Slavnostní večer s předáváním poct festivalu

Vždycky, když přijde nějaké ocenění, tak je to ošemetná věc, protože je to tradičně směs povýšení a ponížení, jak už o tom psal Thomas Bernhard. Díkybohu jsem nedostal např. Seifertovu cenu, kde bych musel procházet bolestivým dilematem – na straně jedné čtvrt milionu, na straně druhé odporný Seifert, o předchozích laureátech ceny nemluvě. Pocta festivalu next vawe není spojena s žádnou finanční částkou, což je samozřejmě strašlivá nehoráznost. Na druhou stranu ve společnosti Petra Boháče, Davida Mírka a samozřejmě Vladimíra Hulce je dobře a cenu lze přijmout – zejména když ji Jakub Čermák a Depresivní děti Toužící po penězích předávali tak dehonestačním způsobem, což to příjemně vyvážilo a odpatetizovalo.

 Večer v režii Depresivních dětí TPP byl naprosto vynikající. Ono udělat předávací ceremoniál je v podstatě nejtěžší, i když nedoceněná disciplína, jak pro moderátora, tak pro režii. Když se navíc má dít na alternativním festivalu, jehož diskurs je, přiznejme si, k nějaké oficialitě vždycky poněkud nedůvěřivý, vytváří to podmínky skoro nesplnitelné, což přiznávali i sami pořadatelé – prý se to až dosud nikdy nepovedlo. O to větší je vítězství Jakuba Čermáka, Martina Faláře a Depresivních dětí TPP.  Bernhard v podobě muzikálu, módní přehlídka z 80. let, úvodní i závěrečná rozjásaná Lady carneval s výtečným Jiřím Novotným coby Karlem Gottem, ale především pestrobarevná moderace Jakuba Čermáka, který suverénně a s nadhledem – o extrémní kráse pochopitelně nemluvě – rozdával ze svého slovního pokladu.

 Pravým majstrštykem bylo ovšem pojetí samotných ocenění -  zásadě jde o jednoduché nápady, ale vždycky je podstatné provedení, a to vždycky vyšlo na jedničku, tedy, když jsem dostával cenu já, za kritiku, pochopitelně mi byl ocitována ostrá recenze na Depresivní děti TPP, kterou jsem kdysi napsal, s uvedením „my k vám máme totiž velmi osobní vztah“, když dostávali cenu FKK, moderátor a s ním i všichni Depresivní děti TPP se svlékli do naha (Hofman s Mockem se zaskočit nenechali, zůstali oblečení, leč kytkou, zrcadlem i rukama pokoušeli konferenciéra), nechyběla ani scénka „tu cenu jsem měl dostat já“ (u Boháče a Křivánkové) a „co tak asi dělá producent“ s Davidem Mírkem. To, co se popsat úplně nedá, poněvadž se projevovalo ve stylu, atmosféře a výtvarné podobě show, bylo přesně to ideální propojení dekadence a perverzity, o které, jak věřím, Depresivní děti TPP vždycky usilovaly.

 Později vystoupil ještě, za hlasitého povzbuzování Miřenky Čechové, Alex Švamberk, redaktor deníku Právo, s výborně lhostejnou kapelou a  velmi profesionální striptérkou v kousku nazvaném S/M Night Club Beauty and the Beast.  Pak už následoval veselý večírek. S Miřenkou Čechovou jsme chvíli hovořili o sexuálních úchylkách, o nichž nás později zasvěceně poučil Dr. Ivan Žáček. (Ještě pozděj během večera měl nasazenou dámskou paruku, ale to už je jiná historka). Byl mi objasněn původ názvu Tantehorse a něco málo jsem se dozvěděl i o tom, jak si Depresivní děti TPP léčí deprese. Hofman s Mockem byli příjemně arogantní. Kateřina Jírová si nepřála být jmenována. Nechyběl slavný český spisovatel David Zábranský ani budoucí legenda českého divadla Kryštof Pavelka. S El Presidentem jsme v pozdní fázi debaty dospěli k jasnému sloganu „Švejdu pověsit“. A vůbec to bylo pěkné a milé.

 Je na místě shrnout, kdo letošní Pocty Next Wave dostal, a drobně ohodnotit. Živoucí poklad alias cenu za celoživotní přínos si odnesl Ctibor Turba. K tomu není co dodávat. Osobností roku se stal Petr Boháč. „Ten Boháč je takovej divnej“, jak mi řekl nedávno dramaturg jednoho festivalu na dotaz, kdy pozvou Spitfire. Objev roku:  Jindřiška Křivánková. Projektem roku je Hulcem protežované dílo Hofmana, Mocka a FKK Polka na kvadrát, známá též jako Valčík v koncentráku. Na festivalu bude pochopitelně provedeno, v neděli. Významnější poctou je pro ně pochopitelně skutečnost, že FKK byli vyhozeni z letošního Jiráskova Hronova. Producent roku David Mírek za cenné ostravské aktivity. Publikační čin roku: Vojtěch Varyš za „razantní vstup do internetové diskuse o divadle“. A to už si zaslouží potlesk.

 Doporučená hudba: Karel Gott – Noční král http://www.youtube.com/watch?v=_ms5uLAW1IE