Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Místo srdce máme troud

Rumunské maďarskojazyčné divadlo z Târgu-Mureș představilo v Plzni inscenaci, která tak trochu mátla tělem. Zpočátku se vše tvářilo jako absurdní, černá a dosti divoká groteska, postupně se ale odlehčující a groteskní prvky vytrácely, úměrně tomu ubývalo i režijních nápadů a představení skončilo jako téměř tradičně vyprávěný, poněkud melodramatický rodinný příběh.

Rumunská inscenace Klid fascinovala nejen scénografií… FOTO JAROSLAV PROKOP

Klíčovou postavou Klidu je úspěšná herečka, která v polovině kádárovských osmdesátých let zešílí poté, co její dcera emigrovala: ze strachu před politickými problémy se jí okázale zřekne, a zorganizuje dokonce i neobyčejně bizarní symbolický pohřeb. Příběh však sledujeme spíše prostřednictvím jejího syna, jenž kromě toho, že o matku pečuje, prochází komplikovanými osobními peripetiemi. Počínaje milostným vztahem s nemocnou a psychicky nevyrovnanou přítelkyní (ta v závěru rovněž zešílí) a konče podivnými pletkami s redaktorkou, která mu vydává jeho autobiografickou knihu. Od ní se mimo jiné dozví, že byla jednou z četných milenek jeho otce, a ten že zas byl spolupracovníkem komunistické tajné policie.

Celý ten komplikovaný příběh lze chápat jako obraz divokých a nepřehledných let, kdy se rozpadal starý svět a v podivných křečích se rodil svět nový, zatížený minulostí a zdaleka ne pro každého přívětivý a srozumitelný. Zpočátku tomu odpovídají i docela výstřední inscenační prostředky, při jejichž použití jsou tvůrci sympaticky marnotratní. Počínaje scénografií: uprostřed scény je ostrůvek (ve tvaru Maďarska, pokud tomu správně rozumím) obklopený vodním příkopem, kolem dokola starý otlučený domácí nábytek, ale také klávesy, projekční plocha a řada průchodů kamsi ven do světa „mimo“. Herci se brodí vodou, vytahují zpod hladiny řadu rekvizit (dokonce i housle). Chvílemi to vše vypadá jako defilé postavy z nějaké postkomunistické freak show. Ostatně i zmiňovaná redaktorka (sama sebe mazlivě označí za „kulturní píču“) se plynule proměňuje z odpudivé babizny v elegantní dámu a zpět.

Po zběsilém úvodu, který byl jednou z nejveselejších podívaných, jaké jsem v divadle za poslední roky absolvoval, se představení v prostřední části zklidní. Jakkoli však nemůže být pochyb o tom, že se hraje v jádru docela seriózně a doopravdy, stále nechybí ani „rušivě“ odlehčující groteskní prvky. Skutečný problém nastane v poslední třetině, kdy už inscenace začne brát sebe sama natolik vážně, až jí to podrazí nohy. Přičemž samozřejmě nevadí, že skončila legrace (jakkoli je strategie „začít zvesela a postupně vše překlápět do tragiky“ poněkud okoukaný vypravěčský trik), horší je, že ve snaze podtrhnout tíživou atmosféru začne režie tahat z rukávu prostředky značně melodramatické, a tudíž nevěrohodné. Trpící dívka, která preluduje na klavír, matka, vnějškově přehrávající svou útočnou šílenost, repliky typu „zmiz z mého života“ (nebo třeba i ta citovaná v titulku článku). A když hlavní hrdina diktuje své dívce poeticky erotické pasáže z rozepsané knihy (které pojednávají o nich dvou), vyjde z toho, s prominutím, kýč jak bič.

Výsledkem byl nezvykle rozporuplný dojem. O tom, že zprvu velkoryse rozehraná podívaná ukrývala neobyčejně silný potenciál, není sporu. Jenže co s tím, když nakonec vše vyústilo do vcelku obyčejného slzotvorného finále. Obávám se, že úsloví „konec dobrý, všechno dobré“ platí bohužel i opačně.

Národní divadlo Târgu-Mureș (Rumunsko): Attila Bartis: Klid. Režie Radu Afrim, scéna Adrian Damian, kostýmy Erika Márton, asistent režie Katalin Berekméri. Premiéra 7. května 2015.

  • Autor: Vladimír Mikulka
  • Publikováno: 01. října 2017

Komentáře k článku: Místo srdce máme troud

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,