Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    3MIS3

    28. září vystřelil mladý komunista pár plastových kuliček na prezidenta republiky. Byl to atentát, nebo nebyl? Byla by ta aférka námětem aspoň na satirický skeč? A mohl by se ten skeč případně jmenovat Sedm kuliček jako v Chrastavě?

    David Drábek Pavel Kohout Karel Steigerwald

    David Drábek

    Jeden sarajevský atentát většinou člověku postačí. Václav Klaus už má druhý. A ten jinak poněkud poťapaný Joch nazval prezidenta „ukňouranou kremlofilní babou“ a srovnal jeho nesrdnatou reakci se srdnatostí Václava Havla. Ajvaj… Na každém Jochu bývá pravdy trochu. A Nečas, loutka Velkého Kormidelníka apgrejdovaná v Číně, hned toho Jocha vykopnul z práce. Ale představte si, že by v zásobníku airsoftové pistole nebyly antiperle, ale třeba takové bompari…

    A že by se na svatováclavský svátek nenosila jedna lebka, nýbrž dvě… A že by ta jedna lebka, čerstvější a s vavřínovým věncem ukutým za Uralem, prskala a vztekala se, že ji nesou až jako druhou, a že kdyby měla dosud obočí, musela by se maličko, maličko zamračit… A že by ji ta starší lebka, kterou nese Duka, buď měla pustit před sebe, anebo by se měly ob rok střídat. Vyčenžovat si Duku prostě. A ta starší lebka by si jen povzdechla: Stálež se někam cpe a vysírá, holomek. A pak by bylo s tou mladší lebkou už tak k nevydržení, že by ji zapůjčili na hostování do Mexika. A tam, kde je svátečních lebek jak zrnek písku na brazilské Copacabaně, tam by si ta naše prudivá lebka uvědomila, že už všem leze krční páteří.

    Skeče s chilským perem a antiperlemi uprostřed somnambulní ochranky jsou už dnes mediální hity. Václav Havel netušil, že mu Václav Klaun I. nebude šlapat na paty jako politik či filosof. Že se stane světoznámým komikem. Což bychom mu my komediografové, kdyby zanechal svých fašizoidních spádů, milerádi uznali.

    Pavel Kohout

    Pardonpardon, ale psal jsem na to téma svých obvyklých 5000 znaků „Trilobita“ do MfDNES tentokrát pro váhu každého slova celé tři dny, takže bych urazil Vaše ctěné čtenářstvo kávou ze zcela vyvařeného lógru. Nabízím raději ochutnávku 499 znaků z první várky:

    „…Chorobnou nenávistí k Unii škodí prezident své zemi podobně, jak se to kdysi samou láskou k sovětským osvoboditelům stalo mně. Dojde to někdy i jemu?

    …Plastopistolník mu obstaral postrádaný dekret mučedníka, který si potrefený vyvěsil před sbírku čestných doktorátů; konečně dosáhl na věhlas roky vězněného předchůdce, když jemu jej, ač mluvčímu mlčící většiny, nedopřála totálním nezájmem eStéBé.

    …Oba prezidenty České republiky minulý týden odměnily sudičky: jeden dostal letiště, druhý svatozář.“

    P.S. Což právě doplnila lidová moudrost: jaký prezident, takový atentát.

    Karel Steigerwald

    To je stejná filosofická otázka jako otázka, zda byla dřív slepice nebo vejce. Kdo vystřelí na člověka z pistole, je atentátník. Když je vystřelená kule jen kulička, atentátník to není. Ale když ten neatentátník vystřelí na člověka stává se atentátníkem. Jenže když ten atentátník vystřelí kuličku místo kule, o titul atentátníka pochopitelně přichází. Slepice snese vejce, ale uvnitř toho vejce je slepice, ačkoliv když to rozklepnete, je tam část bílá a část žlutá, žádná slepice. Ale posaďte na ty dvě části slepici, ve vejci se objeví druhá slepice. Nevím ale, v které chvíli a jestli ta změna bílého a žluté části ve slepici trvá vteřinu, minutu nebo týden. Podobně je to s atentátníkem, který střílí kuličky. On kvůli kuličce atentátníkem není, ale když ho zahřejete, atentátníkem nepochybně kvůli pistoli je.

    Je to celé dost zapeklité. Pozorný gorilí muž by útočníka zastřelil ještě dřív, než by ten útočník vystřelil. Na zemi by ležel mrtvý atentátník, kterému se čin nezdařil, protože nestihl vystřelit jako první. Kdyby ale gorilí muž vystřelil až po atentátníkovi, na zemi by ležel neatentátník, který použil místo kule kuličku, a teď je mrtvý. Vidíte, že podobnost se slepicí a vejcem je ohromná. Rozlousknout tuto dialektiku není úkol pro nějaký kabaret, nýbrž pro filosofický seminář. Je to problém fenomenologický a existenciální. Člověk se jeví a za tím jevem je další jev, můžeme říci, že ne­aten­tát­ník má podstatu atentátnickou, ale ta podstata kryje zas jen neatentátníka, který se může atentátníkem zdát, při čemž atentátnictví je jen jevem podstaty druhé, neatentátnické, kuličkové. Jak to nakousl již sám Havel, člověk maličko je a maličko ne. Dál pokračujte v úvaze sami. Ale máte to marné, bude to úvaha, která se bude jevit jako neúvaha, jejíž podstatou je ovšem úvaha. Až tuto otázku vyřešíte, budete mít radost. Ale nevím, k čemu vám ta radost bude. Vždyť to bude jen žal, který se takto jeví.

    • Autor:
    • Publikováno: 16. října 2012

    Komentáře k článku: 3MIS3

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,