Kategorie článků:

Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi

Váš dopis je jako zpráva z vymyšleného, lepšího světa. Společnost, jakou popisujete, se může sejít náhodou, je to čísi dílo, a my víme čí. Uvažuju nad tím, jak je kníže pán populární, když první republika vznikla roku 1918 v odporu proti šlechtě, církvi… Což byl...

Úplný Pitínský

Doby, kdy býval J. A. Pitínský nejen režisérem, ale také dramatikem, připomnělo nakladatelství Větrné mlýny. Soubor, který pod názvem Všecko napsané (Hry, prózy, básně, hrůzy) vydalo v polovině září, žánrově sahá od tradičních divadelních her přes formálně...

Snílci ze staré školy

Agilní režisér Tom Morris byl do nedávna úspěšným režisérem londýnského Národního divadla. Od loňska – jako nový umělecký šéf bristolského Old Vic Theatre – se věnuje rozvoji divadla v jihozápadním regionu Velké Británie. A hned na počátku na svůj soubor upozornil...

Výběrové řízení na ředitele/ředitelku Činoherního studia

Statutární město Ústí nad Labem vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucího pracovního místa ředitele/ředitelky Činoherního studia města Ústí nad Labem, příspěvkové organizace.

Pařížské cocktaily

Psal se rok 1973 a nezapomenutelný velikán evropského divadla Giorgio Strehler inscenoval v milánské Scale Mozartovu Figarovu svatbu. Jako neuvěřitelný cocktail z Canaletta, Guardiho, Palatina, samozřejmě Frigeria a ovšem Mozarta. O obsazení nemluvě. Inscenace, velkolepá lekce o tom,...

Árpád Schilling: Neposlouchejte diktátory

Maďarský režisér Árpád Schilling připravuje pro Pražské Quadriennale původní projekt, který má být skutečnou událostí. Poté, co opustil své slavné divadlo Krétakör, začal spolupracovat s divadelníky o generaci mladšími, kteří se nechtějí ohlížet za minulostí, ale...

Vizuál divadla a jeho mistr

Tzv. divadelní výpravu Jan Schmid povýšil ve všeobjímající divadelní design. Schmidovo rozlévající se, překypující a fantasmagoricky nekonečné výtvarné proudění opustilo divadelní sál, zaplavilo veškeré tiskoviny divadla (dnes až po podobu webových stran Studia Y),...

Dvakrát novoroční rozhovor o kultuře

Český rozhlas 6 v pořadu Arena, „magazínu o kulturní politice a o politické kultuře“, uvedl 5. ledna „novoroční“ půlhodinový rozhovor Markéty Ševčíkové s ministrem kultury Jiřím Besserem. Rozhovor byl anoncován pod titulem Co čeká českou kulturu v roce 2011, nakonec...

Švandův maratón unavil, ale příjemně

Švandův maratón proběhl 18. prosince, kdy divadlo uvedlo dvaceti čtyř hodinový projekt, jehož součástí, i pomyslným vrcholem, bylo premiérové uvedení obou dílů inscenace Merlin – Zrození a Grál – v jednom dni. Napadá mě srovnání s celodenními cykly v brněnském Divadle...

Co dělá z člověka klauna?

Inscenační i herecký ansámbl Joke Killers chápe klauny jako modely a karikatury. Mohou to být lidé bez kořenů, společenští vyvrženci, ale také obyčejní lidé, kterých denně na ulicích potkáváme stovky. Klaun je kombinací dospělého člověka, dítěte a zároveň i zvířete,...

Matěj Dadák: Herec má být tlustý, nebo štíhlý, nic mezi

Matěj Dadák dlouhá léta klamal tělem. Z inscenací Činoherního klubu jsem si jej uložil do paměti jako typ dobrosrdečného, maličko zpomaleného medvěda, možného ideálního představitele Švejka.

Smáli se, až do rybníka spadli

Režisér Michael Tarant sehrál v Moravském divadle v Olomouci Smetanovu Prodanou nevěstu jako vyostřeně komickou podívanou. Možná se trochu inspiroval dávnými lokálními fraškami. Nenechal postavám ani kousek soukromí – inu na vesnici si všichni vidí až do talíře a legrace...

Sto minut prázdnoty

Jistě by se daly najít hry, které podobný režijní přístup unesou, Ambrózie však mezi ně nepatří: ze slibného textového polotovaru vznikla stominutová přehlídka herecké i režijní šedi. Protagonisté bez sebemenšího náznaku inspirace a jiskry odříkají příslušné...

Hra o okrajované jablko

Hrdinu západu v Divadle Šumperk lze označit – bývá to považováno za eufemismus – za poctivou inscenaci. Je důkladně, přitom citlivě vyložena (dramaturgie Ondřej Elbel), zvolený výklad je naplněn, herci zaujmou. Především Bohdana Pavlíková dokázala vtisknout své Pegeen...

Bez výkladu, bez nápadu, beze smyslu

Inscenace Ivana Rajmonta v Národním divadle (uváděna je v „aréně“ Kolowratu) ale rezignovala na jakýkoliv výklad. Oč režisérovi a hercům vlastně jde, se mi nepodařilo rozpoznat do poslední repliky. Je to jen „rozhlasové dramatizované čtení“, běžná konverzačka, nebo...

Neuvěřitelné!

Divadlo rozverné, pozitivní, vizuálně hýřivé a malebné… Úmysly vedení vinohradského divadla nasadit na repertoár Stoppardovu hru bych považoval (chtěl bych považovat) za počestné. Způsob jejího provedení je však pro náročně se tvářící Stropnického uměleckou strategii...

Pod dohledem Božího oka

Příběhy Mojžíše, Davida, Šalamouna a královny Ester čtou interpreti v černých kostýmech, mezi nimi se pod stylizovaným, zlatavě opalizujícím Božím okem vlní bílá drapérie, před níž – také v bílém – vyluzuje na violoncello sametové zvuky půvabná Andrea Rattayová....

Nadčasové téma viny

Jako další rytmizující moment využívá Klimsza princip „štronza“, aby na pozadí tohoto zastavení v čase nechal proběhnout zásadní dialog či pronést významově důležitou repliku. Přes pečlivou kompozici a řadu soustředěných hereckých výkonů jako by se jevištní tvar...