická reflexe dnešního světa. Zběsilá směsice výseků z životních situací... aneb Byla jsem na premiéře Divadla Na zábradlí Báby.
Jen tak cestou z divadla (No. 11)
Zase jsem byla na Zábradlí. Vypadá to, že v mém srdci zastoupí skončenou Komedii - zřejmě to nebude Studio Hrdinů.
